Když stačí jen dokoupit stůl

Odvážná práce s dispozicí a netradiční použití stavebních materiálů v interiéru vedly k proměně stísněného bytu ve stoletém domě v originální moderní prosluněný domov. Zajímavý také tím, že zde nenajdeme zbytečně nákladná řešení.

D ům z  roku 1913 je posledním v  řadě třípatrového bloku řadových domů v klidné ulici pražských Střešovic. Do rohu zahradní zdi je zabudována kaplička, která je ozdobou malé zahrádky. Tmavý nevyužívaný dvorek změnil tvář díky architektce Markétě Smrčkové. Ta spolu s kolegy z ateliéru Lennox přetvořila přízemní byt v domě svých rodičů pro potřeby své čtyřčlenné rodiny.

PO STARU TO NEŠLO

Původní byt měl, jak bylo před sto lety zvykem, dva parádní pokoje směrem do ulice, uprostřed bytu malou předsíňku s ještě menším záchodem a  koupelnou. Kuchyň ústila oknem do  dvorku utopeného pod vysokou zdí vyvýšené komunikace ve svahu. Vyjít se sem dalo jen z domovní chodby, nikoliv z bytu. Před několika lety Markéta Smrčková a její kolegové dům rozšířili o přístavbu do tohoto dvora a využívali ji jako ateliér. Původních 65 m² se tak rozšířilo o dalších pětadvacet. Potřebám mladé rodiny však nevyhovovala zejména dispozice. Chybělo zde potřebné zázemí a úložné prostory, WC a koupelna byly příliš malé a tmavé stejně jako vstupní předsíň. Byt navíc potřeboval celkovou rekonstrukci – prkenné podlahy byly položeny na štěrku přímo na terénu, stropy v koupelně byly prohnilé, nutná byla instalace nových rozvodů…

HRÁTKY S DISPOZICÍ A SVĚTLEM

Zdálo by se, že prosvětlit střed bytu, ve kterém se nachází tmavá předsíň, je nemožný úkol. Od záměru přivést do bytu více světla a získat chybějící zázemí však neodradila architekty ani nosná zeď předsíňky. „Přemýšleli jsme, jak co nejvíce otevřít dispozici. Nakonec jsme ji hodně otočili a podařilo se nám propojit východní a západní stranu napříč celým bytem,“ vypráví Markéta Smrčková. Znamenalo to zbourat část nosné zdi a nahradit ji překladem, předsíň prodloužit do  pokoje a zkrátit tak dětský pokoj. Zároveň ho ale rozšířili na úkor ložnice. Získali tím prostor na zvětšení koupelny a WC. A podařilo se to, co je na tomto bytě obzvlášť sympatické: předsíň se stala součástí obytného prostoru. Kdykoliv ji mohou uzavřít posuvné dveře, či spíše stěny, ale obyvatelé bytu tuto možnost příliš nevyužívají. „Nejsme zvyklí zavírat dveře, žijeme rádi v otevřeném prostoru,“ říká architektka. Začlenění předsíně do  obytné části bytu podtrhují sem umístěná krbová kamna či dětská houpačka. Dalším fíglem, který dovoluje světlu vstoupit hluboko do bytu, je posazení dostavěné místnosti níže pod úroveň bytu. Nad její střechou tím vzniklo místo pro vybudování dlouhého pásového okna, které se táhne pod stropem kuchyně. „Takto máme v bytě celý den slunce, ráno východní, které prosvítí celou chodbu, večer zase západní z okna v kuchyni.“ Dostavěná místnost několikanásobně zhodnotila tmavý nevyužívaný dvorek: slouží jako obývací pokoj, pracovna a rozšířila i plochu zahrady. Kryje ji totiž zelená střecha osázená rozchodníky a květinami. Jako druhý obývací pokoj slouží od jara do podzimu terasa, která spojuje tuto místnost se zahradou. Ani umělé osvětlení nápaditostí nepokulhává za  řešením světelných poměrů v  bytě. Zajímavě působí zářivky ukryté v kapsách sádrokartonu ve stropě předsíně či v koupelně, kde pás světel vytváří dojem, jako by tudy přicházelo denní světlo. Neobvyklá jsou hlavní svítidla v pokojích a kuchyni. Vyrobil je elektrikář Milan Brabec ze zářivek a plastové trubky. Paní domu neví, k čemu vlastně měla původně sloužit, ale jako „lustr“ se osvědčuje náramně.

KOUZLA S PŘEKLIŽKOU

Dominantním prvkem celého interiéru je obyčejná stavební překližka. Setkáme se s ní na úvraťových pivotových dveřích ložnice, koupelny a záchodu, poličkách ve všech místnostech, dvířkách kuchyňských skříněk i  na  pracovních deskách v kuchyni a pracovně. „Chtěli jsme co nejlevnější syrové materiály. Smrková překližka je sice měkká, ale snadno se opraví, přebrousí a  nalakuje vodou ředitelným lakem. Nevadí nám ani výraznější kresba, suky, ba naopak,“ říká Markéta Smrčková. „Se stavební překližkou je práce obtížnější, není skladována jako nábytkářská, proto nebývá zcela rovná a dále pracuje. Výborně se hodí na police a všude tam, kde je pevně uchycená. U dveří je lepena z obou stran na smrkový rám.“ Všechny truhlářské práce v bytě jsou dílem Jana Krále. Překližka výborně ladí se smrkovou podlahou, na kterou byla použita původní renovovaná prkna a byla doplněná novými. Stará prkna byla částečně ztrouchnivělá, vypouklá, přibíjená hřebíky. Jejich opětné využití proto nebylo snadné a ani neznamenalo výraznou finanční úsporu. „Jen nám jich bylo líto, a hlavně se nám líbila a nechtěli jsme je jen tak zahodit.“

STĚNA, DVEŘE, NEBO SKŘÍŇ?

V bytě se nesetkáme s klasickými křídlovými dveřmi. Buď jsou zde použity úvraťové dveře, které se zavírají do skrytých rámů, nebo posuvné stěny zavěšené na kolejnicích, které často slouží jak k oddělení místností, tak jako dveře od úložných prostorů zároveň. Jediným posunutím se tak uklidí v kuchyni, za posuvnou zdí se skryje například i lednička. Posuvné stěny jsou tvořeny smrkovými rámy obloženými MDF deskami, povětšinou natřenýmibílou omyvatelnou fasádní barvou, aby vyvolávaly dojem zdi. V dětském pokoji je dveřová stěna zároveň tabulí – je po celé ploše natřena černou tabulovou barvou. Stěna mezi ložnicí a dětským pokojem je zároveň skříní – z poloviny přístupnou z dětského pokoje, z poloviny z ložnice, a jak jinak, uzavíratelnou posuvnými dveřmi. „Klasické nízké dveře se zárubněmi příliš rozdělují prostor. My jsme potřebovali interiér co nejvíce zklidnit a sjednotit,“ vysvětluje architektka. „V našich zakázkách, a stejně tak i tady, je naším cílem vyřešit interiér stavebně a vestavěnými prvky tak, aby byl připraven k bydlení a nemusel se teprve vytvářet pomocí kusového nábytku. Aby stačilo jen dokoupit stůl a třeba krásnou lampu.“

VIZITKA BYTU

Návrh: Lennox architekti
Stavební část: Stavby SMUTNÝ, s. r. o.
Truhlářské výrobky a dřevěné podlahy: Jan Král – truhlářství
Elektro a osvětlení: Milan Brabec
Zdravotechnika: Zdeněk Nikl

 

Miloslava Perglová
Foto: Vavřinec Menšl

Datum vydání: 26. 2. 2020

Edit: Andrea Moudrá