Kvalitní podlaha je základ!

Podlaha významně ovlivňuje vzhled každého interiéru a zároveň přispívá ke komfortu bydlení. Důležité je vybrat si tu pravou.

Doby, kdy podlahu tvořila udusaná hlína, jsou naštěstí dávnou minulostí. Dnes můžete vybírat z mnoha materiálů, dekorů i barev.

DŘEVĚNÉ PODLAHY

Dřevo je přírodní materiál, voní, je příjemné na dotek. Dřevěné podlahy izolují teplo a zvuk, jsou vhodné pro alergiky. Mají dlouhou životnost a vydrží i několik generací, protože se dají v případě poškození přebrousit a nalakovat nebo napustit olejem. Tomu odpovídá i vyšší cena. Masivní podlahy z prken jsou dnes většinou nahrazeny dvou- nebo třívrstvými podlahami, které mají vysokou odolnost vůči teplotním a vlhkostním výkyvům (nekroutí se a nepraskají). Zatímco horní nášlapnou vrstvu u třívrstvé podlahy tvoří dekorativní dřevina, střed například jehličnaté dřevo nebo překližka a spodní pak opět jehličnaté dřevo. Pokládají se plovoucím způsobem (pomocí spoje pero-drážka či zámkovým systémem) a dají se navíc i celoplošně přilepit.

LAMINÁTOVÉ PLOVOUCÍ PODLAHY

Vyrábějí se z větší části z dřevěných materiálů – z MDF dřevovláknité desky bez použití lepidla nebo desky HDF, která může být lakovaná nebo s nalisovanou fólií. Na vrchní vrstvě lamina najdete potištěný speciální odolný papír, ještě překrytý ochrannou nášlapnou vrstvou. Vyberete si v mnoha designech: od imitace dřeva po vzhled přírodního kamene. Laminátovou podlahu lehce rozeberete a opravíte dílec. Výhodou je snadná údržba, rychlá pokládka a příznivá cena. Naopak tato podlaha je chladnější a chůze po ní, zvlášť v pantoflích s tvrdou podrážkou, hlasitější. Do kuchyně zvolte laminátovou podlahu s vodotěsným zámkovým spojem.

PVC (CHYBNĚ OZNAČOVANÉ JAKO LINOLEUM)

PVC je zkratka pro polyvinylchlorid, PVC je tedy na rozdíl od linolea z umělého materiálu. Má ale vynikající odolnost proti oděru a zátěži, je pružné, tlumí hluk a kvalitní PVC při prvním pohledu nerozeznáte od dřeva nebo kamene. Oblíbenou podlahou je v současnosti CV (cushion vinyl) podlahovina, jinak řečeno „měkčené“ PVC, které je vyráběno litím speciální pasty. Oproti laminátovým podlahám je podstatně měkčí a tišší. Pro domácí použití, kde se nechodí v botách, je ideální tloušťka PVC 2,6 až 3,2 mm a tloušťka nášlapné vrstvy 0,25 až 0,35 mm. PVC podlahoviny se dělí na heterogenní (vyrobené z několika vrstev) a homogenní (mají pouze jednu vrstvu). Velký rozsah dodávaných šíří PVC (od 1,5 do 5 m) umožňuje pokládku velkého prostoru prakticky bez spoje.

VINYLOVÉ PODLAHY

Vinylové podlahy mají stejné složení jako PVC podlahy, avšak výrobci do vinylu navíc přidávají skelné vlákno pro vyšší odolnost. Jedná se o podlahy z několika vrstev lisovaného PVC, z kterého se následně řežou lamely nebo dílce (určené pro lepení či se zámkovým systémem). Tento syntetický materiál má mnoho výhod. Podlahy jsou odolné vůči mechanickému poškození a vlhkosti, proto můžete vinyl položit do kuchyně i koupelny. Dobře tlumí kročejový a prostorový hluk. Je nenáročný na údržbu, dobře izoluje teplo a je vhodný pro alergiky. Na výběr máte mnoho dekorů se vzhledem dřeva, korku, kamene i dlažby.

PŘÍRODNÍ LINOLEUM

Na výrobu přírodního lina (vedeného pod obchodní značkou Marmoleum) výrobci používají suroviny přírodního původu – lněný olej, borovicovou pryskyřici, vápenec, dřevěnou i korkovou moučku a přírodní pigmenty. Hotovou hmotu pak nalisují na jutovou tkaninu. Marmoleum tlumí kročejový hluk, je příjemné na dotek a hřejivé, vhodné pro alergiky i astmatiky. Snadno se udržuje, materiál odolá vysoké zátěži, ale pozor: snadno se poškrábe. Má dlouhou životnost, výrobci uvádějí až 50 let. Existuje v neutrálních odstínech, ale také v sytých a zářivých barvách. Do koupelny je lépe použít marmoleum v roli určené k lepení, ne dílce spojené klik systémem.

PODLAHY Z BAMBUSU A KORKU

Bambus je travina s dutými dřevnatými stébly. Podlahové dílce u takové podlahy výrobci zhotovují ze spodní silné části stébel (stébla lepí nebo lisují). Chcete-li bambusovou podlahu renovovat, je možné ji obrousit. Bambus je totiž až o třetinu tvrdší než dub či buk. Podlaha z bambusu vám vydrží spoustu let a hodí se do místností s vysokou zátěží. Podlahy mají originální vzhled – existují buď ve světlém přírodním odstínu, nebo v tmavším odstínu podobném barvám kávy. Vyhněte se vylití většího množství vody na tuto podlahu. Korek je přírodní materiál, výrobci jej získávají z korkového dubu. Korkové podlahy dobře tlumí hluk, izolují teplo, jsou odolné vůči opotřebení. Pokládka z dílců a údržba je snadná. Podlaha z korku vám vydrží desítky let. Korkovou podlahu seženete v přírodních hnědých, krémových nebo bílých tónech.

BETONOVÉ POTĚRY

Existují čtyři základní typy: litý cementový potěr (dále litý beton) využitý jako potěr, litý anhydritový potěr, cementový potěr (beton) ze zavlhlé betonové směsi a skupina tzv. suchých podlah.

• LITÝ BETON

Je obecně nejpevnější a nejdražší. Je náročný na přípravu (musí se realizovat tzv. vana) i na klimatické podmínky na staveništi. Sám se srovnává do roviny, což ale může být i problémem v případě, že chcete vytvořit drobný spád pro odtok vody v koupelně, garáži nebo na terase. Výhodou je rychlost práce i skutečnost, že se tato technologie výborně hodí pro pokládku podlahového vytápění.

• ANHYDRITOVÝ POTĚR

Jde o litý potěr na bázi síranu vápenatého (anhydritu). Protože je litý, opět snadno vytváří rovinu. Klade ze všech typů potěru nejvyšší nároky na mikroklima staveniště. Musí se stejně jako litý beton vibrovat a povrch obrušovat od šlemu, shodná je i velmi rychlá realizace. Zpracování směsi je jednoduché a díky takřka nulovému smršťování zde nevznikají deformace rohů, ale práce opět vyžaduje náročnou přípravu (vše musí být utěsněno, vytvořena polystyrenová „vana“ s PE fólií, aby anhydrit nezatekl pod izolační vrstvu). Cena je oproti litému betonu nižší. Výhodou je rovněž dlouhá zpracovatelnost směsi a možnost vytvořit podlahu menší tloušťky. Anhydrit nemůže být v prostředí s výraznou vlhkostí, ale je perfektní variantou pro podlahové vytápění.

• ZAVLHLÁ BETONOVÁ SMĚS

Pevnost této strojově hlazené podlahy je menší (ale bohatě dostačující pro rodinné domy a byty), i cena je výrazně nižší. Zavlhlá směs je variabilní, můžete realizovat spády podle potřeby. Není potřeba tak důkladná příprava, je nenáročná na staveništní mikroklima. Nevýhodou je vyšší pracnost (srovnávání betonu je namáhavá ruční práce), řemeslná náročnost a podstatně pomalejší realizace.

• SUCHÉ PODLAHY

Hlavním důvodem realizace suché podlahy je většinou snaha snížit celkovou hmotnost podlahové vrstvy (např. u dřevěných konstrukcí). Prostor orámovaný dřevěnou obvodovou konstrukcí a nerovnou základovou deskou se vyplní vyrovnávacím podsypem (suchým potěrem) na bázi cementu či umělého kameniva. Pak se překryje izolační vrstvou a případně ještě vrstvou podlahového vytápění. Následně celou konstrukci zakryjí například OSB desky.

Návod na položení vinylové podlahy:

Radí RICHARD KLIČKA ze společnosti Hornbach.

1. Vinylové podlahy se pokládají na začištěný betonový podklad (pokud v povrchu zůstanou nerovnosti, použijte například silnější kročejovou izolaci).
2. Připravte si parotěsnou fólii a kročejovou izolaci. Fólie se musí položit tak, aby přes sebe jednotlivé kusy přesahovaly o 20 cm. U zdi materiál vytáhněte do výšky 2 cm. Kusy k sobě přilepte lepicí páskou. Na parotěsnou fólii pak můžete položit kročejovou izolaci (tato podložka tlumí zvuk směrem do místnosti). Jednotlivé kusy k sobě přilepte lepicí páskou. Pokud je kročejová izolace už součástí lamely, nemusíte tuto vrstvu řešit.
3. Mezera mezi zdí a podlahou by měla být 10 mm. Po položení první řady tyto mezery zafi xujte zarážecími klínky. Ty umístěte po obou stranách u přechodu mezi lamelami.
4. Začněte pokládat celou lamelou. Přesah jednotlivých dílů podlahy nesmí být menší než 20 cm.
5. Poslední lamelu u zdi odměřte a seřízněte. Zbývajícím kusem začněte nový řádek.
6. Pokud máte v místnosti nějaké výklenky, nepokládejte lamely až těsně k rohům. Roh se snažte vždy obložit seříznutým dílem jedné lamely. Lamelu změřte, seřízněte do tvaru zdi a můžete pokračovat dále. (Na řezání vinylových lamel vám postačí nůž, na menší kousky jsou vhodné kleště, kterými naříznutý kus dobře odlomíte).
7. Tam, kde je to potřeba, vyřízněte do lamel otvory. Trubky od topení pak můžete zakrýt dělenými rozetami. Stejně postupujte u kuchyňské linky, která by na vinylu neměla stát.
8. Nakonec si naměřte zakončovací lišty a jejich konce seřízněte v úhlu 45 stupňů. Dobře pak k sobě zapadnou. Naneste lepidlo a přilepte lišty na stěnu.
9. Na závěr vyplňte mezery u dveří silikonem a zahlaďte gumovou stěrkou.

TEXT: VANDA JESENSKÁ
FOTO: ARCHIV FIREM

Datum vydání: 29. 7. 2020

Edit: Andrea Moudrá