Mám ráda různé roviny

S výrobky, které navrhla Patricia Urquiola, se setkáváte při každé naší reportáži z mezinárodních veletrhů. Její práci nelze přehlédnout. Nemůžeme tedy pominout ani její návštěvu v Praze.

Obyčejná, milá, usměvavá, pozorné oči. Nepůsobí zrovna jako temperamentní Španělka, a není to jen blond vlasy. Její žár vychází spíš zevnitř. „Je ve mně hodně španělského,“ říká, a hned to trochu poopraví, „nebo spíš asturijského a baskického.“ Profesionální kariéru začala v italském Milánu, sama mluví o ovlivnění velkými osobnostmi, jakou byl třeba Bruno Munari, duchovní otec milánské školy. A v lombardské metropoli se nakonec usadila. Když se ale podíváte na její novou kolekci Azulej, máte před očima Španělsko zalité sluncem. Tato designérka možná působí na první pohled obyčejně, ale je mnohovrstevnatá. Eklekticismem označujeme něco, čemu chybí kreativita, ale Patricia klidně říká: „Jsem eklektická.“ Může si to dovolit, protože její tvorba kreativitu ani originalitu nepostrádá. „Zajímám se o způsoby chování, různé řemeslné techniky, probírám vzpomínky, jednotlivé aspekty mého života a připomínám si některé věci, které pak nově interpretuji pomocí moderních technologií, výsledek je kombinací toho všeho.“ Ano, to je vysvětlení. Její design je čistý, ženský, smyslný, nebojí se dekoru, vyznává čisté linie. Cítíte ty protiklady?

KOUPELNA NEJEN PRO ŽENY

Pro designovou značku Axor společnosti Hansgrohe již Urquiola pracovala, její první vize koupelny se projevila v roce 2004 ve společném projektu pod názvem Axor WaterDream, jehož výsledek byl prezentován v roce 2005 v Milánu, koupelnová kolekce Axor Urquiola byla představena koncem listopadu 2008. Urquiola nezapře ženu (ani by ji to nenapadlo), s praktičností i poetikou si pohrává s materiály, kombinuje styly, dodává prostoru příjemný teplý pocit. Kolekce, vystavená nyní i v Praze, zahrnuje baterie pro všechny části koupelny, umyvadla, vanu, příslušenství a také paraván, který může rozdělit prostor a slouží i jako topení a zrcadlo. Umyvadlo svým tvarem připomíná archetypální vědro, praktická úzká štěrbina po obou stranách, zopakovaná u vany, dobře slouží pro ručník, je tak po ruce. Člověk si snadno představí, jak si designérka na počátku práce klade otázku, co od koupelny očekává ona, jaké tam chce mít pohodlí, soukromí, na videu jsme například viděli, jak si do prototypu vany sedá a hledá při úpravě tvaru tu nejpohodlnější polohu a opření hlavy. Baterie mají svoje zvláštní vyjádření v podobě zcela markantních ovládacích prvků, jejich používání je samozřejmě velmi pohodlné. Ovládací prvky umyvadlové baterie se dvěma kohoutky vyrůstají asymetricky ze základního těla jako výhonky z kmene stromu. Inspirace přírodou a jejími přirozenými liniemi je zjevná i u držáků kelímku na zubní kartáčky a misek na mýdlo, které vyrůstají z volně stojících umyvadlových i vanových baterií. Kombinace starých a nových prvků umožňuje umístit tuto koupelnu prakticky do jakkoliv stylizovaného interiéru, z kolekce se dá vytvořit i zcela moderní prostor. Smyslný, ženský design se s přísnou symetrií snáší velmi dobře.

POZOR, KERAMIKA!

Na projektu bylo zajímavé především to, že se ve vysočanském showroomu značky Brother & Duck spojily hned dvě práce španělské designérsky: koupelnu Axor pro Hansgrohe doplňovaly keramické obklady navržené pro italskou značku Mutina. Nová kolekce Azulej je čerstvá, byla představena letos zjara v Milánu a je kouzelná. Otevírá se před vámi svět patchworku, nový pohled na něj. Kombinace abstraktních vzorů, barev a neutrálních opotřebovaných odstínů nabízí prostor pro fantazii a vlastní kreativitu. Můžete si vybrat jeden vzor a lemovat ho druhým, tvořit pásy i pestré mozaiky s použitím všech navržených motivů. „Nemám ráda, když keramika vypadá jako parkety, jako dřevo nebo jako plechový plát, keramika má vypadat jako keramika,“ řekla ke své kolekci Patricia a pochválila si, že Mutina má stejný názor a nic jiného od ní nechtěla. Je i nějaký materiál, který nemá ráda? „Mramor,“ říká po chvíli váhání, „neměla jsem nikdy ráda mramor, připadal mi moc studený, zbytečně luxusní, jen pro bohaté, ale dnes vlastně pracuji i s mramorem, i když je rozemletý na prášek a je jen součástí materiálu, kterému dávám tvar a funkci. To má smysl.“ Smysl mají všechny její návrhy a realizace, ať už se jedná o pohovky, křesla, postel, porcelán, nebo koupelnu a nejnověji keramickou dlažbu a obklady. Španělské kořeny dodávají její práci vitalitu a návrhům silný výraz, to, že drží svůj žár uvnitř, umožňuje vlídné ženské teplo, citový náboj a také perfektní funkci výrobků. Jak to říkala Patricia Urquiola? „V architektuře a designu přemýšlím ráda současně hned v několika různých rovinách.“

Španělka Patricia Urquiola se narodila v Oviedu, metropoli severošpanělské provincie Asturie, nyní žije a pracuje v Miláně. Studovala na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Madridu a na Polytechnice v Milánu, promovala v roce 1989. V letech 1990 až 1992 byla asistentkou na kurzech Achilla Castigliona a Eugenia Bettinelliho na Polytechnické univerzitě v Miláně a E.N.S.C.I. v Paříži. Souběžně od roku 1990 do roku 1996 pracovala pro studio De Padova a společně s Vico Magistrettim je autorkou výrobků Flower, Loom Sofa a Chaise Longue. V roce 1996 se stala ředitelkou Associati Design Group, která pracovala pro značky Alessi, Antares-Flos, Artelano, Boffi, Cappellini, Cassina, Kartell a další. Souběžně pracovala samostatně pro B&B Italia, Bosa, De Vecchi, Fasem, Kartell, Liv’it, MDF Italia, Molteni & C., Moroso and Tronconi, navrhla výstavní stánky a showroomy pro Knoll, Moroso, Sag 80 a Somma. Výrazně přispěla k rozvoji značky B&B Italia Outdoor, pro kterou vytvořila v letech 2007–2009 tři kolekce: Canasta, Crinoline and Ravel. Její produkty byly vybrány pro výstavy Italian Design 2001 a International Design Yearbook 1999 a 2001. V poslední době obdržela řadu cen včetně A&W Designer of the Year a Design Prize Cologne. V roce 2011 byl její set skleněných váz All Ambiq vystaven na Glasstress, doprovodné akci benátského Biennale. Od roku 2001 vede své vlastní studio v Miláně a věnuje se designu, výstavnictví, umění a architektuře. Několik jejích děl zakoupilo newyorské Museum of Modern Art (MoMA).

Datum vydání: 21. 10. 2015

Edit: Vladimíra Storchová