Návrší pohody v Mariánovicích

Ludmila Slaninová: Zralé mládí není protimluv

Je to štěstí, nebo schopnost a systematická snaha, když se člověku podaří již v mladém věku dosáhnout značné dovednosti a erudice v tak náročném oboru, jakým je architektura? Posouzení necháme na vás. Ale dovolíme si tvrdit, že realizace, kterou vám zde prezentujeme, nese jasné stopy zralé projekční práce.

Ing. arch. Ludmila Slaninová

foto Jiří Ernest

„Věřím, že nejdůležitějším faktorem mé práce je vcítit se do klientových potřeb, pochopit jeho životní styl a nalézt společnou cestu k ideálnímu řešení. Každý projekt je jedinečný, proto si zaslouží individuální přístup,“ říká mladá architektka, která absolvovala v roce 2016 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Než založila vlastní studio, stihla vzdělávací program Erasmus+ na Tampere University of Technology (2014) a praxi ve čtyřech významných českých ateliérech: Mimosa architekti, AI-DESIGN, FAM Architekti a Labor 13. „Věnuji se všem typům zadání – od interiéru až po veřejný prostor. Projekty zpracovávám ve všech stupních – od studie přes prováděcí dokumentace až po autorský dozor na stavbě. Při zpracování zakázek spolupracuji s odbornými specialisty a zastupuji klienta v celém procesu.“
www.ludmilaslaninova.cz

Návrší pohody v Mariánovicích

foto Jiří Ernest

Jaké byly výchozí podmínky pro projekt tohoto rodinného domu?
Majitelé měli k dispozici čtvercovou parcelu na mírném návrší, v nově vzniklé čtvrti na jižním okraji Benešova. Ačkoli se jedná o frekventovanou oblast, v momentě, kdy se ocitnete na pozemku, jenž sousedí s jezdeckým areálem, podvědomě zpomalíte a začnete si užívat klid i výhledy do přírody.

Mělo to vliv na váš koncept?
Vyšla jsem ze čtvercového zastavitelného objemu parcely. Z něj jsem ubírala hmotu tak, abych jasně oddělila veřejný a soukromý prostor. Zbývající hmotu jsem pak navýšila o vložené patro, čímž jsem jednak využila přirozený sklon pozemku, jednak zdůraznila výhledy do krajiny. Základní tvar stavby jsem pak upravila podle regulativů. A potom už šlo jen o takové „obrušování“: ubírání celkové hmoty, vytvoření průhledů a průchodů, rozdělení společenské, ložnicové a technologické části domu, a nakonec jejich materiálové rozlišení. V dispozičním jádru zůstal obývací pokoj a logicky oddělil ložnicovou část na jednu stranu a technologie s dvojgaráží na druhou. Celý proces jsem znázornila v koncepčním schématu, které přikládám.

Vycházela jste přitom ze zadání majitelů?
Jistě, dům vzniká pro klienta. Hlavním požadavkem majitelů byl dostatečně velký reprezentativní společenský prostor, zdánlivě oddělený od kuchyně, kde bude rodina moci trávit společné večery v hojném počtu. Díky vyvýšené poloze pozemku oproti okolním parcelám se stal dalším bodem programu výhled z vloženého patra nad vzniklým obývacím pokojem. Tento multifunkční prostor – knihovna, herna pro děti, odpočívárna nebo chcete-li pracovna – rozšiřuje už tak velký společenský prostor vertikálním směrem a umožňuje nerušený výhled do okolí díky širokému prosklení ve štítu. Velké prosklené plochy v přízemí mezi obývacím pokojem, kuchyní a terasou zase rozšiřují prostor v horizontální rovině a smývají rozdíl mezi exteriérem a interiérem.

Vizitka domu

Umístění: Mariánovice, Benešov u Prahy
Projekt: 2019–2021
Dokončení realizace: 2024