Návštěva u designérky Halky Freidingerové
Designérka Halka Freidingerová navrhuje s kolegyní Lucií Barešovou nevšední interiéry s řadou autorských prvků. Několik jejich bytů a dětských pokojíčků jsme vám v minulosti již představili, dnes přichází na řadu překvapení: soukromý byt samotné tvůrkyně Halky.
V novostavbě pražského bytového domu žijí Freidingerovi od léta 2012. „Manžel si toto bydlení vybral dlouho dopředu, měli jsme tedy možnost zvolit si byt ve čtvrtém patře s nejhezčím výhledem na jih. Mohli jsme zasahovat do plánovaného standardního vybavení, které především mně v mnohém nevyhovovalo,“ vzpomíná na začátky Halka. Například původní WC bylo zbytečně dlouhé, půdorys koupelny zase kvůli stoupačkám nepravidelný a prostor, který mohl sloužit jako komora, stál nevyužitý hned u ložnice. Díky radám Halčiny kolegyně Lucie Barešové (navrhuje vždy dispozici a nábytek) byl tak v rámci klientských změn využitý každý metr čtvereční plochy. Lucie zasáhla i do nosné zdi, aby prostor úplně vyčistila. Nakonec vznikly tři malé prostory vedle sebe (komora, WC, koupelna) a vchod do ložnice zároveň lemují po obou stranách vestavěné skříně.
Změny podlahy a dveří
Měnila se i podlaha, a to z původní laminátové v dekoru javor na třívrstvou plovoucí s nášlapnou vrstvou z olejovaného dubu. „Interiérové dveře měly být původně tmavé v dekoru wengé s podivnou strukturou skla jménem Činčila,“ poznamenává s úsměvem Halka a pokračuje: „Změnila jsem je na naše oblíbené bílé dveře od Sapeli s čirým sklem a s nejhezčí proporcí skla a rámu. Prosklené máme v bytě dvoje, ostatní jsou hladké plné. Kliky jsem také vyměnila za ty nejklasičtější Praktik od Sapeli,jsou zároveň moje nejoblíbenější a také nejlevnější. Jsou příjemně oblé, a tedy se na ně nenabodnete.“
Příslušenství také jinak
Na WC a do koupelny byly zařizovací předměty navrženy jednoduché a čisté, takže zůstaly včetně baterií zachovány. Pro toaletu ale vybrala designérka závěsný klozet a v koupelně rozhodla posunout topení, aby zůstal volný co největší kus stěny, u které je dnes umístěna komoda. Halka dále změnila veškerou dlažbu a obklady. „Klasický český přístup, vyřádit se v malých prostorách na obkladech, se totiž projevil i v případě tohoto bytu od Skansky. Mám přitom ráda co nejneutrálnější a nejobyčejnější pojetí koupelen. Pokud toužím po barvě, obměním ručníky. Navíc od začátku jsem věděla, že chci do koupelny na podlahu mozaiku a na stěny nejklasičtější obklad od Rako, zvolila jsem nakonec čtvercový formát 15 x 15 cm,“ popisuje příčinu změn Halka. Dokonce si do koupelny pověsila i obrázky, přestože tuší, že podle feng shui se to nemá.
Kuchyně: splněný sen
„Přála jsem si kuchyni u okna. To se i přes změnu jejího umístění, které navrhla Lucie, nakonec nepovedlo, ale i tak mě nová dispozice stále moc baví a vyhovuje mi,“ hodnotí Halka. Oceňuje také to, že část kuchyně s lednicí a troubou vměstnala Lucie do „elka“ a zezadu na ni napasovala knihovnu. „Ve chvíli, kdy vstoupíte do obývacího pokoje, nevidíte rovnou kuchyňský kout, ale knihovnu. A já mám poměrně hodně hezkých knih po rodičích,“ poznamenává designérka s dovětkem, že bez knih není útulno. Knihovna vás přirozeně navádí doprostřed čtvercového obývacího prostoru, její bok pokrývá perforovaný, bíle lakovaný plech, sloužící jako nástěnka. „Protože je kuchyně součástí obývacího pokoje, musí být podle mě maximálně kvalitně udělaná a neutrální, aby se neokoukala a hlavně aby se nemusela pořád dokola opravovat,“ vysvětluje Halka, proč na ní nechtěla šetřit. O masivní velkou desku se snaží starat a jednou za rok ji natírá olejem. Vychází z ní i koncept materiálů v pokoji: dub se objevuje na horizontálních plochách, tzn. na desce a podlaze, kuchyně je vyrobená z lamina v jemné šedozelené barvě.
Obývák s tyrkysovou
V prostoru obývacího pokoje zaujmou výraznější barevné akcenty v podobě tyrkysové na tonetkách, polštářích, obraze a kulatém stolečku. „Ten mi dali, spolu s křesílky, rodiče mého muže. Tyrkysovou barvou jsem nechala nalakovat stolek a jednu ze židlí, bíle pak křesílka, v bytě zůstalo nakonec jen jedno, čalouněné španělským potahovým manšestrem, skvělou látkou, která bohužel už není ve výrobě,“ říká Halka. V obchodě Snel Furniture pak objevila barevně lakovaný mohutný masivní stůl, což byl jeden z jejích dalších snů. „Skvělá volba,“ libuje si designérka, díky různým barevným flekům a nerovnostem na něm prý není vidět žádná špína. Linie skříněk pod televizí, které lemují celou jednu stěnu pokoje, je nápad Lucie Barešové. Halka si ovšem tento kus nábytku detailně doladila sama. „Jelikož nemám žádné nábytkové ambice, jsem na sebe poměrně hrdá. Mají skryté nožičky a sokl, který imituje podlahovou lištu i kus stěny. Zdá se, že skříňky visí, a lehčím návštěvám na nich dovoluji i sedět,“ vysvětluje. Záda skříněk jsou jako ementál, proděravěná tak, aby se všechny kabely schovaly. „Není nic horšího než nedořešené neuklizené plazící se kabely po bytě,“ dodává.
Malba na stěny a polepy
Stěny předsíně a ložnice pokrývají opakující se dekory, jde o podobný princip výzdoby všech stěn jako na zámku. „A není to tapeta, vždycky jsem radši, když může stěna dýchat. Proto v devadesáti procentech případů po stěnách malujeme, nebo spíš válečkujeme. Navíc se malby dají retušovat,“ objasňuje postup designérka. Občas používá i polepy, a u sebe doma zkusila úplnou novinku: figury s tlustou bílou konturou. „Manžel si přál motiv moře. A protože dekory na stěnách vycházejí z perforovaných zídek, které jsem objevila na ostrově Fuerteventura, doplnila jsem je o polep dvojice surfařů u vchodu do bytu a polep mého syna na motorce foceného právě při naší druhé dovolené na Kanárských ostrovech.”
Ke spánku pro rodiče
Pro stěny ložnice vybrala Halka tvarově jednodušší vzor připomínající renesanční psaníčka. Protože pracuje z domu, musí mít po ruce hodně vzorníků a dalších pracovních nástrojů. Nechala tedy udělat po celé stěně ložnice vestavnou skříň ve stejném duchu, jako jsou skříně před vchodem do ložnice. Použila stejné úchytky jako v kuchyni, jen je umístila pouze na jedno křídlo a zadala je nastříkat na bílo. „Manžel chtěl mít někde v bytě velkou mapu světa, ta tedy visí nad postelí. Také si přál v pokoji malý pracovní stůl, u kterého stejně nikdy nesedí, nicméně jsme jej tam nechali,“ přiznává.
Předsíň jako vizitka
Paradoxně právě předsíň je odekorovaná tím nejsložitějším vzorem z celého bytu, a to zcela záměrně. „Mám ráda, pokud se z předsíně podaří udělat, byť jen opticky stejně hodnotný prostor k žití ve srovnání s ostatními místnostmi. Když nejde pouze o průchoďák,“ odůvodňuje Halka výzdobu. Monumentální motiv surfařů umístila ke vstupu, kde není skoro žádný odstup, to znamená, že nehrozí okoukání. Zajímavé jsou výklopné věšáky a malá polstrovaná stolička po tetě, očalouněná stejným světlým manšestrem jako křesílko v obývacím pokoji. Zkrátka všechno v tomto bytě má nějakou souvislost a řád.
Halka Freidingerová, designérka, studio IN2, majitelka bytu:
„Nejvíce mě na našem bytě baví průhledy z místnosti do místnosti, jak se vzory potkávají a prolínají. Velmi netypické pro mne je to, že jsem nechala okna holá, pouze s bílými dřevěnými žaluziemi. Manžel je totiž zvyklý na tento druh stínění a rolety jako takové nemá rád. Neoblomná jsem byla pouze v případě synova pokoje, tam být musely. Rolety v kombinaci s žaluziemi navíc vytvořily stoprocentní zastínění. Jedinou věc bych v bytě udělala jinak: v koupelně bych zvolila menší obklad 10 x 10 cm. Jinak bych na pojetí neměnila nic.“
Text: Vanda Jesenská
Foto: Adéla Lxxxxxxxxxxxx
Datum vydání: 14. 4. 2014