Nádech do bílé

Útulný, ale přece jen dosti stísněný půdní byt ve vícegenerační rodinné vile získal kompletní rekonstrukcí prostor a světlo. Na pouhých 72 metrech čtverečních nabízí dvěma dospělým a třem teenagerům pohodlné bydlení.

Třípatrová vila ze 30. let minulého století poskytla rodičům a jejich třem dcerám zázemí, i když si založily své vlastní rodiny. V přízemí žijí rodiče a každá ze sester ve vlastním bytě na jednom z podlaží. Nahlédněme do toho nejvyššího – do podkroví.

Z malé rady velký zásah

Původně byla pod nezateplenou střechou klasická půda, postupem času zde vznikly dva pokojíky, a v devadesátých letech ho majitelé svépomocí proměnili v půdní byt. Trpěl neduhy nedokonale zatepleného podkroví, v létě se přehříval, v zimě profukovalo, ale přesto byl hezký a útulný. Proto majitelé vždy uvažovali o vylepšeních, nikoli o celkové rekonstrukci. A když plánovali zvelebení kuchyně a nevěděli si rady, kam umístit vysokou lednici, obrátili se o radu na svou přítelkyni – architektku Barboru Kopečnou. Ta však doporučila neřešit jen kuchyň, ale celkově vylepšit uspořádání bytu.
Dispozice byla nepohodlná, v jejím centru byl dětský pokoj, obývací daleko od kuchyně, přes kterou se chodilo do ložnice, podlahy místností nebyly v jedné úrovni… Teprve, když začali uvažovat o větších úpravách, zmínili se majitelé, že uvažují o výměně střešní krytiny a novém zateplení střechy. „V tom okamžiku jsem mohla zvolit mnohem lepší řešení – zvětšit prostor až do krovu,“ říká Barbora Kopečná. „Naše přemýšlení se drželo při zdi, neměli jsme kuráž jít do něčeho většího,“ vzpomíná majitelka. „Když jsme však viděli první studii, byli jsme okamžitě nadšeni.“

Společně i v zašívárně

Zásadní proměnou bylo otevření prostoru až pod střechu. Střecha byla zateplena shora pomocí nadkrokevní izolace, což umožnilo pohledově odkrýt krov. Střešní konstrukce se tak stala dominantou interiéru a integruje do sebe i malé patro, které je oblíbeným místem dětských her, čtenářským koutem, místem pro přespání návštěv… Řešení přitom umožňuje přístup světla z nových střešních oken do hlavní společenské místnosti, která nahradila v centru dispozice původní dětský pokoj. Nejedná se o klasický obývák s rozlehlou pohovkou proti televizi, kterou tato rodina vůbec nepotřebuje, ale o kuchyň s jídelnou, do níž ústí dětské pokoje i schodiště na galerii. Je tak středem všeho dění.
„Při rekonstrukcích se snažím zvětšovat i přidávat okna, aby vznikl světlý a vzdušný prostor. Zároveň v kontrastu s tím jsou prima i menší tmavší místnosti, kam se můžete zašít,“ říká architektka. „Proto tady měly původně vzniknout tři dětské pokojíky, ale byly by moc malé nebo by ukrojily příliš ze společného prostoru.“
Řešením je tedy kompromis – jeden dívčí pokoj a jeden pro dva chlapce. Ložnice se přesunula na místo původní kuchyně hned vedle nedávno rekonstruované koupelny. Ta jediná zůstala na svém místě a ve své původní podobě. I když ne tak docela – i ona získala výhled do krovu a světlo shora. A dokonce se našlo místo na malou pracovnu v chodbě u vstupu z centrálního schodiště.

Minimalismus a bílá

Zařízení interiéru navrhovala Barbora Kopečná tak, aby se přizpůsobilo atypickému prostoru pod stanovou střechou. Nejdůležitějším požadavkem majitelů byla knihovna, která měla za úkol pojmout knihy z menších knihovniček a polic po celém bytě. Nová knihovna tvoří jeden celek se schody vedoucími na galerii a skříní ukrývající vestavnou lednici. Celý prostor působí světle a prostorně i díky dominující bílé barvě. Bílé jsou nejen stěny a vestavný nábytek, ale bílou barvou jsou natřeny všechny dřevěné prvky střešní konstrukce.
„Starý dřevěný krov byl pro tento prostor příliš tmavý a krycí barva zároveň pomohla sjednotit staré dřevo s novým,“ vysvětluje architektka a dodává, že navrhnout tak vzdušně působící řešení pro pět lidí na malém prostoru bylo možné jen díky jejich minimalistickému životnímu stylu a schopnosti nehromadit zbytečnosti. To potvrzuje i majitelka: „Museli jsme zmenšit počet knih zhruba na polovinu a snažíme se vystačit s minimem věcí, například neskladujeme oblečení, které nenosíme.“ A dodává, že si nedovedla takovou proměnu vůbec představit a že si nový světlý prostor celá rodina nesmírně užívá. „Bydleli jsme hezky, útulně, ale teď jako bychom se pořádně nadechli.“

Vizitka bytu

Kompletní rekonstrukce půdy a střechy
Projekt: 2015
Realizace: 2016
Autor projektu: Barbora Kopečná, ateliér Baraak, spolupráce Tomáš Lebeda, Ondřej Kopečný
Užitná plocha: 72 m2 + malé patro

Ing. arch. Barbora Kopečná

Studovala architekturu v německém Aachenu a na pražské Fakultě architektury ČVUT, působila v renomovaných ateliérech A69, Olgoj Chorchoj a KOOA. V roce 2018 založila společně se dvěma kolegy ateliér BARAAK. Soustředí se na navrhování rodinných domů a vil, spojovacím znamením jejích projektů je minimalistický a čistý rukopis.

„Nemám ráda trendy. Stavba je vždy dlouhodobá záležitost, proto by měla být nadčasová a do jisté míry univerzální. V zásadě mám ráda, když je architektura jednoduchá a zároveň nabídne nečekaný prvek, který by si klient sám nevymyslel, jinak by si přece nenajímal architekta. “
Kontakt: baraak.cz

Text: Miloslava Perglová
Foto: Lukáš Žentel

Datum vydání: 13. 5. 2023

Edit: