Nerušit a nebýt rušeni aneb Podlahy v paneláku

Nedostatečná zvuková izolace mezi jednotlivými byty je jednou z mnoha potíží, se kterými se setkáváme v panelových domech. Rekonstrukcí bytu můžeme mnohé napravit, ale také pokazit. A narušit tak sousedské vztahy. Jak se tomu vyhnout?

Hluk v domě se šíří jak vzduchem – slyšíme hovor či televizi od sousedů, tak konstrukcemi, kdy nás ruší kroky nad hlavou, pád předmětů, posuny židlí… Odborně mluvíme o vzduchové a kročejové neprůzvučnosti, v panelových domech by se ale často hodil spíše termín průzvučnost.

V panelových domech se na akustickou izolaci příliš nedbalo, kročejovou neprůzvučnost mezi byty zachraňovalo celoplošně položené PVC, na kterém byl často i celoplošný koberec. Tyto měkké materiály tlumily zvuk, který se přenáší vibracemi a chvěním. Vyměníme-li pouze tyto podlahové krytiny za jiné, tvrdší – laminát, dřevo či dlažbu, zvuková izolace se tím zhorší. A sousedé pod námi nebudou jen pasivně trpět, ale nejspíš si budou i aktivně stěžovat. A věřte, že ani ve vašem bytě to nebude ideální, zvuky se budou nepříjemně rozléhat, protože tvrdé materiály otřesy netlumí, naopak je ochotně přenášejí. A zvuk se přece nešíří jen směrem dolů, k sousedům.

Raději z gruntu

Chceme-li se vyhnout zmíněným problémům, pak je třeba zvolit opět pružnou a měkkou krytinu – PVC, vinyl, korek, linoleum, marmoleum či koberec. Akustika podlahy se tak nezhorší, ale ani příliš nevylepší. Zlepšení je však žádoucí vzhledem k nepříznivému výchozímu stavu i současným přísnějším normám. Proto je vhodnější přistoupit ke kompletní rekonstrukci podlahy, tedy odstranění všech vrstev až na stropní panel a realizovat novou podlahu. Takovou, jejíž pružná kročejová izolace odděluje horní vrstvu podlahy od nosné konstrukce stropu i od svislých stěn, a tedy nepřenáší otřesy a zvuky do konstrukce domu. Pak je možné zvolit jakoukoliv tvrdou krytinu. Problémem může být konstrukční výška podlahy, kročejová izolace by však ani v tomto případě neměla být opomenuta, a to ani v případě, že nebudou původní vrstvy zcela odstraněny. Pod tvrdé krytiny bezpodmínečně patří akustická izolace, dřevovláknitá deska, podložka z korku nebo z jiného pružného materiálu. Často používaný mirelon silný 2 až 3 mm není pro zvukovou izolaci dostatečný. Na akustiku podlahy má vliv i řešení detailů, prostupů stropem, aby se zabránilo pronikání zvuku touto cestou.

Nemáme-li dostatečně ohleduplné sousedy, musíme si svůj klid zajistit sami. Zvuky shora velmi účinně ztlumí akustické podhledy, stěny je možné zvukově izolovat pomocí sádrokartonových předstěn vyplněných minerální vlnou. Sice o něco málo zmenší obytný prostor, získaný klid však za to stojí. Šíření hluku výrazně sníží již 3 cm izolace, a tlumí ho i samotná sádrokartonová deska připevněná na profilech a působící jako membrána. Důležitá je i správná instalace, například použití pružného spojovacího tmelu, aby se hluk nepřenášel konstrukcí.

Ach, ta šachta!

Možná ještě více než samotné panely přenášejí hluk od sousedů instalační šachty. Je tedy třeba odhlučnit stěny včetně dvířek. Nejvíce však pomohou protihluková opatření přímo v instalační šachtě v podobě zvukově izolačních materiálů, kterými se obalují rozvody, a důsledné zamezení přímého styku rozvodů se stavební konstrukcí. Existují i systémy, které již samy o sobě tlumí zvuk protékající vody díky konstrukci a použitým materiálům.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Datum vydání: 5. 12. 2017

Edit: Andrea Moudrá