Okna musí sedět
V posledním období se výrazně zvýšila kvalita oken dřevěných, hliníkových i plastových. Současná okna disponují především lepšími tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi. Přesto ani ta nejkvalitnější z nich nemusejí splnit naše očekávání.
To může mít různé příčiny. První z nich může být chyba v plánování a zaměření okenních otvorů – pro objekt se na- vrhnou a vyrobí okna, která mají z nějaké příčiny předimenzované nebo naopak nedostatečné rozměry. Dalším důvodem může být špatná volba skla či typu kování, nebo to, že podceněním nutnosti větrání místnosti okna nemohou dostatečně plnit svou funkci. Nejčastější příčinou však zpravidla bývá nesprávně provedená montáž.
KDY PŘISTOUPIT K ZAMĚŘENÍ
K chybě při zaměřování oken může dojít i v případě, že je prováděl kvalifikovaný pracovník, ale ve stadiu, kdy okenní otvory nebyly ještě dostatečně připraveny. Nebylo dodrženo pravidlo, že tento krok je třeba provádět až tehdy, kdy už je definitivně známa konečná skladba podlah a stěn včetně omítek. Okenní otvory nebyly například omítnuty do pravého úhlu nebo na stavbě chyběl váhorys (vodorovná čára na hraně ostění ve výšce 1000 mm od dokončené podlahy), nezbytný pro správné zaměření a osazení okna.
NEJJEDNODUŠŠÍ NEZNAMENÁ NEJLEPŠÍ
Další těžko napravitelné chyby vznikají tím, že výměna oken nebo montáž nových často probíhá velmi rychle a s využitím nejjednodušších technologických postupů. Montážník do stavebního otvoru následně usadí výplň novou, kterou vyváží, připevní pomocí kotevních prvků a vzniklou spáru vyplní pomocí polyuretanové pěny. Poté se provádí zednické zapravení. Takto běžně provedená montáž má ale svá vážná úskalí. Většinou není povrch stavebního otvoru řádně očištěn od prachu a nečistot a před aplikací PU pěny není navlhčen. To způsobuje špatnou přilnavost PU pěny k podkladu a nekvalitní strukturu PU pěny, z čehož vyplývají i zhoršené tepelně izolační parametry.
TŘI VRSTVY
Izolace připojovací spáry pouze PU pěnou s následným zednickým zapravením může způsobit i další obtíže. Použité materiály totiž netvoří parotěsnou zábranu ze strany interiéru. Vlhkost vznikající špatným větráním nebo nedostatečně vyschlou stavbou může pronikat do spáry, a tím pádem i do PU pěny. Jelikož každá polyuretanová pěna je částečně nasákavá, dochází ke kumulaci vlhkosti v pěně a k následnému pronikání vlhkosti do okolního materiálu. Tyto závady se projevují nejčastěji ve vlhnutí vnitřního ostění, v absorpci vlhkosti do materiálu oken (hlavně dřevěných) a v korozi prvků okenního kování. Jak tedy při montáži oken postupovat správně? Připojovací spára mezi výplní stavebního otvoru a ostěním musí vytvářet tři funkční roviny. Ze strany interiéru tyto roviny tvoří: parotěsná zábrana tvořená speciální fólií nebo trvale elastickým tmelem, dále izolační složka tvořená PU pěnou v co nejširší vrstvě. Spáru by měla uzavírat paropropustná zábrana, ochraňující PU pěnu před povětrnostními vlivy, která zároveň umožňuje odvětrání případné vlhkosti ze spáry směrem ven. Tato rovina je nejčastěji tvořena paropropustnou fólií nebo komprimační páskou.
Každé okno vyžaduje odbornou montáž.
PEVNÉ ZAFIXOVÁNÍ
Správné osazení okna záleží i na celé řadě dalších faktorů – např. na správném pevném zafixování oken. To se provádí např. pomocí pružných páskových kotev, které se pevně připojí k rámu okna i stěně, nebo pomocí kluzného trnu, na kterém se rám může posunovat, případně se rám okna zasadí do ocelového profilu ve tvaru U nebo L. Okna v zalomeném ostění (častém u starších dvojitých oken) se upevňují zase pomocí speciálních kotev, opět umožňujících pohyb okenního rámu. Dále je třeba dbát na to, aby okno bylo v plášti budovy umístěno co nejblíže hlavní izolační vrstvě, případně izolačnímu materiálu uvnitř stěn. Tím se značnou měrou zabrání tomu, aby zima pronikala kolem vsazeného rámu. Umístění v oblasti izolace též zamezí nebo alespoň omezí promrzání a následnou kondenzaci vodní páry v základní nosné konstrukci domu. Z vnější strany musí být použito dostatečné množství vodovzdorné izolace, které musí vydržet i velmi špatné počasí a rychlé změny teplot. Musí zcela zamezit pronikání vzdušné vlhkosti i dešťové vody. Případné žádoucí průniky vzduchu dovnitř místnosti musí být kontrolovány (např. použitím speciální větrací lišty). Chybou montáže může způsobit i nedostatečné vycentrování okna před samotnou fixací. Důsledkem je nedokonalé těsnění a následné zatékání. Znamením, že okno je osazeno správně, je, že okno se v pootevřené poloze samovolně neotevírá ani nezavírá.
DŮLEŽITÉ VĚTRÁNÍ
Nová okna dokonale těsní, a tak přispívají k úspoře tepelné energie. Na druhou stranu nezajistí potřebnou výměnu vzduchu. Z toho důvodu je třeba pravidelně větrat. V případě, že máte doma plynové spotřebiče, je nezbytné zajistit k nim přívod vzduchu a odvod spalin.
NEZAPOMEŇME NA DILATACI
Někdy se stává, že nově osazená okna se zkroutí už po prvním roce provozu, křídla se „vyvěsí“, nejdou otevírat nebo dovírat. Jednou z příčin může být špatná kvalita oken, zvláště levná plastová okna nemají dostatečně silnou vnitřní ocelovou výztuž, a ta se vlivem teplotních rozdílů brzy zdeformuje. Ještě častější příčinou špatného otevírání oken je chybné osazení do okenních otvorů. Běžnou praxi řemeslníků asi každý z nás někdy viděl: okno se posadí na parapet, dřevěnými špalíčky se vyrovná jeho poloha vůči stěnám otvoru, a nakonec se mezery mezi okenním rámem a zdí vystříkají pěnou, která zatvrdne. Takový postup je ale naprosto špatný, pokud pěna není dostatečně měkká a elastická. Okno je zasazeno do otvoru pevně, nemá žádnou vůli při teplotních změnách. Při letních vedrech se fasáda rozehřeje i na 50 °C, v zimě zase vnější teplota klesá až do -20 °C. Při tak velkých teplotních rozdílech se značně mění i objemy materiálů. Proto potřebuje dilataci, která dovolí pohyb okenního rámu v připojovací spáře (spára mezi okenním rámem a stavbou), nebrání narůstání objemu a smršťování.
ODBORNOST SE VYPLÁCÍ
Dodatečné odstraňování poruch vzniklých chybou montáže představuje náročnou a drahou záležitost. V případě již zařízeného a obydleného interiéru to navíc není jednoduché z provozního hlediska. Co ale s tím? Pro laika je přece velmi obtížné posoudit kvalitu oken a měl by navíc ještě ohlídat způsob jejich osazení? Jediným lékem je odbornost. Ve všech fázích pořizování oken se vyplatí spolupracovat s odborníky, kteří vědí, jaké vlastnosti oken máte u výrobců požadovat i jaké služby by měly poskytovat prováděcí firmy.
SLOVO ODBORNÍKA
Otázku, co je důležité pro správnou montáž oken, jsme se zeptali ing. Jiřího Chomáta ze
společnosti Okna.EU:
Pro dlouhodobou spolehlivost okna je zásadní poctivá a neošizená montáž:
1. Vždy si ohlídejte kvalitu prováděné montáže oken. Kotvení oken je třeba vždy provádět s pomocí dilatačních plechových kotev. Umístění kotev má předepsanou jejich vzdálenost od rohu i mezi nimi.
2. Připojovací spára mezi oknem a ostěním musí být vyplněna polyuretanovou pěnou, doporučuje se ošetření připojovací spáry interiéro ou parotěsnou a exteriérovou vodotěsnou páskou.
3. Při výměnách oken požadujte kvalitní zednické začištění, zejména při výměnách špaletových oken – doporučujeme s doplněním extrudovaného polystyrenu, perlinkou a interiérovou sádrovou omítkou. Nová plastová okna musí být namontována tak, aby:
✔ byla nezatížená hmotností či průhyby ostatních konstrukcí
✔ jim byly umožněny pohyby v důsledku jejich teplotní roztažnosti
✔ okolo oken nezatékalo do připojovací spáry
✔ kolem oken nedocházelo ke kondenzaci a plesnivění ostění
Datum vydání: 2. 12. 2015