Nepodceňujte komíny

 

Spalovací procesy jsou dnes mnohem dokonalejší, paliva kvalitnější. Z komínu proto téměř nestoupá kouř, mohlo by se zdát, že na něj nemusejí být kladeny vysoké nároky. Opak je ale pravdou. Přestože spaliny nejsou téměř vidět, nepřestávají být nebezpečné. A to jak lidem, tak komínu.

Zásadní změnou ve vnitřním prostředí komínů je nižší teplota spalin. Moderní technologie zužitkují energii z paliv téměř beze zbytku, a proto se do komínu dostává jen minimum odpadního tepla. Rozdílné je i chemické složení zplodin, navíc o vyšší relativní vlhkosti. Na vnitřních stěnách komínu se při těchto nižších teplotách sráží voda s kyselinotvornými příměsmi, které agresivně působí na vnitřní stěny komínu. Klasické zdivo takovému prostředí již nedokáže odolat. Další výrazná změna se týká samotných staveb. Dobře utěsněné stavby neposkytují dostatek vzduchu pro hoření. Se stavbou či rekonstrukcí domu musíme proto myslet i na dostatečný přívod vzduchu ke spotřebičům.

 

 

SYSTÉM NA MÍRU
Komín je vlastně jediným motorem, který pohání spotřebič, bez komínu s potřebným tahem by dobře nefungoval krb ani atmosférický plynový kotel. Zajištění správného tahu je u chladnějších spalin obtížnější, protože zdrojem tahu je právě teplo ve spalinách. Není proto možné postavit nejdříve komín a pak teprve řešit, čím a jak budeme topit. Musíme ho stavět s ohledem na druh paliva, výkon spotřebiče a samotný dům, jeho výšku, druh konstrukce i energetickou náročnost. Ve zděných stavbách volíme podobné technologie jako u celého domu, u dřevostaveb, kde se vyhýbáme mokrým stavebním procesům, dáváme většinou přednost lehkým komínům, které se montují suchou cestou. Samotnou funkci komínu pak ovlivní jeho průměr a výška. Výška je víceméně dána výškou domu, podle ní se pak dopočítává průměr průduchu. Přestože záleží na mnoha faktorech, vždy bychom měli sáhnout po uceleném komínovém systému a nepouštět se do individuálních experimentů. Výrobci nabízejí ucelené komplety, které jsou promyšlené a odzkoušené, aby splnily všechna kvalitativní a bezpečnostní kritéria. Široká nabídka zaručuje, že se vždy najde vhodný pro danou situaci. Vymýšlet vymyšlené je zbytečné, a možná i nebezpečné.

 

PRO NÍZKOENERGETICKÉ DOMY
Jak už jsme zmínili, v důkladně utěsněných a zateplených domech je nutné zajistit dostatek vzduchu pro spalovací proces. Zároveň je třeba se postarat o to, aby vzduch a s ním i cenné teplo neunikaly právě komínem a netěsnostmi kolem něho. V utěsněných domech je proto třeba používat spotřebiče s nezávislým přívodem vzduchu, plynové spotřebiče typu C a kamna či krby, které mají kromě spalinového hrdla ještě hrdlo pro přívod externího vzduchu. O přívod vzduchu se může postarat průduch v komínovém tělese. Moderní komíny, které odvádějí chladnější spaliny, jsou opatřené izolací, z níž je vlhkost odváděna takzvaným zadním provětráváním – vzduchovými kanálky. Proudění vzduchu však představuje významné energetické ztráty a tento typ komínu není pro energeticky úsporné domy vhodný. Řešením jsou systémy bez tohoto odvětrávání, které mají tepelnou izolaci integrovanou do konstrukce komínové tvárnice a zároveň detailně řeší prostupy střechou a stropy tak, aby byly co nejtěsnější a nevznikaly zde tepelné ztráty.

 

 

STARŠÍ NEJSPÍŠ NEVYHOVÍ 
Pořizujeme-li si nová kamna či kotel, a zejména přecházíme- li na nový druh paliva, bude nejspíš nutné rekonstruovat komín. Nejen proto, že před připojením nového spotřebiče musíme podle zákona zajistit revizi komínu, ale zkrátka proto, že starý komín náročnějším podmínkám dokonalejšího spalování nevyhoví, byť by byl v dobré kondici. Klasické zděné jednovrstvé komíny nebývají tepelně izolovány a mají zpravidla příliš velké průřezy pro spotřebiče na plyn. Nejčastěji se provádí vyvložkování komínu keramickou, nerezovou nebo plastovou vložkou. Dříve používané hliníkové vložky již nevyhovují moderním typům spotřebičů pracujících s nízkými teplotami spalin a velkým množstvím kondenzátu. Při obnově komínu se namontují kouřovody z vhodných materiálů, zřídí se kontrolní otvor, vyřeší se odvod kondenzátu a případně se komín tepelně izoluje. Vyvložkovaný komín zamezuje úniku spalin do interiéru, zvyšuje komínový tah a zajišťuje nenasákavost povrchu komínu. Jinou, u nás méně známou metodou rekonstrukce komínů, je vytvoření souvislé odolné vrstvy složené ze žáruvzdorného keramického prášku, pojiva a vody pomocí aplikace pod tlakem a následné vytvrzení.

 

KOMÍN POTŘEBUJE KOMINÍKA 
Komín musíme udržovat v dobrém stavu, je na tom závislé naše zdraví, životy i majetek. Špatný stav komínu je stále nejčastější příčinou požáru, stejně nebezpečný je však zákeřný oxid uhelnatý, který při velmi nízkých koncentracích může způsobit i smrt, navíc se nemusí jeho zhoubné působení projevit ihned. Ublížit může i oxid uhličitý, jehož toxické účinky se projeví již při koncentraci 2 % ve vzduchu. Je tedy nutné dbát o dokonalou průchodnost a těsnost spalinových cest. Podle nařízení vlády č. 91/2010 je nezbytné čistit spalinovou cestu dvakrát až třikrát do roka u spotřebičů na pevná paliva, u plynných a kapalných stačí jednou do roka. A jednou ročně musíme pozvat odborníka, vyučeného kominíka s živnostenským listem v oboru kominictví. Ten vydá o provedené kontrole písemné potvrzení. Tento doklad si uschovejte, vyžadují ho pojišťovny v případě vzniku požáru či jiné škody způsobené špatným stavem spalinové cesty, aby škodu uhradily.

Datum vydání: 27. 5. 2015

Edit: Miloslava Perglová