Krásné a zdravé stěny

 

Vymalovat stěny v interiéru doporučujeme jednou za tři až čtyři roky. Nejde jen o estetické hledisko, ale především hygienické. Nový nátěr má totiž dezinfekční účinky – snižuje prašnost a tím zlepšuje ovzduší v bytě. Jste na akci připraveni?

Nakupujte zásadně u renomovaných firem a odborníků, kteří vám dokáží vysvětlit rozdíly mezi výrobky včetně cenových a poradí vám, jakou barvu a ostatní pomůcky si vybrat. Zásadní dělení nátěrových hmot je na barvy a laky, přičemž barva je neprůhledná hmota s barevným pigmentem, a lak je naopak hmota průhledná, bezbarvá. Správná volba barvy znamená polovinu úspěchu. Nejdůležitější je znát hlavně savost a hrubost povrchu, na který ji chcete použít.

 

JAKOU ZVOLIT?
Liší se mezi sebou cenou, kvalitou i způsobem nanášení na stěnu. Mezi nejznámější patří například vápenné, latexové, hliníkové, univerzální, speciální nebo bio barvy. Oblíbené jsou i akrylátové, vinylové, polyvinylacetátové nebo silikátové, do interiéru jsou ideální všechny vodou ředitelné barvy, takzvané disperzní, protože rychleji schnou, nepáchnou a stačí je při míchání ředit vodou, nikoliv ředidlem. Skvěle kryjí, stačí jeden až dva nátěry, vždy záleží na kvalitě povrchu. Plocha natřená disperzní barvou je odolná proti otěru, dlouho si zachovává původní vzhled. K dalším výhodám disperzních interiérových barev patří jednoduché nanášení, snadné tónování a vysoká vydatnost.

 

DO KUCHYNĚ, DO POKOJE
Všechny disperzní barvy mají již zmiňovanou vysokou krycí schopnost a odolnost vůči otěru – špínu a prach ze stěny je tak možné a snadné odstranit pomocí jemného kartáčku. Některé jsou otěru odolné i za mokra, dá se říci, že jsou omyvatelné, můžete na ně v případě potřeby použít čistý vlhký hadřík. Skvěle se tedy hodí do kuchyní a dětských pokojů, kde často hrozí větší riziko zašpinění. Lze je použít i venku, mají lepší roztažnost než syntetické barvy. Ty zase naopak ještě lépe odolávají otěru, jsou tedy vhodnější pro více namáhané povrchy. S disperzními barvami můžete natírat i dřevo, dřevotřísku, ocel, pozinkovaný a hliníkový plech, ale i beton a zdivo. Jsou šetrnější k životnímu prostředí a zároveň méně hořlavé než syntetické. Barvu si můžete zvolit ještě podle dalšího hlediska – mat nebo lesk. Pokud malujete poprvé, zvolte raději matnou variantu, u ní nebudou případné nedostatky tak patrné.

 

Váleček nebo štětku?
◗ Pokud zvolíte štětku, kupte si s delšími vlákny – na jedno namočení naberete větší množství barvy a nemusíte tak často namáčet. Nekupujte levnou s umělými štětinami, raději investujte do prasečích chlupů – je sice mnohem dražší, ale práce s ní je radost a vyhnete se nevzhledným „kocourům“ na zdi.
◗ Pokud zvolíte váleček, vězte, že čím je jemnější, tím hladší bude povrch malby. Pro běžnou výmalbu stačí polyakrylový, rozdíly jsou spíše v délce chlupu – na každý povrch stěny je vhodná jiná délka. Speciální válečky z polyamidu jsou určené pro vysloveně hladké povrchy (třeba sádrokarton). Novinkou jsou válečky z nylonu, které jsou sice nejdražší, ale práce s nimi je nejpříjemnější.

OBLÍBENÝ JE I VINYL
Vinylová barva je sice dražší než akrylátová, ale má své jasné přednosti – především vynikající kryvost a přilnavost, stačí ji nanášet válečkem ve velmi tenké vrstvě, čímž spotřebujete daleko méně barvy v porovnání s klasickou. Nátěr je zároveň velmi prodyšný, odolný vůči vodě a hodí se zejména na omítky s vyšší vlhkostí (zdi, sádrokarton nebo tapety). Jde o ekologicky šetrnou barvu s krásným matným leskem.

 

NA CO SI DÁT POZOR?
Především na odchylky ve vzorníku barev. Vždy se trochu liší od skutečnosti, a proto je dobré vybírat barvu zásadně na denním světle, nikdy ne pod umělým. Pamatujte si, že každá barva, když zaschne, je nakonec světlejší, bledší, než jak je uvedena na obalu plechovky. Doporučuje se nejdříve si vybranou barvu vyzkoušet na malé ploše stěny – počkat, až úplně zaschne a pak pozorovat na denním i umělém světle, jak na vás působí. Nenechte se ale umělým světlem ošálit – to může být totiž teplé i studené (podle typu žárovky nebo zářivky), což hraje v konečném vyznění barvy velkou roli. Ve většině obchodů je běžné, že vám odstín namíchají na počkání a vzorník s barvami i ochotně zapůjčí domů nebo dokonce věnují.

 

JAK NA TO?
Nepodceňte přípravnou fázi, tedy vystěhování nábytku z místnosti, olepení vypínačů malířskou páskou, zakrytí radiátorů a podlahy. Důležitá je i příprava stěn – nejprve je vyluxujte nebo omeťte smetáčkem a otřete vlhkým hadrem, čímž se zbaví prachu. Odstraňte hřebíčky, skobičky a podobně, povrch stěn spravte a vyrovnejte. Praskliny a díry zbavte prachu, vyplňte maltou nebo tmelem na interiérové omítky a na závěr obruste smirkem. Pak můžete začít s malováním.

 

Jakou barvu kam?
◗ Hnědá zmírňuje napětí a uklidňuje.
◗ Žlutá působí vesele, prostor rozšiřuje a navozuje chuť k jídlu.
◗ Oranžová dodává energii a opticky prostor zužuje.
◗ Zelená uklidňuje, v teplých tónech utišuje a podporuje myšlení.
◗ Fialová a studená zelená prostor ochlazují a navozují pocit svěžesti, na psychiku ale působí pasivně (ideální do ložnice a pracovny).
◗ Modrá působí chladně, navozuje klid, pohodu a podporuje soustředění.

DŮKLADNĚ A PEČLIVĚ
Váleček a štětec před prvním použitím lehce vyperte ve vlažné vodě se šamponem, vymáchejte, vytřepejte a nechte proschnout. Váleček před malováním nejprve namočte do vody, aby se vlákna rozvolnila a nasála do sebe více barvy. Můžete zkusit i stříkací pistoli, ale preciznějšího výsledku dosáhnete s válečkem. Barvu nařeďte přesně podle návodu, a pokud si ji tónujete sami, nachystejte si rovnou už celé množství, které musí vystačit na natíranou plochu. Když vám totiž barva dojde, je velmi komplikované namíchat znovu stejný odstín. Začněte stropem, váleček si můžete připojit na tyč, pak postupujte na stěny. Barvu nanášejte v jednotlivých pruzích přes sebe a důkladně ji roztírejte – musí vzniknout jednotná vrstva nátěru, všude stejně silná. První, tenčí vrstvu nechte lehce zaschnout a pak naneste druhou, silnější krycí. Na rohy použijte speciální váleček nebo štětec zárohák. Potom dočistěte případné nedokonalosti a nechte zaschnout. Nátěr bude schnout asi tři až čtyři hodiny, samozřejmě podle teploty a vlhkosti vzduchu a síly nátěru. Jestli je venku hezky a teplo, můžete otevřít okno, čímž se proces schnutí urychlí.

 

 

Datum vydání: 4. 4. 2015

Edit: Mirka Vernerová