Kontrasty v rovnováze

Mnoho lidí má pojem „moderní“ stále spojený s něčím sterilním, odosobněným nebo prostě nějak nevhodným k životu. Zcela soudobý interiér rodinného domu ve Zlíně vás přesvědčí, že při řešení vlastního bydlení se spolupráce s architektem vyplatí.

Dům je určen pro čtyřčlennou rodinu, tedy pro mladý manželský pár a dvě malé děti. Na necelých 180 m 2 obytné plochy bylo možné vytvořit velmi komfortní interiér nabízející nejen nezbytné prostředí pro fungování rodiny, ale také společensky velkorysý obývací pokoj, který z jedné strany navazuje na jídelnu a z druhé pak na soukromou lázeň s krbem. Zní vám to ideálně?

KLIDNÉ A POHODLNÉ MÍSTO

Interiér je dílem architekty Hany Maršíkové ze zlínského ateliéru Ellement. Při tvorbě byly použity soudobé materiály s důrazem na kvalitu provedení a na detail. Výrazné jsou kovové prvky, zejména v kombinaci se sklem v podobě posuvných interiérových dveří, stejně jako technicistně vyznívající stropní osvětlení například v obývacím pokoji či v jídelně. Silný efekt vyvolává také podlahová krytina, zejména dlažba, jejíž skladba se pod nohama návštěvníků proměňuje, jako by vyprávěla zatím neznámý příběh. Jemná hra se vzory a skladbou jednotlivých dlaždic je patrná zejména při vstupu do lázně. Celý byt vyznívá velmi uceleným dojmem, je klidný a civilní.

Z obývacího pokoje je možné vstoupit rovnou do lázně. Krb je zpřístupněný z obou stran, takže při užívání bublinkové koupele se nabízí pohled do plamenů i atraktivní praskání a vůně hořícího dřeva.

V prvním patře, které vyplňuje prostor nad garáží, je jen ložnice pro manželský pár. Veškerý denní život tedy probíhá v přízemním podlaží, kde najdeme obývací pokoj sousedící s kuchyní a jídelnou, dětský pokoj, prostornou koupelnu a zmiňovanou lázeň. Dispozice přízemí má tedy dvě části. Jednu vytváří společenská a komunikační část, kde se odehrává zejména život rodičů a která je tvořená obývacím pokojem, kuchyní a lázní. Druhá část je dětská, s dětským pokojem a sousedící s velkou koupelnou. Pokud je tedy v domě návštěva, pak její případné hlasité projevy neruší děti v jejich soukromí a na druhou stranu nejsou dospělí ve chvíli klidného odpočívání rušeni dětskými hrami. Nikdo se tak nemusí cítit omezený ve svých potřebách a přáních, neboť interiér umožňuje existenci dvou paralelních světů, které se navzájem doplňují, hlavně se neruší.

I úložné prostory a jejich velikost a dostupnost jsou předmětem rozhovorů architekta a budoucího uživatele domu.

 

OHEŇ A VODA

Velmi silným výrazovým momentem je setkávání kontrastů. Tvrdé a měkké nebo třeba dynamické a statické. Takových jednoduchých, vlastně přírodních zákonů se využívá při práci s barva mi a materiály. Kontrastní povahy se pak navzájem doplňují do jakéhosi rovnovážného stavu. Podobným způsobem je atraktivní spojení ohně a vody a právě tento princip je v domě využitý. A je to vlastně velmi jednoduché a tradiční řešení, neboť podobným způsobem bylo uvažováno již při stavbě římských vil před dvěma tisíci lety. V obývacím pokoji je v rohu krbová vložka s uzavíratelným žárovištěm. Krb funguje nejen jako estetický prvek, ale i jako zdroj tepla, který dokáže citelně snížit náklady na vytápění. Za zdí s krbem je umístěna lázeň, která na obývací pokoj volně navazuje a je oddělaná jen skleněnými, zcela čirými posuvnými dveřmi. Díky tomu bylo možné zpřístupnit krb i z lázně, kde si jeho plameny a teplo mohou majitelé domu užívat a přitom si dopřávat bublinkovou koupel. A má to ještě jednu přidanou hodnotu. Protože je krb oboustranný, je možné z lázně hledět nejen do ohně, ale současně skrze žároviště a dál přes obývací pokoj i z okna ven. Vypadá to velmi komfortně a komfortní to také je. Zároveň je to výsledkem jednoduché úvahy architekta, který se v procesu přípravy realizace snaží rozkrýt klientova přání a pak je v duchu společně nalezeného jazyka převádí do konkrétních řešení, materiálů či barev.

Materiály se citlivě potkávají i v koupelně.

 

VYPLATÍ SE SPOLUPRÁCE S ARCHITEKTEM?

Příprava realizace interiéru probíhala více než rok. Po tu dobu se slovy klienta i architektky „hledala společná řeč“, tedy způsob, jak vyhovět veškerým myslitelným představám o budoucím bydlení. Důležité bylo po celou dobu zůstávat v mezích reálných možností s vazbou na rozpočet, na možnosti a nabídku prodejců nábytku a jiného interiérového vybavení. Výběr materiálů, barev, rozmístění veškerých zařizovacích předmětů nebo volba podlahové krytiny na chodbě. To vše je jako řada otázek, na které architekt společně s majitelem domu musí hledat odpověď. Teprve pak přijde chvíle na stěhování a ověření veškerých teoretických úvah v praxi. Dům obývá zmíněná čtyřčlenná rodina celkem čtyři roky a po tu dobu nemuseli provést žádnou úpravu ani změnu interiéru. To, co se v průběhu přípravy objevovalo jako studie na papíře, se i v reálu ukázalo jako funkční a plně odpovídající řešení. Pro architekta je to skvělá vizitka a klient získává své bydlení doslova ušité na míru.

Materiály, barvy nebo třeba styl zvoleného nábytku, to vše bylo výsledkem více než rok trvajícího dialogu mezi klientem a architektem.

 

Petr Haas, foto: Studio Toast

Akcentované bylo používání soudobých materiálů. Pro interiér je charakteristická přítomnost prosklených skleněných dveří v ocelovém rámu.

 

Ing. arch. Hana Maršíková

(1973)
(na fotografi i vpravo)

autorka projektu

V roce 2000 absolvovala Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Během studia odjela na semestrální studijní stáž do Francie na École d`Architecture de Paris la Villette, rok pracovala v Ateliéru MaR vedeném Milanem Matyášem a Dušanem Urbanzcykem a ve fi rmě mm Cité Zlín vedené Radkem Hegmonem a Davidem Karáskem. Po ukončení školy projektovala tři roky u Svatopluka Sládečka ve Studiu New Work. Od roku 2002 pracuje jako asistentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě multimediálních komunikací, obor prostorová tvorba.

Kontakt:

ELLEMENT

Tř. T. Bati 4342, Zlín
tel.: 605 826 665
offi ce@ellement.cz
www.ellement.cz

 

Datum vydání: 2. 1. 2020

Edit: