Nahoře spím já!
Než se pro spaní u stropu nadchnete společně se svými dětmi, promyslete si všechna pro a proti, a jako hlavní prioritu mějte především bezpečnost. Zásadní je stabilita a pevnost konstrukce i kvalitní zpracování samotného lůžka. A co je podstatné – ani sebedokonalejší patrová postel není vhodná pro předškoláky.
O spaní na palandě se stále vedou diskuze, jestli jsou pro spaní vhodné nebo ne. Na jednu stranu šetří místo v pokoji a děti je zbožňují, na druhou stranu i u sebedokonalejšího kousku vždy hrozí nebezpečí pádu z výšky. Náročná je i výměna ložního prádla nebo péče o nemocné dítě často spojená s nočním vstáváním. U stropu je také vydýchanější a teplejší vzduch, než na spodním lůžku, ale zároveň i dítě spící dole dýchá vlhkost odváděnou z horní postele nad ním. Ale znáte to… Děti palandy milují a nikdy by se jich dobrovolně nevzdaly, takže vám asi nezbude nic jiného, než hodně větrat a často měnit lůžkoviny.
Chcete zkusit kompromis?
Existuje v podobě takzvaných zasouvacích postelí – jejich výhoda spočívá ve variabilitě a skladnosti. Klasická postel je na kolečkách (s brzdou) a různým způsobem se zasouvá pouze částečně pod horní zvýšené lůžko, které má podobu patra. Na noc se jednoduše vysune a přes den opět zasune, takže nepřekáží a dokonce se část prostoru pod horním lůžkem může snadno změnit třeba na studijní nebo hrací koutek.
Nebojte se ani mimoúrovňového uspořádání postelí do tvaru písmene L – postele jsou k sobě obráceny kolmo a překrývají se v nohách. Svoji oblibu si získaly i vyvýšené postele, které nejsou umístěny tak vysoko jako klasické palandy, ale i tak pod sebou poskytují dostatek prostoru, do kterého se vejde třeba psací stůl, skříň nebo futon či sedací vak na příležitostné hry, válení a odpočinek.
Na co myslet před nákupem?
Zásadní je bezpečnost – například u každé patrové a zvýšené postele by měla být značka, která určuje maximální výšku matrace. Pokud tato informace na výrobku není, zřejmě nemá bezpečnostní certifikát a v tom případě byste ji neměli ani kupovat. Příliš vysoká matrace totiž „snižuje“ výšku zábran proti pádu, podobně nebezpečné je i velké množství polštářků nebo plyšáků.
Dalším hlediskem je stabilita konstrukce – měla by „něco vydržet“, tedy minimálně snést divoké hry a polštářové bitvy bez úhony. Materiál by měl být pečlivě zpracovaný a opracovaný, nikde by neměly hrozit neukončené vruty, tyče a šroubky. A pokud jde o žebřík, po něm by se příjemně a bezpečně mělo lézt nejen dítěti, ale i vám.
Palandové vychytávky
-
Vždy je lepší, když je možné umístit žebřík vpravo i vlevo.
-
Patrové a vysoké postele nejsou vhodné pro děti do 6 let.
-
Pečlivě vybírejte tloušťku matrace – neměla by přesahovat bezpečnostní hrazení kolem postele.
-
Háčky a úchytky nepřipevňujte k posteli, závěsným lanům nebo popruhům, děti by se o ně mohly zranit nebo zachytit.
-
Minimální požadovaná výška stropu je 240 cm.
-
Vysoké a patrové postele pro jistotu vždy připevněte ke stěně, aby se zabránilo riziku převrácení.
Zdroj: IKEA
10 tipů pro bezpečí
-
Konstrukce musí být stabilní, doslova nepřevrátitelná za žádnou cenu.
-
Všechny rohy musí být zaoblené, hrany hladké.
-
Každá zvýšená postel (od 80 cm nad zemí) musí mít 4 zábrany proti pádu, které dítě samo neodmontuje.
-
Zábrany kolem postele musí o 26 cm přesahovat ložnou plochu lůžka. Když na ni položíte matraci, mezi její horní vrstvou a horní hranou zábran musí být minimálně 16 cm.
-
Přerušení zábrany pro žebřík nesmí být širší než 40 cm.
-
Zábrany se pod tlakem nesmějí prohýbat.
-
Mezery v zábraně nesmí být větší než 7,5 cm, jinak by malé dítě mohlo propadnout.
-
Bezpečně připevněný žebřík se nesmí ani pohnout, i kdyby po něm šplhal obézní tatínek nebo na něm visela kupa dětí.
-
Vzdálenost mezi horní hranou dvou sousedících příčlí by měla být 25 cm, použitelná šířka žebříku musí být alespoň 30 cm.
-
Podle normy je bezpečný žebřík takový, který umožňuje vsunout chodidlo alespoň do hloubky 9 cm.
Datum vydání: 13. 7. 2015