Na slovenskom vidieku

Pro ty, kterým slovenština už není tak blízká, vidiek je venkov, a ten slovenský má neuvěřitelné kouzlo. I proto se Katarína a Ivan, oba architekti, rozhodli, že svým dětem umožní život na slovenském venkově poznat blíže. Měli tu krásnou zahradu a malou chatu. K ní jen bylo potřeba kousek přistavět.

Původně stála na pozemku ve slovenském Bernolákově montovaná chata z roku 2005. „Byl to dům po otci, po jehož smrti se měla zahrada prodat. To jsme však nechtěli. Přestěhovali jsme se sem z centra Bratislavy, aby děti zažily venkov, kde bydleli jejich prarodiče,“ popisuje počáteční pohnutky Ivan Príkopský a pokračuje: „Zahrádkářská osada, v níž se chata nachází, je jednou z mála lokalit v obci, která není zošklivena množstvím malých parcel, vysokými ploty a mořem bungalovů bez jediného vysokého stromu.“ To byly jednoznačné výhody místa, které rodině dosud sloužilo pro víkendový relax a nyní mělo nabídnout podmínky k trvalému bydlení.

NÁROČNÍ INVESTOŘI

Stávající chata musela být nutně rozšířena. Jako investoři a architekti v jedné osobě si Katarína a Ivan vytyčili jasné požadavky: Zachovat architekturu původní chaty, získat krytou terasu jako bonus, ponechat zahradu maximálně volnou tak, aby ji nový objekt nerozčlenil. Přístavba také měla být realizovatelná dvěma lidmi a během stavebních prací musel být stávající objekt obyvatelný.

DŮM VE VZDUCHU

Odpovědí na vytyčené požadavky se stala téměř nezávislá hmota na dřevěných sloupech. „Původní chata zůstala nedotčená, hmoty starého a nového jsou odděleny, jejich tvar a výraz jsou záměrně odlišné. ,Nadzvednutí´ do vzduchu bylo klíčové,“ komentuje Ivan Príkopský a dodává: „Terasa pod přístavbou nabízí v létě příjemný stín a zároveň zajišťuje potřebné odvětrání. Proti silnému jižnímu slunci chrání její plochu lamelový přesah.“ Díky usazení ve vzduchu si zahrada zachovává svou celistvost, jak majitelé požadovali. Stavbu svépomocí pak umožnila konstrukce ze dřeva a následně z menších a lehkých stavebních prvků.

DĚTSKÉ KŘÍDLO

V přízemí původní chaty se nachází kuchyň s jídelnou, koupelna s WC a krb. V patře pak obývák s televizí a ložnice rodičů. Nová část slouží dětem, pracovně se jí i proto přezdívá dětské křídlo. Směrem na jih má tři menší okna – z dětských pokojů, na straně orientované na sever je francouzské okno pro provětrání, které nabízí výhled do svažité zahrady.

KOVÁŘOVIC KOBYLA?

To, co se vypráví o kovářovic kobyle, platí napříč profesemi. Přístavbu manželé sice úspěšně vybudovali, ale fakt, že byli sami sobě investory, stavbyvedoucími i dodavateli prací, se na průběhu pochopitelně podepsal. „Na to, o jak malý objekt jde, trvaly práce poměrně dlouho – jeden a půl roku. Stavba samotná probíhala bez problémů, ale byly okamžiky, kdy nás opouštěly síly. Věděli jsme, že to celé musíme udělat sami, při práci, při dětech…,“ vzpomíná Ivan Príkopský. Samotného ho překvapil i fakt, jak dlouho vznikal jen projekt: „Vymyslet, aby přístavba vyhověla všem požadavkům, nám trvalo dva roky, a přitom je to taková hloupost… Oříškem a výzvou zároveň bylo také udržet rozpočet,“ říká s úsměvem a pro ty, které zajímá cena blíže, má příměr: „Bylo to stejně drahé jako městské auto.“

DŮLEŽITÁ JE ZAHRADA

Architektům se podařilo vyhovět požadavkům investorů, přístavba slouží svému účelu, vše je tedy v pořádku. Majitelé jsou si případných nedostatků či kompromisů plně vědomi. „Víme o výhodách i nevýhodách stejně jako o kompromisech, které vyplynuly z procesu. Úpravy jsou ve fázi plánování. Není zatím ani jisté, jak dlouho zde budeme žít. Možná, až budou děti větší, přesuneme se blíž ke školám,“ zamýšlí se otec ratolestí ve věku 4, 6 a 8 let.

KONTRAST JAKO BONUS

Rodina ráda obývá zahradu, která je vskutku působivým obrazem venkova: ovocné stromy, zeleninové záhony, drůbež, v noci tma. Pozornost se podle Ivana Príkopského často upírá k domu. „Důležitá je však zahrada. Pro ni tu zůstáváme. I když se to nezdá, je to bydlení náročné, ale stále nás baví…“

TOITO

Bratislavský ateliér založili v roce 2010 architekti Tomáš Szőke, Ivan Príkopský a Katarína Príkopská. Ateliér se věnuje zejména tématu bydlení, vytváří řešení, v nichž přehodnocuje realitu bydlení a usiluje o vytvoření domova, který reflektuje potřeby a sny uživatelů.
TOITO je laureátem Ceny za architekturu CE-ZA-AR 2013 v kategorii Interiér a několikrát byl nominován v kategoriích Interiér, Rodinný dům a Obnova a přestavba.

VIZITKA DOMU

Realizace: 2005-2018
Zastavěná plocha: 54 m2
Užitková plocha: 66 m2
Rozměry: původní dům 3,7 x 7,7 x 5 m, přístavba na sloupech 6,2 x 4,2 x 2,8 m
Nosné konstrukce: dřevěné hranoly 80 x 200 mm, OSB3
Základy: železobetonové pásy
Tepelná izolace: minerální vlna ISOVER Unirol Profi
Membrána: Dökren Delta-MAXX PLUS
Fasáda: odvětrávaná, Cetris Basic 10mm, borovicová překližka 15 mm s olejovým nátěrem Tikkurila
Dělící příčky: borovicová překližka 2 x 15 mm, 60mm izolace
Podlahy: betonové s nátěrem (přízemí), OSB 9mm (patro)
Vytápění a ohřev vody: elektrické podlahové, krbová kamna Jotul F602n, elektrický bojler 50 l
Střecha: KJG pozinkovaný plech
Okna: plastová s trojsklem
Cena: 20 000 Eur

Text: Kateřina Nová
Foto: Katarína Príkopská

Datum vydání: 3. 4. 2019

Edit: Andrea Moudrá