Krb do dřevostavby?

Představa plápolajících plamínků v krbu je snad každému milá, na druhé straně je však strach z požáru v domě ze dřeva. I proto mnozí váhají, zda si do dřevostavby pořídit krb. To však není ten pravý důvod k váhání. Při rozhodování o tom, zda si můžeme v „dřevěném“ domě dovolit krb, hrají důležitější roli jiné faktory.

Správně postavený krb či správně instalovaná kamna neohrožují dřevostavbu více, než kterýkoliv jiný dům. Při volbě způsobu vytápění je přesto třeba brát v úvahu i materiál, ze kterého je dům postaven.

Nejvýznamnější rozdíl mezi zděnou stavbou a domem z materiálů na bázi dřeva je ve schopnosti akumulovat teplo. Stěny zděného domu v sobě hromadí teplo, které pak postupně vydávají zpět do prostoru. Naopak u dřevostaveb stěny rychle vychladnou, jakmile se přestane topit. Je to nevýhoda, nebo naopak výhoda? To záleží na úhlu pohledu. Stěny totiž nejen rychle vychladnou, ale také se i rychle vyhřejí, nespotřebuje se tedy tolik energie k vyhřátí stěn, jako je tomu u těch masivních. Při pružném a snadno regulovatelném způsobu vytápění tak může dům rychle reagovat na potřeby obyvatel.

Malá potřeba energie

V současné době stavíme domy s mnohem nižší potřebou tepla na vytápění, a dřevostavby v tomto oboru hrají dokonce prim. Tato skutečnost je pro rozhodování o tom, zda si můžeme či nemůžeme pořídit krb, mnohem důležitější než materiál, ze kterého je dům postaven. Mohlo by se nám snadno stát, že si místo pohledu do plamenů budeme spíš „užívat“ průvan, protože po chvilce romantiky bude v místnosti takové vedro, že budeme nuceni otevřít okna dokořán. A dřevostavby jsou právě vzhledem k nízké akumulaci citlivější na přetopení než stavby zděné. Přesto se však svého snu o pohodě u živého ohně nemusíme vzdát. Jen je třeba najít vhodné řešení.

Zvláště tehdy, chceme-li si krb pořídit především pro potěchu z pohledu do plamenů, narážíme na obtíž, že velkým prosklením se dostává do místnosti příliš mnoho sálavého tepla. Zdálo by se, že není problém oheň trochu přiškrtit, ale je tomu právě naopak. Topíme-li v předimenzovaném krbu tak, že snížíme přívod spalovacího vzduchu, dřevo se spaluje nedokonale, zvyšuje se jeho spotřeba, dochází k dehtování a značnému znečištění skla. Je proto třeba volit krbovou vložku s velmi nízkým regulovatelným výkonem, naštěstí se již na trhu vyskytují vložky o výkonu 2 – 6 kW.
Menší výkon se zajistí snadněji pomocí krbových kamen, tam je nabídka méně výkonných spotřebičů větší. Jejich výhodou je jednoduchá instalace, menší nároky na komín (stačí průměr 150 mm) a nižší pořizovací náklady. Přitom dokáží plně uspokojit i estetické požadavky – vyrábějí se v zajímavých designových provedeních i s poměrně velkým prosklením, takže nás neochudí ani o kýžený pohled do plamenů.
Takový krb nebo kamna obvykle kombinujeme s jiným způsobem vytápění, často s elektřinou. U domů s nízkou tepelnou ztrátou jí nespotřebujeme mnoho, nemusí nás tudíž odrazovat vyšší jednotková cena. Elektrické topné systémy mají pro dřevostavby výše zmíněnou výhodu – snadnou regulovatelnost a pružnost.

Pomůže akumulace

Další možností jak zajistit, aby nebylo v místnosti po zatopení příliš horko, je akumulace. Tedy směrování části výkonu do akumulační hmoty. Tou může být obestavba krbu či opláštění kamen. Materiál s vysokou schopností akumulace dokáže odebrat velké množství tepla plamenům a uvolňovat je do místnosti postupně. Akumulační krb či kamna tak mohou mít vyšší výkon než jednoduché teplovzdušné krby, protože se výdej tepla rozloží do delší doby. Dokonce existují i moderní keramické materiály, které mají poměrně rychlý náběh, takže nemusíme čekat dlouho na vyhřátí místnosti.

Zapojit vodu

Nadbytečný výkon je možné akumulovat i do vody. Takové krbové vložky či kamna musejí být vybaveny teplovodním výměníkem, který dokáže využít až 85 % celkového topného výkonu krbu k ohřevu vody. Ta může být využívána jako užitková teplá voda, nebo se krb či kamna zapojí do centrální teplovodní soustavy, obvykle v kombinaci s dalším zdrojem – plynovým kotlem, tepelným čerpadlem… U domů s velmi nízkou energetickou ztrátou mohou být kamna či krb i hlavním zdrojem tepla, v případě nutnosti se voda dohřívá elektricky. A jak to bývá, vždy je něco za něco. V tomto případě je to omezený výhled do plamenů – dvířka ohniště musejí být menší, nejlépe s trojsklem.

Oheň potřebuje kyslík

Že je k hoření nutný kyslík, je známá věc. Současné nízkoenergetické stavby jsou však natolik utěsněné, že není možné spoléhat na vzduch v místnosti a ohni je nutné poskytnout dostatečnou zásobu vzduchu jiným způsobem. Tuto skutečnost není radno podcenit, nejenže nebude oheň dobře hořet, ale bude se nám brzy nedostávat kyslíku k dýchání. A dokonce se může stát, že se do místnosti dostane životu nebezpečný oxid uhelnatý, například tam, kde je v místnosti i digestoř. Po jejím spuštění se může otočit tah v komíně a zplodiny hoření se dostanou do místnosti. Proto je třeba instalovat jen krby a kamna s externím neboli centrálním přívodem vzduchu. Do jejich ohniště je přiváděn vzduch z venkovního prostoru a nedochází tak ke spalování kyslíku z místnosti.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2018, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu na www.floowie.com/cs/zobrazeni/pekne-bydleni-1-2018 nebo www.nasobchod.cz/index.php?oid=3973.

Uložit

Uložit

Datum vydání: 9. 2. 2018

Edit: Andrea Moudrá