Krabička ve svahu

Na prudkém svahu, který svého času sloužil jako veřejná sjezdovka, levituje odvážně řešený dům. A vstoupíte-li, respektive vyjedete-li výtahem do levitující hmoty, otevře se před vámi panoramatický obraz malebného městečka, nad nímž se tyčí věže barokního kostela. Ale není to obraz, je to zarámovaná skutečnost.

Úkol zvolit to pravé místo pro stavbu domu svěřil jeho budoucí majitel architektu Přemyslu Kokešovi, kterého oslovil na doporučení svých spokojených známých. A to ještě v době, kdy bylo na výběr z několika parcel. „Předpokládal jsem, že vybere místo v horní části svahu,“ vzpomíná, „ale překvapil mne tím, že se rozhodl situovat ho níže, asi do jeho poloviny. Avšak již první skica ukázala, že volil správně a že se přesně trefil do mé představy.“
Svah samotný byl pro architekta příjemnou výzvou: „Lákal k tomu, aby se tady vznášela tak trochu nereálná hmota. Konečná volba místa je souhrnem mnoha faktorů, počínaje samozřejmě výhledem. Svah je však orientován na severovýchod, proto jsem dům vzhledem k oslunění nemohl umístit v blízkosti stromů na hřebeni kopce, a ani jsem nechtěl, aby vytvářel pohledovou dominantu. Navíc nemám rád ploty, naopak mne láká možnost otevřenosti do ulice. To se zde podařilo vytvořením trychtýře jakoby nasávajícího auta do garáže, která je díky velkorysé nástupní ploše zastrčená poměrně hodně do svahu. A dům umístěný nad ní se tak dostává do kontextu ulice a vytváří uliční čáru, přitom je schovaný za stromy, a tím chráněný před hlukem blízkého autobusového nádraží.“

Dřevostavba na betonové noze

O tom, z jakého materiálu by měl být dům postaven, neměl majitel dlouho jasnou představu. Hledal inspiraci při svých cestách po Čechách, až konečně rozhodla návštěva u přátel v domě postaveném z CLT panelů, tedy z dřevěných panelů vyrobených z masivních, křížem vrstvených dřevěných lamel. Ty nejenže dokáží splnit potřebné konstrukční nároky, ale mohou zůstat v interiéru přiznány a vytvářet jedinečné pohledové plochy stěn a stropů.
Se strmým svahem se architekt vypořádal vybudováním železobetonové monolitické konstrukce, částečně zahloubené do svahu, v níž jsou umístěny garáže a výtahová šachta. Samotnou dřevostavbu pak jako krabičku od sirek nese zadní část základové konstrukce, oválný betonový krček se schodištěm a štíhlé ocelové pilíře. Architekt tak splnil majitelovo přání, aby všechny obytné prostory byly na jedné úrovni. Protože strmý svah omezuje pobyt venku a není se vlastně kam schovat před očima kolemjdoucích, je nad betonovým základem domu vytvořena rovinka zabíhající do atria, v němž je zasazený strom. Vzniklo tak intimní útočiště pod širým nebem. Protipólem je mu prostorná venkovní terasa s výhledem na město.

Použití CLT panelů umožnilo vytvořit příjemný „dřevěný“ interiér. Velké okno zasazené přímo do konstrukce rámuje výhled jako panoramatický obraz.

Světlo, dřevo a šeď

Výhled je zároveň dominantou obytného prostoru, kde stěnu jídelny navazující na terasu tvoří obrovská tabule skla bezrámově zasazená přímo do konstrukce. Dlouhé úzké skleněné panely zasazené v bočních stěnách zajišťují výhled do dalších dvou stran a jsou doplněny menšími otvíravými okny. Prostor je rozzářený i díky světlíkům ve stropě, které jsou i důležitým větracím prvkem. Dřevěné stěny a strop z pohledových CLT panelů doplňuje podlaha z jedlových prken. Se světlým dřevem kontrastuje tmavá šeď, která se objevuje na vysokotlakém laminátu kuchyňské linky, vláknocementových deskách krbového tělesa, lakovaných dveřích, sedací soupravě i jídelních židlích.

Dotaženo do detailu

Další dominantou obytného prostoru je stěna – těleso z cementovláknitých desek – která plní více funkcí. Jednak vymezuje funkční zóny společenské místnosti – odděluje jídelnu s kuchyní od obývacího pokoje, přitom je díky průhledu zároveň pohledově spojuje. Je v ní umístěna oboustranná krbová vložka, která je hlavním zdrojem tepla. Důležitým úkolem stěny je vylepšit akustiku místnosti, v níž převažují tvrdé materiály. Aby nevznikaly nepříjemné dozvuky, navrhl Přemysl Kokeš těleso ze speciálně perforovaných cementovláknitých desek vyplněné minerální vatou, které zvuky tlumí.
Podle jeho návrhu byly vyrobeny i kuchyň či jídelní stůl z ořechového dřeva na kovové konstrukci. „Rád navrhuji jídelní stoly na míru interiéru,“ vysvětluje. „Stůl, u kterého se schází rodina, je důležitou svébytnou součástí objektu.“ V kuchyni zaujme například trouba umístěná ve skleněném panelu navazujícím na výřez okna ve stěně.
„Na této realizaci si velmi cením spolupráce s majitelem, který přicházel s řadou podnětných nápadů a nebál se experimentovat,“ pochvaluje si Přemysl Kokeš. „Jeho zásluhou byla realizována podlaha ze širokých jedlových prken probíhajících celou délkou místností, společně jsme vymysleli konstrukci ocelového schodiště s lanky, nebo dveře až ke stropu nahoře bez zárubně. A velmi si cením i toho, že postupně doplňuje interiér kvalitními autorskými výtvarnými díly.“

Pásové okno zasazené do konstrukce je doplněno malým otevíravým, které slouží k větrání místnosti.

Bez klimatizace?

Dům je dobře zateplen, obvodové stěny jsou izolovány minerální vatou a obloženy cementovláknitými deskami, okna jsou opatřena izolačními čtyřskly. Teplo zajišťuje teplovodní soustava s radiátory napojená na krbovou vložku s teplovodním výměníkem, respektive akumulační nádobu. S ohřevem vody pomáhají dva solární panely. Doplňkovým zdrojem tepla je elektrokotel. Vzhledem ke kvalitní izolaci bylo obtížné najít krbovou vložku s dostatečně malým výkonem směřujícím do místnosti, aby se příliš nepřehřívala. Nakonec se podařilo instalovat krb, kde je sedmdesát procent výkonu využito k ohřevu vody. I tak se dům velmi snadno a rychle vytopí. V době nepřítomnosti jeho obyvatel se temperuje pomocí elektřiny. Kvalitní zateplení prověřilo letošní horké léto, kdy se teplota v interiéru držela na 25 stupních, bez klimatizace a vzduchotechniky. Jistě k tomu napomohly i světlíky, díky nimž je možné dům dobře provětrat, v noci ochladit. Náklady na provoz domu činí zhruba 30 000 Kč ročně. V domě je tedy celoročně příjemně, spokojený majitel by na něm nic neměnil. Jen vířivku by oželel, ta se příliš nevyužívá…

horní patro
1 – hala, 2 – kuchyň, 3 – jídelna, 4 – obývací pokoj, 5 – pracovna, 6 – šatna, 7 – ložnice, 8 – koupelna, 9 – pokoj pro hosty, 10 – chodba, 11 – koupelna, 12 – sauna, 13 – domácí práce, 14 – terasa, 15 – ochlazovna

suterény
1 – zádveří
2 – garáž
3 – výtahová plošina
4 – přístupová komunikace

Vizitka domu

Autor návrhu: MgA. Přemysl Kokeš
Projekt: MgA. Přemysl Kokeš, Petr Krčál
Realizace: Dřevostavby Mirhaus, s. r. o.

Zastavěná plocha: 237 m²
Užitná plocha: 227,36 m2 + 51,21 m2 terasy
Založení: betonové základové pasy, betonová základová deska vyztužená kari sítí
Konstrukční systém: podzemní monolitická železobetonová nosná konstrukce, horní část z CLT panelů Stora Enso
Fasáda: odvětrávaná, tepelná izolace minerální vlna, obklad Cembonit
Střecha: plochá, mechanicky kotvená PVC-P folie překrytá kačírkem, izolace PIR desky na pojistné asfaltové hydroizolaci
Vytápění: teplovodní s radiátory, hlavní zdroj – krbová vložka s teplovodním výměníkem, doplňkový zdroj – elektrokotel
Větrání: přirozené + nucený odtah koupelny a WC
Energetická náročnost: nízkoenergetický dům, třída B

MgA. Přemysl Kokeš (*1977)

Absolvent VŠUP v Praze založil již na škole ateliér ai5, působil 15 let jako městský architekt v Lanškrouně, v roce 2009 založil spolu s Pavlem Fajtem architektonický ateliér Kokeš Partners. Získal řadu ocenění jak za architekturu, tak design.
Tato realizace rodinného domu ve svahu získala titul Stavba roku Pardubického kraje 2017.

„Vytváříme moderní architektonické návrhy s respektem ke klientovi a prostředí, ať životnímu či historickému. Nalézáme kreativní řešení, stejně jako dbáme o kvalitu našich návrhů a designových výrobků. Hledat s klientem odvážně i rozvážně novou podobu věcí je pro nás výzva.“

Kontakt:
Kokeš Partners
Sokolovská 247/178, 180 00 Praha 8

Text: Miloslava Perglová
Foto: Jaroslav Hejzlar

Uložit

Uložit

Datum vydání: 26. 11. 2018

Edit: