Kvetoucí živý plot
Plot je vizitkou zahrady i jejího majitele. Zatímco výsadby neustále a někdy i radikálně obměňujeme, plot si pořizujeme nanejvýš jednou, dvakrát za život. Pokusíme se vám nasadit do hlavy myšlenku, že je škoda, když živý plot nekvete.
Není to jen tak, rozhodnout se pro vysazení živého plotu. Nemusí se sice natírat, ale bez zalévání a zastřihávání se neobejde. Zabere rozhodně více místa, a to z vašeho pozemku. Musíte jej krotit, aby nezasahoval na pozemky sousedů. Je stoprocentně neprůhledný, takže vám zajistí dostatek soukromí, ale ani vy skrz něj neuvidíte ven. Není dobré vysazovat živý plot v bezprostřední blízkosti komunikací, které se v zimě solí.
Proč si tedy vlastně živý plot pořizovat? Keře zacloní zahradu nejen proti okolojdoucím zevlounům, ale i před větrem a do značné míry před hlukem z okolí. Hustý pás keřů láká ke hnízdění ptáky – pomocníky v boji se škodlivým hmyzem – a přes zimu jim může nabídnout i drobné bobulky. Živý plot je zkrátka kouskem přírody, který váš pozemek obklopuje.
Také hlohy se dají sestříhat jako živý plot.
Pustoryl je vděčný odolný keř, který se dá časně zjara dobře zmlazovat. Bohužel je často hostitelem mšice makové. Obzvlášť zajímavě kvetou jeho plnokvěté odrůdy.
Kam a jak
Živý plot se bude chtít rozrůstat do šířky nad zemí i pod ní. Měli byste jej tedy vysadit dostatečně daleko od hranice pozemku, jinak bude přerůstat k sousedům. Se sousedy byste měli dohodnout i to, hodláte-li svůj pozemek obehnat dvoumetrovou hradbou tújí, která by jim zastínila velkou část pozemku či okna.
Máte-li zahradu ohrazenou navíc i pevným plotem, nesázejte keře těsně k němu, aby vám jejich kořeny nenarušovaly podezdívku a větve nevytlačovaly plot ven. Pletivo předem dobře natřete, dřevo naimpregnujte – za pár let už to třeba nebude možné.
Živé ploty se vysazují na podzim nebo časně zjara do hluboké rýhy vyplněné kvalitní zeminou a prolité dostatkem vody. Nižší keře je rozumné sázet ve dvou řadách. Není špatný nápad překrýt zeminu mezi keříky mulčem nebo fólií – jak kvůli plevelům, tak i kvůli udržení vlhkosti. Listnaté keře ještě před nástupem vegetačního období sestříháme, aby se rychle rozvětvily.
I bez pestrých květů může živý plot vypadat barevně, použijeme-li různé druhy a kultivary jehličnanů.
Dřišťálový plot hezky kvete, přes zimu upoutá červenými plody a lze sehnat i neopadavé odrůdy.
Křovité mochny se uplatní zejména v nižších živých plotech.
Tvarovat?
Živý plot nemůžeme nechat rozrůstat, jak se mu zlíbí. Jakmile bychom nechali vyšší plot příliš rozbujet do šířky, ztratíme i možnost regulovat jeho výšku. Nejméně jednou ročně musíme keře zastřihnout, čímž je navíc pobídneme k zahuštění. Nechat plot bez zásahu a pak jej po dvou či třech letech radikálně ořezat sice také jde, ale zbavíte tak keře spleti tenčích větviček a než opět obrazí, bude nevzhledně řídký.
Tvarování živého plotu do svislé stěny je nezbytné tam, kde kolem něj není dost místa. Zkušení zahradníci nicméně radí, že je lepší boční stěny mírně zešikmit, aby byl plot nahoře užší než při zemi. Keře tak lépe využijí slunce i vláhu. Nebojte se horní stranu plotu nechat zaoblenou – geometricky vzorné zelené hranoly vaši zahradu jen vzdalují přirozenosti.
Třebaže tu převažují cizokrajné dřeviny, vypadá toto ohrazení pozemku přirozeně a je vyhledáváno hnízdícími ptáky.
Kombinace tavolníků, vajgélií a křovitých třezalek.
Růže svraskalá
Barvy a pestrost
Stačí nakoupit levné cypřišky nebo túje v supermarketu, případně si objednat zázračný sibiřský jilm, ale není to škoda, ošidit se o více barev?
Do živých plotů – a to i do těch tvarovaných, můžeme vysadit řadu kvetoucích keřů. Asi nejvděčnější je ptačí zob obecný, hloh, keřovité mochny, tavolníky, weigelie, dřišťál, brslen, hlohyně nebo zlatice. Ze zlatic se ale dá dobře tvarovat jen kříženec zvaný zlatice prostřední.
Pokud nám stačí jen plot volně udržovaný, bez geometrické fazóny, lze doporučit kromě výše jmenovaných keřů i pámelníky, meruzalky, některé kaliny, svídu, zimolezy, pustoryl, trojpuk, keřovité růže, a na vyšší ploty šeřík.
Do geometricky tvarovaných plotů vybíráme vždy jen jeden druh dřeviny, ale volně udržovaný keřový lem může být složený i z více druhů a dobře vypadá, když jeho okraj směrem do zahrady mírně meandruje.
Tavolníky vytvářejí mnoho druhů a forem rozkvétajících zjara i v létě a jsou použitelné pro libovolný typ živého plotu. Jsou i odolné, škoda jen, že na zimu opadávají.
Aby plot kvetl
Pokud už máte na zahradě vysazený živý plot z barevně i tvarově monotonních cypřišků nebo tújí, zkuste jej oživit tím, že před něj vysadíte pás dřevitých třezalek, nízkých růží, tavolníků nebo keřových mochen.
Tam, kde zahrada sousedí s volnou přírodou a kde nemáte problém s nedostatkem prostoru, můžete živý plot nahradit hradbou dřevin, jaká kdysi běžně lemovala polní cesty.
Hodí se sem hloh, trnka, šípkové růže, šeřík, zimolez, bez černý, líska nebo svída. Tím vytvoříte velmi cenné hnízdiště ptáků.
Některé pozemky jsou na vyvýšeném místě, oddělené od okolí nízkým, ale příkrým svahem. Zkuste svah osázet nepříliš vysokými keři, jako je růže svraskalá nebo pámelník.
Pustoryl nebo brslen hostí přezimující vajíčka mšice makové, která přes léto sají na růžích. Nehodí se tedy do živého plotu kolem růžové zahrady.
Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 13. 6. 2016
