Kuchyň pro maminku

Dvojice architektů porušila dobře míněnou profesní radu: Nikdy nepracuj pro rodinu! Vznikla pohodlná a krásná modro-bílá kuchyň, která bezezbytku splňuje parametry fungující přípravny pochoutek, a přitom zajišťuje důstojný prostor maminčiným sbírkám porcelánu a keramiky.

Jak na realizaci autoři po roce vzpomínají? Pro architekta není asi krásnějšího, ale zároveň i složitějšího úkolu než navrhovat cokoliv pro vlastní rodinu. A tak jsme na začátku roku 2012 začali řešit návrh nové kuchyně s jídelnou ve starém německém domě ze třicátých let 20. století, který jeho původní stavitelé používali jako administrativní budovu k přilehlé pile. Dům prošel v 80. letech celkovou rekonstrukcí a byl rozdělen místním bytovým podnikem na tři samostatné jednotky, tak jako většina podobných objektů v Sudetech. Rodiče tento dům v 90. letech opět spojili, ale již pro účely bydlení v rodinném domě. Postupnými úpravami docházelo k jeho zabydlování, ale kuchyně s jídelnou zůstávala pořád tatáž z 80. let. Nastal konečně čas i na její na změnu.

INTERIÉR 
Cílem rekonstrukce interiéru starého domu bylo vytvořit atmosféru současného venkova za použití tradičních materiálů v kombinaci s materiály a vybavením z 21. století. Hlavním tématem celého návrhu se stala maminčina vášeň pro modro- bílé vzory keramiky a porcelánu. Její sbírka nádobí ve staré kuchyni neměla prostor vyniknout. Vedle barevnosti bylo zásadní celou dispozici malých místností chytře propojit, aby se v kuchyni a jídelně mohla pohodlně setkávat i širší rodina. Nakonec nezůstalo jen u kuchyně a byla upravena i koupelna a toaleta včetně podlah navazující ložnice a vstupní haly se šatnou.

Jako většina rekonstrukcí byla i tahle takzvaně „rozpínavá“ – nastal dominový efekt, jedna změna vyvolala další a ta další a ta další…

MATERIÁL 
Místnosti jsou propojeny prkennou podlahou z běleného dubu. Bílá barva a bělené dřevo vestavěného nábytku je podkladem pro jednotlivé kusy interiéru, které v něm hrají hlavní roli. Kachlová kamna navržená jako oblý roh jsou uprostřed dispozice a jejich účel prozrazuje pouze oblá nika s modře glazovanými kachli, celá jejich hmota je skryta šamotovou omítkou s bílou malbou. Dalším výrazným prvkem je masivní dubový stůl jako místo setkávání, který podtrhuje modrobílá šachovnice svítidla. Papírové stínidlo jsme navrhli a vyrobili na míru přímo pro tento prostor. V neposlední řadě je důležité samotné nádobí, které je uloženo v policové stěně z bíle mořeného dubu. Na její šíři nenápadně navazují i parapety oken s bílými kryty radiátorů. Kuchyňská linka samotná je čistě bílá včetně pracovní plochy z umělého kamene v kontrastu s tmavě modrým obkladem stěn a modro-bílým vzorem dlažby. Při navrhování jakéhokoli bydlení jde o to co nejlépe poznat jeho uživatele, jeho přání a sny, a to se může asi nejlépe podařit přímo ve vlastní rodině, kde se známe nejvíce!

 

Výjimečnost našeho života utvářejí na první pohled nepodstatné detaily. Při své práci hledáme kouzlo těchto maličkostí v obyčejných věcech kolem nás, které nás inspirují.“ 
První samostatné projekty členů ateliéru A1Architects spadají do roku 2003. V roce 2005 se v Praze začíná formovat studio a kreativní dílna A1Architects, kterou dnes tvoří Lenka Křemenová a David Maštálka, původně spolužáci z ateliéru architektury s označením A1 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V letech 2005–2009 spolupracoval na některých projektech v ateliéru také Jakub Filip Novák. V roce 2006 se ke skupině architektů přidává i grafická designérka, Davidova sestra Marta Maštálková, a od roku 2012 i další architektka Tereza Schneiderová. 
www.a1architects.cz

Datum vydání: 9. 9. 2015

Edit: Jana Matoušková