Moderní komíny

Mohlo by se zdát, že z komínů současných domů nestoupá kouř, řešit tedy jeho odvod už není tak důležité. Přestože kouř není při stále dokonalejším spalování kvalitních paliv téměř vidět, nepřestává být nebezpečný. Je však možná o to zákeřnější. Ani barva kouře, ani jeho zápach nás nevarují, že se do našich příbytků vkrádá jedovatý oxid uhelnatý.

Náhlý příchod teplého počasí je téměř pravidelně spojen se zprávami o zvýšeném počtu otrav oxidem uhelnatým, letošní jaro je toho důkazem. Na vině není počasí, ale špatný stav spotřebičů spojený s  nedokonalou funkcí spalinových cest, komínů. To by pro nás mělo být varováním a přimět nás k tomu, abychom věnovali maximální pozornost správnému návrhu komína, jeho realizaci i údržbě.

Není kouř jako kouř

Proč již nevidíme stoupat z komínů kouř? Důvodem jsou moderní spotřebiče, které pracují s vysokou účinností, a ušlechtilá paliva, která téměř nezanechávají saze. Vzhůru stoupá téměř bezbarvá směs plynů, zejména vodní pára. Zásadní změny se však odehrávají i uvnitř samotného komínu. Zvýšení účinnosti spotřebičů vede ke snižování teploty spalin. Zároveň dochází ke zvyšování jejich relativní vlhkosti. Při těchto nižších teplotách může voda obsažená ve spalinách zkondenzovat dříve, než kouř unikne z komína. Na jeho stěnách se sráží spolu s kyselinotvornými příměsemi, které na něj agresivně působí. Klasický komín takovému prostředí nedokáže odolat.

Co musí umět moderní komín

Musí stejně jako dříve zajistit bezpečný odvod spalin od zdroje tepla a jejich rozptyl do volného ovzduší, tedy mít dostatečný tah, ale zároveň se musí přizpůsobit novým podmínkám, tedy především odolat agresivnějšímu prostředí. U chladnějších spalin je zajištění správného tahu obtížnější, protože zdrojem tahu je právě teplo ve spalinách. Je proto třeba zvolit správnou výšku i správný průměr komínového průduchu. Ve zbytečně širokém komíně proudí spaliny pomalu a  rychle zchladnou, ztrácejí tah a kondenzují. V úzkém průduchu proudí naopak rychle, odvádějí tak zbytečně mnoho tepla ze spotřebiče a snižují jeho účinnost. Příliš úzký profil pak klade spalinám vysoký hydraulický odpor, jenž se projeví nedostatečným tahem komínu. Aby spaliny rychle nechladly a nezkondenzovaly dřív, než opustí komín v jeho ústí nad střechou, opatřují se komíny i vrstvou izolace. V mnoha případech nestačí komín s přirozeným tahem, a je proto třeba zajistit nucený odvod spalin pomocí ventilátoru. Pak může systém pracovat za rozličných atmosférických podmínek s potřebnou přesností, a je možné ho regulovat. Srdcem moderních komínů jsou keramické, nerezové nebo plastové vložky. Volba materiálu je vždy závislá na druhu spotřebiče, tedy i paliva, podle toho, zda jak vysokým teplotám mají odolávat a  jak budou namáhány agresivním kondenzátem. Plášť komínového tělesa nese komín a jeho vnitřní složky, komínovou vložku a  izolační vrstvu. Může být sestavený buď z keramických nebo betonových tvarovek, anebo z plechových trubních dílů. V  každém případě musí odolávat povětrnosti a být pevně postaven na stabilním základu, nebo konzolami přikotven do nosné zdi domu. Některé komínové tvarovky mají v rozích svislé otvory, jež se po vyzdění spojují do svislých vzduchových průduchů, jimiž je nuceně nasáván přívodní vzduch ke spotřebiči a na své cestě podél komínové vložky je předehříván. Přitom zároveň vysušuje konstrukci komínového pláště. Ještě se hodí připomenout, že povrchová teplota části komínového tělesa, která prochází vnitřkem domu, nesmí přesáhnout teplotu 52 °C.

Stavebnice ano, ale…

Komín je možné sestavit z  jednotlivých prvků od různých výrobců, bude-li v souladu s normami. Mnohem spolehlivější je výběr patřičného systémového komínu jen od jednoho z výrobců. Jeho výhodou je, že byl jako celek podroben důkladným zkouškám, což minimalizuje pravděpodobnost poruch. Přestože se komíny dodávají jako komplet a jsou často určené i pro stavbu svépomocí, neznamená to, že bychom se neměli při výběru komínu poradit s odborníkem. Správná volba konkrétního typu komínu významně ovlivňuje provozní bezpečnost, často i účinnost otopné soustavy a ekonomiku vytápění. Jak jsme již naznačili, není možné uvažovat tak, že zvolíme komín s velkým průduchem a budeme mít vystaráno. Slepou uličkou je vybírat komín podle ceny. Uvědomme si, že je zde v sázce nejen náš majetek, ale i životy. Proto bychom již v době přípravy stavby nebo rekonstrukce domu měli přizvat odborníka. Ten dokáže zvážit všechny potřebné faktory, především musí vědět, jaký spotřebič bude ke komínu připojen a čím se v něm bude topit. Každý zdroj tepla totiž produkuje jiné množství spalin o různé teplotě, a vyžaduje tedy určitý typ komínu. Dále záleží na jeho umístění a velmi důležité je vědět, jakým způsobem se bude v domě větrat. Komíny se rozlišují na komíny se suchým nebo mokrým provozem, tedy bez trvalé kondenzace spalin nebo s trvalou kondenzací spalin, s přirozeným nebo nuceným tahem, s možností připojení jednoho či více spotřebičů. Existují i tak zvané univerzální komíny, které jsou odolné vůči vysokým teplotám a zároveň vůči vlhkosti a kyselému kondenzátu, ale i ty mají svá omezení. Bývají dobrou volbou pro rodinné domy, protože umožňují v budoucnu záměnu paliva.

I starší komíny se musí přizpůsobit

Nehledě na  to, že starší komín zřejmě nebude v nejlepší kondici, je nutné ho při zapojení nového spotřebiče nebo přechodu na jiný druh paliva připravit na nové, náročnější podmínky. Jak jsme řekli, klasické zděné jednovrstvé komíny nevyhovují chladnějším agresivním spalinám, nebývají tepelně izolovány a mají zpravidla příliš velké průřezy pro spotřebiče na plyn. Starší komín se proto musí rekonstruovat. Těleso starého komína se opatří vložkou – keramickou, nerezovou nebo plastovou. Dříve používané hliníkové vložky již nevyhovují moderním typům spotřebičů pracujících s nízkými teplotami spalin a velkým množstvím kondenzátu. Při obnově komína se namontují kouřovody z vhodných materiálů, zřídí kontrolní otvor, vyřeší se odvod kondenzátu a případně se komín tepelně izoluje. Vyvložkovaný komín zamezuje úniku spalin do interiéru, zvyšuje komínový tah a zajišťuje nenasákavost povrchu komínu. Jinou, u nás méně známou metodou jak rekonstruovat komín, je vytvoření souvislé odolné vrstvy složené ze žáruvzdorného keramického prášku, pojiva a vody pomocí aplikace pod tlakem a následného vytvrzení (viz str. 84).

Když frézovat, tak opatrně

Obvykle je třeba před vložkováním komín vyfrézovat, nejčastěji proto, aby se zvětšil průduch. Je to běžně používaná technologie, bohužel ne vždy jezcela na místě. Frézování se totiž neobejde bez otřesů a vibrací. U starších zděných komínů mohou vydrolit maltovou spáru mezi cihlami komínu v uzavřeném prostoru stropu anebo dokonce uvolnit třeba i celou cihlu. Pokud právě zde vede kolem komínu nosný trám, dotýká se ho rákosový strop, komín zde není omítnut atd., vznikne zde slabé místo, které může být příčinou požáru. Proto nechtějte vyvložkovat komín za každou cenu, ale zvažte, zda není vhodnější stavba komínu nového. V opačném případě může jít o risk, který by stál mnohem více, než rozdíl mezi cenou nového komínu a vložkováním. Obraťte se na spolehlivou firmu, která zodpovědně zváží rizika a doporučí nejvhodnější cestu.

A pravidelně čistit

O  komín musíme pravidelně pečovat, nejen proto, že nám to dává za povinnost nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a  spotřebičů paliv platné od  ledna loňského roku, ale především ve vlastním zájmu. U spotřebičů do výkonu 50 kW musíme vyčistit dvakrát až třikrát za  rok spalinovou cestu, u  plynových spotřebičů jednou za rok. Nařízení dovoluje provádět čištění svépomocí, ale není to zcela snadné. Nejde jen o protáhnutí komínu štětkou, ale je třeba zprůchodnit průduch, odpustit kondenzát z jímky, odstranit usazené saze, zkontrolovat výpustný otvor pro odtok kondenzátu… Jednou za rok musí provést odbornou kontrolu držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Možná se vám to zdá zbytečné, vždyť přece nevznikají skoro žádné saze, zvlášť při spalování plynu. Během provozu však dochází ve spojích komínových vložek k propadávání jemného, stavebního prachu na dno komínové vložky. Postupně dojde k tak zvanému usypání komínu. Nebo může do komínu zapadnout pták, může se v něm vzpříčit rozpadlá vložka, komín může být zadehtovaný. Na další možné příklady bychom se mohli zeptat těch, kteří pravidelnou údržbu komínu podcenili.

Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

odborná spolupráce: Ing. Jiří Domlátil

foto: archiv firem a Jiří Domlátil

Datum vydání: 11. 3. 2016

Edit: Miloslava Perglová