Modrá zahrada: Podléšky, sasanky, hyacinty...
Člověk by očekával, že se jarní zahrada může rozzářit pouze bílými a žlutými kvítky sněženek, talovínů nebo sasanek. Jenomže: co plicníky, podléšky nebo koniklece? Modrých časně jarních druhů květin je také spousta. Vpusťte je do své zahrady!
Jarního sluníčka využijí nejdříve trvalky s podzemním oddenkem, hlízkou nebo cibulkou. Ani se nechce věřit, že vůbec najdou nějaké opylovače, ale přezimující čmeláci a samotářské včelky se na jejich nektar hladově vrhnou a za prvních teplých dnů vyletí i včely z úlů. Chceme-li tuto jarní včelí pastvu vyladit do modré barvy, máme z čeho vybírat.
Odrůdy podléšek se liší barvou i počtem korunních plátků.
Podléšky vysazené volně v půdě pod keři se naopak budu postupně rozrůstat, až vznikne kvetoucí plocha. Tomu můžete napomoci dělením trsů. Pestrost zvýšíte vysazením několika odrůd.
Podléšku můžete vysadit i mezi kameny na skalku, potom se nebude rozrůstat a vytvoří modře svítící bod.
Okouzlení podléškami
Pod stromy a keři to na jaře sluší jaterníkům podléškám. Jsou to typicky hajní rostliny a jejich listy nesnášejí prudké slunce, také se jim nelíbí vysloveně kyselá půda, jiné nároky ale nemají. Nevadí jim chudá ani kamenitá půda, i když samozřejmě kvalitním humusem nepohrdnou a pěkně se na něm rozrostou do krásy.
Půvab podléšek tkví v jejich proměnlivosti. Každá modře kvetoucí rostlina se jednoduchou mutací může přebarvit do růžova nebo fialova a díky jiné mutaci pokvete bíle. U květin se spoustou pestíků a tyčinek – to je přesně případ podléšky – není těžké vypěstovat plnokvěté nebo poloplnokvěté odrůdy. A teď si tohle všechno spolu s některými dalšími znaky zkoušejte libovolně kombinovat! Žádný sběratel nemá dost velkou zahradu, aby se mu tam vešly všechny podléškové odrůdy.
V češtině se někdy sasance rozkošné říká také sasanka nádherná nebo ladná. Je to rostlinka, která se na příhodných místech dokáže hezky rozrůst.
Svůj půvab má i sasanka věncová, která ovšem může kvést také sytě červeně nebo bíle.
Osázená rabátka kolem stromů jsou moderním trendem. Při kombinaci modřenců s později vykvétajícími tulipány docílíte výrazné změny barevného vyznění.
Půvaby sasanek
Zatímco naše druhy sasanek kvetou bíle nebo žlutě, v jižních krajích mají i sasanky modré nebo červené. Z Balkánu a Malé Asie pochází sasanka rozkošná s kvítky vypadajícími jako modré hvězdičky. Pokud ji vysadíte na stanoviště chráněné před mrazem, bude se vám pozvolna množit a vytvoří krásný modrý koberec. Tahle křehká kráska se cítí nejlépe ve stínu až polostínu.
Skalničkáři znají i modré sasanky z Apenin, ale na našich zahradách se už obvykle setkáte jen se sasankou věncovou. To je celkem statná rostlina s nepřehlédnutelným květem, která se neztratí ani mezi nízkými tulipány. Slunce jí nevadí, však ono zjara ještě tolik nepálí. Sasanka věncová pochází z Blízkého Východu, Izrael ji považuje za jeden ze symbolů své přírody. Překlad jejího hebrejského názvu je „nevěsta“, protože prý je stejně krásná jako nevěsta o svatebním dni. Byly vypěstovány i její sytě červené a bílé kultivary.
Koniklece jsou typické skalničky, ale najdeme mezi nimi i druhy, které vykvétají na slunných travnatých svazích.
K jarním druhům patří nízké kosatce, jako třeba kosatec síťkovaný. Ten má na rozdíl od klasických letních kosatců pod zemí místo oddenku cibulku.
Brčálově zelený koberec barvínku na jaře vykvete modře.
Modrozelený koberec
Brčál menší neboli barvínek znají lidé odedávna jako skromnou půdopokryvnou rostlinu, která u nás roste i volně v přírodě. Brčálově zelenými listy zdobí záhon po celý rok – i když, pravda, na zimu mnoho listů zaschne. Na jaře ovšem zazáří sytě modrými kvítky. Podobné modré divadlo pak opakuje s přestávkami až do časného podzimu. Barvínek je sice skromný, odolný proti suchu i mrazu, ale pokud jej právě teď hodláte vysadit, přidejte mu dostatek čerstvé zeminy, než pořádně prokoření. Snáší se s dostatečně vysokými trvalkami, které jeho řídkým kobercem bez problémů prorostou a předvedou svou krásu.
Ještě jedna rostlina dovede vytvořit rozsáhlé modro-zelené porosty: modřenec. Nenáročná cibulovina se dobře množí a po odkvětu její listy podobné pažitce ještě dlouho vytvářejí sytě zelený porost, dokud neuschnou.
Porosty rychle se rozrůstajících zběhovců vykvétají o něco později, zato pak kvetou dlouho.
Hořce a hořečky vykvétají buď na jaře, nebo v pozdním létě – záleží na druhu.
Další odstíny modré
Zvláštní modří se vyznačují střapaté kvítky dřípatek. Tyhle skromné horské rostlinky se šíří podzemními oddenky a vykvétají opravdu brzy. Vyžadují ale kyselou půdu bohatou na humus, takže se nedají pěstovat společně s ostatními modrými kráskami, o nichž se tu zmiňujeme. Nejvíce jim to svědčí pod jehličnany.
Sytou modří, která někdy přechází do modrozelena, zaujmou jarní hořce a hořečky na skalkách.
A pestrou směsici barev od modré po růžovou předvedou skromné plicníky. To podle toho, jakou kyselost má půda a jak staré jejich kvítky jsou. K modrému odstínu se totiž každý kvítek dopracuje s přibývajícím časem a jen na půdách neutrálních až zásaditých.
K tomu ještě přidejte blankytné ladoňky a k dokonalému požitku z modrého jara na zahradě už bude stačit jenom slunečná obloha.
Hyacinty všech barev zahradu provoní.
Ladoničky a ladoňky mohou růst i na trávníku a některé se rychle šíří.
Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 16. 4. 2016
