Okno pěkně od podlahy

Okna, kterým tak hezky říkáme francouzská, přinášejí do našich domovů světlo, pocit volnosti, a tím přispívají k psychické pohodě. Dopřát si je proto není zbytečným luxusem. A to nejen jednotlivá okna, ale třeba i celé stěny.

Francouzským oknem bylo původně nazýváno okno bez parapetu, tedy začínající těsně u podlahy. Zpočátku bylo jen opatřeno zábradlím nebo vedlo na malý balkonek, ale brzy se jím začalo vycházet z domu na terasu či do zahrady. Změnilo se tak na balkonové dveře, ale přesto se trochu nepřesný název francouzské okno zabydlel všude tam, kde máme na mysli velký prosklený otvor, kterým je možné i procházet nejčastěji na terasu, balkon, na zahradu. Nepostradatelná jsou u zimních zahrad. Na názvosloví však nezáleží, důležité je, co nám takové okno přináší. Jak jsme zmínili v úvodu, důležité je zejména světlo, optické rozšíření prostoru a spojení exteriéru s interiérem, což vše má příznivý vliv na lidskou psychiku, a není proto divu, že o velké prosklené plochy, kterými je možné procházet přímo na terasu nebo do zahrady, je velký zájem. Ať v novostavbách, při rekonstrukcích nebo i v bytech s balkony či terasami.

MŮŽEME SI TO DOVOLIT?

Víme však, že okno je zpravidla nejslabším článkem obvodového pláště z hlediska jeho tepelně-izolačních vlastností. Není proto tento zájem v rozporu se snahami o energetické úspory? Čím větší prosklená plocha je, tím větší mohou být tepelné ztráty. Přece zateplujeme, co se dá, stavíme nízkoenergetické a pasivní domy, nechceme pustit z domu ani trošku tepla. Zkrátka snažíme se minimalizovat tepelné ztráty. Naštěstí již trh nabízí okna s velmi nízkým součinitelem prostupu tepla jak zasklením (Ug), tak rámem (Uf). Nejdůležitější je výsledná hodnota prostupu tepla celým oknem (Uw). Špičkové produkty dnes vyhoví nízkoenergetickým, a dokonce pasivním domům. Rozhodujeme-li se pro okna velkého formátu, rozhodně bychom neměli šetřit na jejich kvalitě. Zvolit bychom měli taková, aby co nejméně zaostávala za tepelně izolačními vlastnostmi obálky budovy. Tepelná pohoda i finanční úspory za vytápění nám budou odměnou. A nejde jen o tepelně izolační vlastnosti, ale i o vlastní konstrukci oken, rámy i kování musejí unést i stovky kilogramů. Manipulace s velkými okny je proto obtížnější. Naštěstí existují systémy, které nám dovolují snadno ovládat i velké prosklené plochy. Na to, mezi jakými typy velkých oken, respektive dveří, si můžeme vybrat, se nyní zaměřme.

BALKONOVÉ DVEŘE

Jedná se vlastně o okno protažené až k zemi, vyráběné ze stejných profilů jako klasická okna. Spodní rámový díl je možné nahradit nízkým prahem, který však musí být zateplen, aby se nestal tepelným mostem, vhodné jsou sklolaminátové prahy. Využívá se zde obdobných systémů kování, můžeme je tedy nejen otevřít, ale i vyklopit a použít jako ventilaci. Zvolit můžeme různá řešení – jednokřídlové či dvoukřídlové a jejich různé sestavy, navíc je můžeme doplnit nadsvětlíky. Samo křídlo však nemůže být velkých rozměrů, protože při otevírání spočívá tíha křídla na bočních pantech a křídlo se může při neúměrném zatížení svěšovat. Obvykle je maximální šířka křídla 1,2 m. Dalším handicapem klasických balkonových dveří je to, že při otevírání zasahuje křídlo do prostoru a omezuje tak jeho využití.

POSUVNÉ SYSTÉMY

Tuto nevýhodu balkonových dveří elegantně ře- ší posuvné systémy. Navíc dovolují manipulovat s mnohem většími tabulemi skla. V zásadě se roz- hodujeme mezi dvěma základními řešeními – po- suvně sklopným (sklopně odsuvným) a zdvižně posuvným. Posuvně sklopné jsou konstrukčně velmi podobné oknům. Liší se pouze kováním, které umožňuje jejich posun. Výhodou je proto stejný design s ostatními okny a běžnými balkonovými dveřmi. Otočením centrální kliky se křídlo odsune od rámu o několik centimetrů a pomocí koleček v kolejnici se posouvá. Kolejnice je připojena ke křídlu a rámu ve spodní i horní části. Klikou se ovládá i nastavení do polohy ventilace, případně mikroventilace. Komfortnější variantou jsou posuvně sklopné dveře s automatickým ovládáním, kdy se již samotným pohybem kliky křídlo samo dostává do pohybu. Nejsnadnější manipulaci zajišťují zdvižně posuvné dveře. Ty se pohybem kliky mírně nadzdvihnou, čímž se na horní a spodní straně odtěsní a na ložiskových pojezdech se mohou velmi lehce posunout. Ovládání je proto velmi snadné a zvládne je i malé dítě. Zpětným pohybem kliky se posuvné křídlo utěsní a zároveň aretuje v jakékoli poloze, což umožňuje například bezpečné větrání bez rizika vniknutí nezvaných hostů. Není je totiž možné sklápět. Zdvižně posuvné systémy zvládnou větší rozměry a tím i větší tíhu než odsuvně sklopné. Umožňují tak maximální prosklení stěny s minimem členění. Jejich velkou výhodou je bezbariérový práh. Pro úplnost – méně obvyklou variantou jsou skládací harmonikové systémy, kdy se jednotlivá křídla odsunou ke kraji rámu. Výhodou je, že je celá stěna pohyblivá, bez pevných částí, za které se pohyblivá křídla odsouvají.

Z JAKÉHO MATERIÁLU?

Stejně jako klasická okna i ta francouzská si můžeme pořídit v různých profilů, dřevěných, plastových či hliníkových. Případně kombinaci hliníku na vnější straně a dřeva nebo plastu na straně vnější – tedy dřevohliníková nebo dřevoplastová. Všechny tyto materiály prošly v poslední době rychlým vývojem, takže výrobci mohou nabídnout profily s dostatečnou pevností a tepelně-izolační schopností. Pro jednotlivé typy oken jsou stanoveny rozměrové limity, které jsou ovlivněny použitým materiálem, druhem výztuh, hmotností celého křídla, poměrem stran a způsobem otvírání.

Přečtěte si o oknech více v článku Okna mouhou přinést i zisk.

Co se týče prosklení, je třeba brát v úvahu nejen to, jak dobře izolují, tedy jak brání úniku tepla z interiéru, ale také kolik tepla se prosklenou plochou dostane dovnitř. Propustnost slunečního záření do interiéru se označuje jako g v hodnotě od nuly do jedné. Výběr skel by měl být proto pečlivě zvažován z hlediska energetických ztrát domu i pasivních solárních zisků. Velké prosklené plochy tuto bilanci výrazně ovlivňují. Budeme-li chtít maximalizovat pasivní zisky, tedy získat co nejvíce energie ze slunce v zimě, v létě pak budou neúnosné a interiér se bude příliš přehřívat. Je proto třeba volit vhodné vnější zastínění, anebo raději zvolit skla se špičkovými tepelně-izolačními vlastnostmi a na pasivní zisky v zimě tolik nespoléhat. Vynikajících tepelně-izolačních vlastností dosahují buď dvojskla s meziskelní fólií Heat Mirror, nebo izolační trojskla s argonovou nebo kryptonovou výplní. Termoizolační vlastnosti okenních ploch by proto měly být zvažovány již v projektové fázi novostavby nebo rekonstrukce domu.

KAM S RADIÁTORY?

Plochy prosklené až k podlaze ovlivní i řešení otopného systému domu. Ovlivní totiž nejen tepelné zisky a ztráty domu, ale i rozmístění topných těles. Těžko před ně budeme umísťovat radiátory. Vhodným řešením je nahradit je podlahovými konvektory nebo zvolit podlahové topení, ať teplovodní či elektrické. Konvektory mají tu výhodu, že teplý vzduch z nich stoupá vzhůru, vytváří tepelnou clonu a brání pocitu chladu od oken. V případě, že je použito jen podlahové vytápění, je třeba vytvořit okrajovou zónu o vyšší povrchové teplotě zhuštěním topného potrubí nebo topných kabelů před oknem.

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Uložit

Datum vydání: 22. 12. 2015

Edit: Miloslava Perglová