Letničky aneb Pestrá letní mozaika

Letničky – to je výzva naší fantazii. Na každý rok si můžeme naplánovat jiný vzhled výsadeb, jiný styl. Jednou si můžeme střihnout ornamenty ve stylu francouzských zahrad, jindy na tomtéž místě moderní nonšalanci…

Jednoleté rostliny v přírodě žijí v oblastech, kde nejsou celoročně ideální podmínky – v polopouštích a stepích čelí období sucha, v listnatých lesích přes léto není dost světla a v zimě zamrzá půda, na polích se dvakrát ročně přeorává půda. Jsou to tedy rostliny odolné, rychle rostoucí a bohatě kvetoucí. To oceníme zejména u popínavek. Jenom některé letničky pocházejí z tropických lesů. Ty obvykle pěstujeme jen doma, ale mnohé z nich snesou i vysazení na záhoně.

Coleus čili kopřivěnka nemusí zdobit jen interiéry. Její pestré listy září po celou sezonu i venku. Jednoleté popínavky, například thunbergie neboli černooká Zuzana, vynikají rychlým růstem.

Pestrá všehochuť letniček a cibulovin všech barev takto krášlí londýnský Green Park, ale inspiraci najdete i v dalších parcích.

Květinová mandala a další

Letničky jsou zvláště vhodné pro sestavování ornamentálně pojatých záhonů. Chce to nejprve nápad, který si nakreslíme na papír raději ve větším než titěrném měřítku. Ujasníme si skutečnou velikost budoucí výsadby. Hned vzápětí se zamyslíme, zda vůbec něco takového máme na zahradě kam umístit – co bude v okolí, odkud bude na výsadbu nejhezčí pohled, a další detaily. Následuje pohroužení se do literatury: vybíráme vhodné rostliny, které pokvetou současně a pokud možno dlouho. Musíme také promyslet výšku jednotlivých druhů. Buď bude celá výsadba víceméně stejně vysoká, nebo doprostřed umístíme vyšší rostliny a vše olemujeme těmi nejnižšími. A pak už stačí sít, nebo sázet.

Pestré vlání

Z Britských ostrovů k nám konečně dorazil trend ležérních mnohadruhových vyšších výsadeb. Stačí koupit hotovou směs semen, nebo si ji doma namíchat. Tady nelpíme na shodné době kvetení – na směsných záhonech mohou druhy vykvétat postupně. Nezáleží ani na výšce. Menší druhy se na určitých partiích výsadby prosadí, a pokud se někde ztratí mezi vyššími, žádná škoda.
Mezi kvetoucí letničky zamícháme i nějaké ty jednoleté trávy. Drobná finta pro výsevy semen: letničky je mívají hodně malá, nebo opatřená chmýřím a háčky. Neubránili bychom se shlukům klíčících rostlinek. Proto do směsi vmícháme hrubozrnný písek a důkladně promícháme.

Rozkvetlá paleta

Malířova paleta bývá pomazaná barevnými, nepravidelnými a poměrně velkými skvrnami. I tak může výsadba vypadat. Na záhoně vymezíme naprosto nepravidelný úsek, osejeme jedním druhem letniček a vše bez jakéhokoli plánu opakujeme s jiným druhem o kousek vedle. Můžeme také zasáhnout do rozsáhlé výsadby nějaké půdopokryvné trvalky, pár plošek z ní vyrýpnout a osít je. Uprostřed takového rožce plstnatého by se přece něco krásně barevného skvěle vyjímalo.

Malé a velké

Co vybírat? Nejmenší letničky najdeme mezi nízkými odrůdami begonií, aksamitníků, macešek, šalvěje zářivé nebo lobelek. Ty obvykle nesejeme rovnou na záhon, ale vysazujeme sazeničky. Jako kuriozitu můžeme k olemování okraje výsadby použít i zelenec – ano, ten, co přežívá v květináčích všech škol, nádražních hal a úřadoven. Stačí jej předběžně vegetativně namnožit. Další rostlinou, která nemusí setrvávat jen v květináčích, je africká kopřiva neboli koleus.
Vyšší jsou třeba limonky, len, koukol, pantoflíčky, jemný šater neboli nevěstin závoj a mnoho dalších. Další patro mohou tvořit krásenky, krásnoočka, hledíky, třapatky, černucha, ostálky, sporýše… A korunou celé výsadby mohou završit ostrožky, slézovce, slunečnice nebo skočec.

Šalvěj zářivá vyniká pestrostí květních korun i kalichů a hodí se pro ornamentální výsadby – nahoře ji doplňují begonie, dole aksamitníky.

Sólo pro popínavky

Některým jednoletkám to nejvíce sluší v nevelké jednodruhové výsadbě. Týká se to například slézovců, čínských aster, nocenky, máků, vlčího bobu či petunií.
Podobnými jednoletými sólisty jsou i popínavky. Z nich jsou nejznámější svlačce, povijnice, lichořeřišnice, fazol nebo „černooká Zuzana“. Na oblibě ale získává i nejpopulárnější česká liána – chmel ovíjivý. Další druh, hrachor vonný, můžeme vysít do vyšších výsadeb statných druhů bylin nebo k dřevinám. Jeho řídce rozvětvená a poměrně slabá lodyha je nebude nijak utiskovat.

Letničky po sezóně

Mnohé letničky nakonec mohou posloužit i jako součást suchých vazeb. Není to jen populární slaměnka nebo-li smil. Dobře vypadají i sušené limonky, šater nebo některé verbeny. Samozřejmě použijeme i jednoleté traviny, třeba třeslici větší, sametovku zaječí ocásek nebo obiloviny.
Ale na to je ještě dost času, celé kvetoucí léto máme před sebou, sezóna letniček teprve začíná…

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zd e.