nakombinujte si správně okna do podkroví

Ke kvalitě života patří dostatek denního světla. Bohužel současný způsob života uzavírá po převážnou část dne většinu z nás uvnitř budov. Přitom je přirozené světlo nesmírně důležité pro naše zdraví, pro naši psychickou pohodu. Musíme se proto postarat o jeho přísun i tam, kde není dost místa pro fasádní okna, tedy pod šikmou střechu.

Je již všeobecně známo, že přirozené světlo není důležité jen pro náš zrak, ale ovlivňuje správný chod našich biologických hodin, které řídí procesy den co den se v těle opakující. Jejich narušení přináší celou řadu obtíží, jako poruchy spánku či zraku, ale i těch, které si se světlem nespojujeme – například metabolické obtíže, obezitu, snížení obranyschopnosti, zvyšování hladiny cholesterolu… Nejvíce se však podepisuje na naší psychice – zvýšeném výskytu depresí, horší schopnosti koncentrace, neustálé únavě nebo i zvýšené agresivitě či přímo psychiatrických onemocněních. A samozřejmě nedostatek denního světla nás zatěžuje i finančně – musíme déle zaměstnávat elektrická svítidla.

Jak přivést světlo do podkroví?

Možností, jak ze staré tmavé půdy vytvořit dostatečně světlý, a navíc osobitý prostor, je celá řada. Většinou zde nechybí klasické fasádní okno, ovšem jen ve štítové stěně, které nestačí celý interiér prosvětlit. Pomoci si můžeme pomocí vikýřů, střešními okny či světlovody. Kterou možnost či jakou kombinaci zvolit, záleží na konkrétním případě – především na předpokládaném využití místností a konstrukci střechy, ale i orientaci domu či okolní zástavbě. Pokud například rekonstruujeme nejen podkroví, ale celou střechu, budeme pravděpodobně uvažovat i o zvětšení využitelné plochy, a tedy třeba o vikýřích, stavíme-li nový dům, máme možnosti takřka neomezené. V každém případě bychom si měli nechat provést světelnou studii, nejlépe ve více variantách, které by názorně dokládaly proměny působení přirozeného a umělého osvětlení ve vztahu k navrženému prosklení střešních a stěnových ploch. Zároveň je nutné pamatovat i na výhled, kontakt s okolím. A v neposlední řadě i na rovnoměrné osvětlení prostoru. Průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti by u obytné místnosti měla být 5 %.

U výběru nových oken se nesoustředíme jen na světlo

Při výběru oken musíme dbát také o tepelně izolační vlastnosti, aby nám bydlení v podkroví neznepříjemňovaly vysoké účty za topení a v létě nepříjemné vedro. O tom, kolik tepla unikne zavřeným oknem, informuje součinitel prostupu tepla U, který se udává jak pro samotné zasklení (Ug), tak rám (Uf) i celé okno (Uw). Čím je nižší, tím lépe, špičková okna dosahují součinitele prostupu oknem Uw = 0,70 W/m²K i méně. Teplo však nesmí unikat ani kolem okna, neméně důležitá je proto jeho instalace, správné napojení na všechny vrstvy střešního pláště. Výrobci střešních oken proto dodávají i speciální lemování a zateplovací sady. Při výběru zasklení je třeba brát v úvahu i to, kolik procent slunečního záření propustí do interiéru. O tom informuje solární faktor (g). Skla s vyšší hodnotou umožňují využít sluneční záření k ohřevu interiérů v zimě – takzvané solární zisky, skla s nižším faktorem g lépe chrání před přehřátím. Ochranu proti přehřívání interiéru podpoříme i vhodným okenním stíněním. I u světlovodů je třeba hlídat úniky tepla, i u nich sledujeme součinitel prostupu tepla, který se pohybuje v rozmezí 1,3 až 0,70 W/m²K. Avšak vzhledem k tomu, že plocha prosklení světlovodu je podstatně menší než plocha okna poskytujícího obdobné množství světla, jsou ztráty tepla podstatně nižší.

Kombinace oken v podkroví

Umístění střešních oken by se mělo řídit dvěma základními pravidly. Prosklená plocha okna by měla tvořit minimálně 10 % podlahové plochy místnosti a okno by mělo být v takové výšce, abychom bez problémů viděli z okna i vsedě. Spodní hrana rámu okna by proto měla být zhruba 90 cm od podlahy, nerušený výhled ve stoje pak zajistí okno s horní hranou rámu ve výši 180 až 220 cm. Ovšem okno umístěné blíže k hřebeni prosvětlí místnost lépe než okno nižší, protože dopadající světlo se více rozptýlí.

Co tedy upřednostnit – množství světla, nebo výhled? Není třeba se vzdávat jednoho na úkor druhého. Vždy je možné najít vhodné řešení. Na rozdíl od jiných zemí se u nás při řešení podkrovních prostor na výhled trochu pozapomíná. Okna se umísťují vysoko, což zajistí dostatek světla, nikoliv však výhled. Přitom výhled je stejně jako světlo důležitý pro naši pohodu – přináší pocit volnosti, prostoru, uklidňuje nás… Stejně tak je u nás zvykem instalovat střešní okna samostatně, aby se v místnosti zajistil dostatek světla, který vyžaduje hygienická norma. Výhled jedním oknem je však omezen a může vyvolávat pocit uzavřenosti. Situace se však může k nepoznání změnit, využijeme-li kombinace dvou či více oken vedle sebe. Díky větší, téměř souvislé prosklené ploše se rozšíří výhled a místnost se opticky zvětší, k romantice podkroví se přidá i pocit volnosti. Ještě méně se u nás využívá možnosti kombinací střešních oken nad sebe. Možná to souvisí i s tím, že je u nás zvykem podkroví pod šikmou střechou částečně uzavřít stropem a nenecháváme ho otevřený až do krovu pod hřebenem střechy. Zbytečně se tak ochuzujeme o prostor, který napomáhá lepšímu provětrávání a zároveň o velmi efektní řešení. Přitom kombinace dvou oken neznamená zásadní zvýšení rozpočtu, zpravidla se jedná o deset až patnáct tisíc korun.

Další možností je kombinovat svislé okno v nadezdívce se střešním. Tato velmi efektní možnost je však nákladnější a stavebně složitější, využijeme ji proto spíše u novostaveb než při rekonstrukcích podkroví. K dispozici jsou i střešní balkony – promyšlené sestavy dvou oken, výklopného s velkým rozsahem a dolní prosklenou částí s výsuvným zábradlím, které se jednoduchým způsobem vyklopí směrem ven. I balkonů můžeme sdružit více vedle sebe.

STŘEŠNÍ OKNO, NEBO VIKÝŘ?

Často se rozhodujeme mezi těmito dvěma možnostmi. Z hlediska světelného zisku je jednoznačně výhodnější střešní okno, protože poskytuje třikrát více světla než vikýř s prosklením stejných rozměrů. Střešní okno navíc umožňuje větší variabilnost intenzity osvětlení, což zvyšuje vizuální zajímavost místnosti, zároveň zajišťuje i vyšší jas stěn a tím jemnější přechod mezi vysokým jasem okenní výplně a sousední zdí a snižuje tak riziko oslnění.

Výhodou vikýře je, že zvětšuje využitelný prostor s normální podchodnou výškou. Velmi často však vidíme na střechách vikýře tak úzké, že umožňují pouze přistoupit k oknu. Takové řešení je ze stavebního hlediska problematické a nákladnější, z energetického zvyšuje ochlazovanou plochu střechy. Pokud se rozhodujeme pro vikýř, tak z funkčního i ekonomického hlediska by měl být co nejširší, třeba s více okny.

Jak osvětlit místa, kam nemůžeme dát okna

V každém domě existují místa, která nemohou být dostatečně, nebo vůbec, osvětlena okny – chodba, koupelna, šatna, kuchyňský kout v rohu místnosti… V těchto případech nabízejí pomoc světlovody. Jak název napovídá, vedou denní světlo, a to od vstupu umístěného na střeše do interiéru. Světlo je vedeno tubusem s vysoce odrazivou vnitřní reflexní plochou do difuzéru ve stropě osvětlované místnosti, který rovnoměrně světlo rozptýlí. Kdyby byl tubus ukončen obyčejným sklem, byla by místnost osvětlena nestejně, tvořily by se nepříjemné svazky paprsků a stíny. Naopak světlo vycházející z difuzéru je velmi příjemné a místnost takto osvětlená působí velmi efektně. Proto se světlovody využívají stále více i v obytných místnostech v kombinaci s okny.

Střešním vstupem je skleněná nebo plastová kopule, může jím však být i ploché sklo. To nevystupuje nad úroveň střešní roviny, což může být výhodou zejména z estetických důvodů, avšak světla se do interiéru dostane o něco méně. Kolik světla dokáže světlovod přivést, záleží především na jeho průměru, ale také na kvalitě použité technologie. Zcela logicky – větší průměr osvětlí větší plochu, nicméně pokud má světlovod nižší procento odrazu vnitřních ploch, není výsledek porovnatelný ani s menším průměrem. Odrazivost kvalitních tubusů může dosáhnout více než 99 %. Kvalitní světlovod o průměru 25 cm prosvětlí za optimálních světelných podmínek místnost o podlahové ploše 10 – 14 m². Zásadní vliv na celkový výkon a spokojenost při užívání má i kvalita jiných prvků světlovodu, jako například osazení kopule, zatěsnění v celé délce světlovodu, konstrukce světlovodu odolná proti kondenzaci.

CHCE TO PROFESIONÁLY

Jak vidno, rozhodnout, jakým způsobem přivést do podkroví denní světlo, není jednoduché a ještě složitější je profesionálně provedená montáž. Určitě se proto vyplatí poradit se s odborníky, kteří dokáží posoudit vliv i dalších faktorů, jako je okolní zástavba, orientace ke světovým stranám, provedení ostění, barva a odrazivost povrchů v místnosti… Stranou samozřejmě nesmějí zůstat ani tepelně izolační schopnosti oken a světlovodů. Střešní okna je třeba hodnotit v rámci celkové energetické bilance, protože mohou být zdrojem pasivních tepelných zisků. Zároveň je nutné navrhnout i vhodné zastínění, aby nedocházelo k přehřívání podkrovních místností.

Text: Miloslava Perglová
Foto: se svolením firem Roto a Velux

Datum vydání: 1. 5. 2015

Edit: Miloslava Perglová