Novinky z milánského veletrhu
Tendence k interiéru, osazenému pohodlným, ale lehce a subtilně působícím nábytkem, naštěstí pokračuje. A kvalita se drží vysoko.
Rok po roce vás informujeme o tom, co se děje v Milánu v dubnu, když se otevřou brány výstaviště Rho, aby všichni zainteresovaní předvedli, co nového v nábytku. Rok je pro radikální změnu interiéru velice krátká doba, i proto je zajímavé sledovat, jak vývoj krůček po krůčku směřuje tam, kam chce. Té trpělivosti by se snad měli učit i politici. Nejméně třetí sezonu vám říkáme, že bydlení začalo uznávat pohodlí, že kvalita provedení stoupá a že nábytek se odlehčil. Takže nic nového? Ale ano, novinky tu jsou, i když netlučou do očí, spíš potvrzují minulé náznaky.
Některé si schováme do jiných čísel a článků, abyste si je mohli vychutnat, teď se věnujme hlavnímu proudu. A pokud si snad náš magazín archivujete, přečtěte si to, co jsme psali o Milánu loni. Pořád to platí.
NEUTRÁLY JSOU PÁNY
Šedá je tu s námi dál, na tom se nic nemění, ovšem její rodnou sestrou se definitivně stala hnědá a to, jenom tak napsáno, působí dost fádně. Ve skutečnosti ne. Záleží na odstínech a pochopitelně na doplňcích. Dokonalost je v detailu, v tom co dáte na šedohnědou komodu, jaký bude koberec, kam umístíte dotek jasné barvy. Šedé i hnědé sluší světlé přírodní dřevo, a to se objevuje dost často, skoro tak zhusta, jako lehké, ale pevné kovové konstrukce, které nesou skříňky, police a pochopitelně židle a křesílka. Bývají často černé a černá barva se prosazuje i jinak.
BEZ BAREV TO ASI NEJDE
Stejně jako v loňském roce, i letos se v interiérech velmi často objevovala tyrkysová ve všech možných sytostech. Ubylo růžových a fialových tónů, ale pryč rozhodně nejsou, rozhodně je najdete stále v ložnicích a u drobných doplňků. Barvami vybuchly koberce, ale o těch až jindy, jen snad dodatek, že zůstávají i ty střízlivé, jednobarevné či lehce melírované v šedých a béžových tónech, podporujících hlavní barevný proud. Kromě bleďounkých, jako by vodou vymytých barevných tónů, se objevují i akcenty živé, často žlutá, ale i červené a syté modré tóny. Barvy se často uplatňují i mimo „nábytek“, jako desky či pásy na stěnách, které pak přidržují police či kryjí kabely od televize apod.
DROBNÝ NÁBYTEK
Je zajímavé sledovat, jak stále přibývá malých příručních stolků, lehkých židlí, i stejně lehkých křesílek, chválíme tuto tendenci již léta, protože sleduje potřeby malých bytů a těch, kteří hospodaří sami. Předností těchto drobných solitérů je velká mobilita, možnost zdvojit je, rozdělit, přenést jinam. Vypadá to, že výrobci už si také všimli, že na trojsedačku si návštěva prostě ve třech nesedne, takže jen zbytečně zabírá místo, a sází víc na křesla, ideálně s podnožkou. Pro velké byty a domy ale velkorysá sezení dál existují (a dobře se na nich povaluje). Křesílka s vyšším sezením jako židle zase nabízí k lehkosti pohodlí a snadné vstávání i těm starším ročníkům.
Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Salone Internazionale del Mobile, Andrew Meredith, autorka
Datum vydání: 25. 6. 2016