Noblesa s hravostí
Více než tři roky užívání vily zařízené ve spolupráci s designérem Janem Padrnosem prověřily, že není marné vsadit na kvalitu a nebát se experimentovat. Ani konzervativní koncept domu nebyl překážkou, aby vznikl svébytný interiér, ve kterém nejenže je na co se dívat, ale v němž se především dobře bydlí.
Vilu v rezidenční čtvrti Statenický mlýn postavené developerskou společností Ballymore Properties bylo možné zařídit spíše konzervativně, v souladu s jejím architektonickým výrazem. Avšak manželé, kteří si ji vybrali za svůj nový domov, se rozhodli zkusit něco jiného. Již tím, že ve starém bytě nechali veškeré zařízení a do nového se stěhovali nezatíženi minulostí, si otevřeli cestu k vybudování originálního domova.
ODVÁŽNĚ I KONZERVATIVNĚ?
Vila, do které se noví majitelé nastěhovali, měla zcela jiný charakter než bydlení, na jaké byli dosud zvyklí, proto raději vyhledali pomoc odborníka. Na doporučení a především na základě prací, které si prohlédli na internetu, se obrátili na Jana Padrnose. V době, kdy byly položeny dubové podlahy, dokončena bílá kuchyňská linka, objednány vestavěné skříně a zakoupena klasická sedací souprava. „Líbil se mi jeho styl, ale zároveň jsem se moderního designu bála,“ přiznává majitelka. „Proto jsme si přáli ne zcela strohé, ale trochu dekorativnější pojetí.“ Pro designéra – minimalistu – byla tato zakázka výzvou. „Koncept domu byl hodně konzervativní, i dispozicí, nejméně šťastná je mohutná hala s ne zcela povedeným zábradlím,“ říká. „Naštěstí základní materiálové řešení svazující nebylo. Kombinaci bílé a dubu považuji za správnou, chceme-li dosáhnout klidného, exkluzivně působícího interiéru.“ Obě strany se ihned shodly v tom, že interiér musí být vzdušný, odlehčený a funkční. Postupná konkretizace představ vedla k dohodě, že si zachová jistou dávku konzervatismu, ale bude oživen atypickými solitéry. Rozsvícen, jak říká Jan Padrnos. „Mám rád, když si noblesní byt dovolí alespoň trochu hravosti. Naštěstí tito klienti mne ke kreativitě vybízeli.“
CESTA DO SVĚTA DESIGNU
Zařizování interiéru s Janem Padrnosem znamenalo seznámit se se současným nábytkářským designem. Majitelé sami přiznávají, že pro ně byl do té doby velkou neznámou. Jan Padrnos vzpomíná: „Zpočátku měli majitelé jinou představu, která však vyplývala i z neznalosti trhu s nábytkem. Provázel jsem je proto showroomy a ukazoval, co je možné.“ Paní domu vypráví, že prvním kouskem, který pro ně vybral, byl „lustr podobný velké pavučině“. Byli přesvědčeni, že tohle není jejich cesta. Naštěstí si mohli lustr domů vypůjčit a na zkoušku instalovat. A své mínění rychle změnili. „Od té doby jsme získali větší důvěru i odvahu,“ dodává. Výsledkem je, že zde najdeme nábytek špičkových výrobců designu jako B&B Italia, Moroso, Alias či Ligne Roset, nechybí ani nadčasová klasika v podobě křesel od Charlese a Ray Eamesových z produkce Vitra. Poněkud složitější bylo vhodně vyřešit osvětlení, protože byli omezeni jasně danými vývody. Výběr vhodných typů osvětlení proto řešili ve spolupráci s několika světelnými studii. Nejčastěji se zde uplatnila svítidla značky Foscarini a Artemide.
DESIGN NA MÍRU
Nejvíce však zaujme nábytek navržený Janem Padrnosem přímo pro tento interiér a vyrobený studiem Blackbox. Záměr se podařil, tyto solitéry obytný prostor skutečně projasňují. Mimo jiné zde světlo světa spatřily dva prototypy, které se později úspěšně zabydlely v nabídce Blackboxu – knihovna Neokubic z kónických boxů spojovaných ocelí a stůl Personi. Pán domu si přál jídelní stůl navrhnout výrazně odlišně od ostatního nábytku, jako osobnost. Odtud plyne jeho název, kterým se nyní může hrdě pyšnit. Vévodí jídelně, a ač dýhovaný, působí masivním dojmem. Expresivní palisandrová dýha byla zvolena v kontrastu ke klidnému dřevu wengé, použitému na většině ostatního nábytku. Respekt, který vzbuzuje stůl-osobnost, je vyvážena hravostí skříněk, stolků a komod, s nepravidelnými tvary zásuvek, někdy působících jako by byly chaoticky naskládané z různých kvádrů či desek. Záměrem designéra bylo vnést jimi do interiéru trochu vzruchu. Na výslovné přání majitelů vznikla knihovna, v níž je umístěna i televize, kterou je možné skrýt posuvným panelem. Toužili také po velkém zdobném zrcadle nad komodou v ložnici, jakoby v barokním rámu. Jan Padrnos našel moderní interpretaci jejich požadavku – rám z nerezového plechu vyříznutý hořákem podle od ruky nakresleného obrysu.
SOUHRA MATERIÁLŮ A BAREV
Celý interiér domu je laděn do přírodních tónů. Převažuje bílá výmalba, někde kombinovaná s kávovou. V obývacím pokoji, pracovně i ložnici je doplněna tapetami v sytějších odstínech, které bylo možné volit díky dostatku světla v interiéru i převaze bílé barvy na stěnách, čalouněném nábytku či dveřích. Závěsy jsou laděny do různých odstínů hnědé, v obývacím pokoji decentně narušené světlým pruhem, v ložnici byl zvolen dekorativnější květinový motiv. Něžně působí bílé římské rolety na menších oknech v obývacím pokoji. Přání majitelů, aby interiér působil teplým dojmem, tak bylo splněno. Po téměř čtyřech letech si pochvalují, že neměli potřebu nic zásadního měnit, zařízení domu jim vyhovuje jak po stránce estetické, tak funkční. Mají dvě malé děti, proto je pro ně důležité, že se tady i dobře uklízí a mají dostatek vhodných úložných prostorů. Spokojenost s prací Jana Padrnose je vedla k tomu, že mu svěřili i řešení interiéru kavárny, kterou si nedávno otevřeli v místě svého nového bydliště.
Jan Padrnos (*1967)
◗ Původní profesí strojní inženýr, během studia však stále silněji inklinuje k architektuře.
◗ Začátkem 90. let pracuje v architektonickém ateliéru, poté u renomované zahraniční nábytkářské společnosti. Objevuje svět designu, první práce putují „do šuplíku“.
◗ V druhé polovině 90. let odchází z Prahy zpět do Třebíče, doplňuje si vzdělání v oblasti designu.
◗ Na konci tohoto období poprvé představuje své návrhy, v rámci spolupráce s firmou Tunnel se účastní výstav v New Yorku a Milánu.
◗ V roce 2000 zakládá vlastní společnost BLACKBOX, s. r. o., která se stává výhradním výrobcem jeho návrhů a ihned po svém vzniku získává cenu časopisu Moderní byt na výstavě art & interior ve Veletržním paláci.
◗ Účastní se přehlídek českého designu, na podzim 2000 v Galerii 6 má první samostatnou výstavu.
◗ Pravidelně je zván na reprezentativní přehlídky českého designu pořádaných Design centrem České republiky v zahraničí, pořádá samostatné výstavy. Nábytek značky Blackbox se stal součástí několika kolekcí českého designu prezentovaného na výstavách ve Vídni, Bruselu, Essenu atd., je zastoupen ve sbírkách Moravské galerie v Brně, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národním technickém muzeu a Severočeského muzea v Liberci.
◗ Společnost Blackbox se z renomovaného výrobce designového nábytku postupně rozrostla na studio poskytující širokou škálu služeb v oblasti designu a architektury.
Kontakt:
BLACKBOX, s. r. o.
Karlovo nám. 31, 674 01 Třebíč
U Bulhara 3, 110 00 Praha 1
tel.: 777 103 050
www.blackbox.cz
Datum vydání: 2. 11. 2015