Není trubka jako trubka

Bez vody se neobejde nejen náš organismus, ale ani žádná domácnost. Potřebujeme ji k pití, přípravě pokrmů, hygieně a úklidu. Dostatečné zásobení kvalitní vodou však nezáleží pouze na samotném zdroji. Vzhledem k tomu, že dnes již odmítáme chodit pro vodu s vědrem, je nepostradatelné i potrubí, kterým voda proudí do našich domovů. A měli bychom vědět, že není trubka jako trubka.

Majitelé rodinných domů musí v prvé řadě zajistit dopravu vody od vlastního zdroje nebo vodovodního řadu k samotnému domu. Zřízení vodovodní přípojky i její údržbu a případnou výměnu potrubí hradí majitel nemovitosti. Druhý díl vodovodního systému představují vnitřní rozvody.

NA ČEM ZÁLEŽÍ

Při volbě vodovodního potrubí by hlavním kritériem neměla být v první řadě cena, neboť výměna prasklého, zarostlého nebo zkorodovaného potrubí je značně nepříjemnou a časově i finančně náročnou záležitostí. Z toho důvodu se nevyplatí na potrubí šetřit, a to jak v případě novostavby, tak při rekonstrukci domu, kdy je rozumné muzeální potrubí raději vyměnit za nové. I když přijatelná cena je samozřejmě rovněž důležitá, investor by se měl především soustředit na hygienickou nezávadnost, dlouhou životnost a odolnost potrubí proti inkrustaci. Před rozhodnutím je rovněž třeba znát složení a teplotu vody a požadovaný provozní tlak. Zároveň je nezbytné zvážit způsob zabezpečení systému proti přehřátí přepravované vody. Montážní firmy zase ocení snadnou a rychlou montáž, nízkou hmotnost a ohebnost potrubí. Důležitý je však nejen výrobní materiál, ale i odbornost položení potrubí, a to přesto, že vodovodní systémy se prodávají jako ucelené stavebnice, z nichž si lze smontovat přesně to, co potřebujeme.

CO TRH NABÍZÍ

Vodovodní přípojky a vnitřní rozvody se liší nejen výrobním materiálem, ale i způsobem provedení spojů. V řadě starších objektů přežily do dnešních dnů trubky z olova. Jejich dny už jsou ale sečteny, neboť nejsou zdravotně zcela nezávadné a v zemích Evropské unie by měly být do roku 2013 zcela nahrazeny potrubím z jiných materiálů. Klasiku v potrubí představují ocelové pozinkované trubky, které se spojují pomocí závitů z temperované litiny. Ve srovnání s plastovými trubkami mají menší roztažnost, což je výhoda.

Přečtěte si také Voda hraje stále prim.

Naopak jejich slabší stránkou je krátká životnost, která je zvláště v případě teplé vody způsobena rychlou korozí. Další druh – litinové tlakové potrubí – se využívá především pro rozvod studené vody, venkovní vedení a rozvody v zemi. Při srovnání s plastovým boduje především malou teplotní roztažností a naopak vysokou pevností, mechanickou a protipožární odolností. Trh v současnosti nabízí i vodovodní systémy z nerezové oceli nebo vícevrstvé trubky, které se vyrábějí buď ze dvou druhů plastu, nebo dvou druhů plastu a hliníku.

SPOLEHLIVÁ MĚĎ

V současné době se nejvíce používají měděné a plastové vodovodní systémy. Měděné trubky jsou vhodné v roli rozvodů jak studené pitné vody se stabilním pH v rozmezí 6,5 až 9,5, tak i teplé vody. Výhodou měděných trubek je, že jsou pevné, a přitom lehké, nezarůstají ani nezamrzají i snadno se zpracovávají. Měděné potrubí se může spojovat pouze takzvaným měkkým pájením (maximální teplota 400 °C). Potrubí z mědi má dlouhou životnost. Nedoporučuje se pouze do objektů, které nejsou trvale osídleny, například rekreačních. Stojatá voda zde může být znehodnocena vysokým obsahem iontů mědi. Jinak jedinou nevýhodou měděného potrubí je jeho vyšší cena.

OBLÍBENÝ PLAST

Zvláště v případě vnitřních rozvodů se v současnosti v největší míře používají trubky plastové, vyráběné z různých druhů syntetických materiálů, především polypropylenu. Tento materiál má životnost minimálně 50 let, snadno se spojuje – tzv. polyfuzním svařováním. Materiál je možno bez problémů recyklovat a má i příznivou cenu. K výrobě vodovodního potrubí se ale rovněž používá například propylen, polyetylen a polybuten. Trubky z těchto materiálů se spojují speciálním lepidlem, těsnicí pastou (nejčastěji lněnou fermeží) nebo teflonovým páskem. V případě potrubí určeného do země pak pomocí hrdel s těsnícími kroužky. Výhodou potrubí z plastů je, že nerezaví a nezanáší se sedlinami. V případě, že v něm voda zamrzne, roztáhnou se a nepraskají. Naopak nevýhodou je pak jejich nízká požární odolnost a v některých případech velká roztažnost.

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Uložit

Datum vydání: 26. 12. 2015

Edit: Alena Vondráková