Když listí září aneb Podzimní stromy

Na podzimní notu v rytmu barevných proměn hrají všechny listnáče. Lesní symfonie bříz, buků a javorů občas zazáří tak mohutně, až z toho oči přecházejí. Pak ale zafouká vítr…

Raději dříve nežli později vyražte do parků, arboret a botanických zahrad vychutnat si představení na téma proměny. A nezapomeňte si přinést domů zajímavou větvičku, trs jeřabin a pár lístků třeba na výrobu ikebany.

Na kompost je jich škoda!

Podzim sice nastupuje rok, co rok, ale ani jeden lístek není stejný jako vloni. Konkrétní zbarvení listů totiž závisí na složení půdy a na intenzitě světla. Ovšem existují druhy a odrůdy dřevin, u nichž je podzimní barevný tón sázkou na jistotu. Vezměte to v úvahu již při jejich výsadbě na zahradu, aby byla zajímavá i na podzim.
Například bříza poměrně brzy zezlátne a její lístky se krásně mihotají. Žlutě zazáří i liliovník nebo jinan – botanici samozřejmě podotknou, že posledně jmenovaný není pravý listnáč, nýbrž příbuzný jehličnanů. Pestrým mixem od žluté po růžově červenou se rozsvítí zmarličníky nebo některé javory. Ještě více červeně poskytují některé kultivary javoru dlanitolistého, dub červený nebo tmavě purpurový buk Rohanův.
Náš buk lesní na podzim získá barvu mědi a duby či habry sice jen zhnědnou, ale na slunci jsou také pěkné. Tmavohnědý odstín získávají unikátní listy šácholanu velkolistého, které mohou na délku měřit desítky centimetrů. Škoda jich na kompost – poslouží jako dekorace v suchých vazbách.

Kanadská mozaika

Výrazně barevné podzimní listí vynikne buď na solitérní dřevině, doplněné nízkými keři, nebo na pozadí zeleně jehličnanů. Bylo by krásné vytvořit na zahradě něco na způsob kanadských smíšených lesů, za kterými na podzim jezdí tisíce turistů, ale tolik prostoru, aby větší množství listnáčů zbarvených od žluté po červenou mohlo vyniknout, jen tak někdo nemá.
Pokud se vám ale podaří vysadit větší skupinu těchto dřevin, nezapomeňte ji přiozdobit i několika stálezelenými keři – cesmínou, tisem, jalovcem. K oživení celku pomůže i výsadba okrasné jablůňky s plody vytrvávajícími přes zimu.

Listí jako peřina

Hrábě a kolečko jsou na podzim na většině zahrad nejčastěji používaným nářadím. Tlející listí, symbol zmaru, musí zmizet. Zkusme ale raději přírodu zapřáhnout ve svůj prospěch! Vrstva spadaných listů určitě neprospěje trávníku a cestičkám, o hladině jezírka nemluvě. Na trávníku pod ní mohou bujet plísně, cestičky pohnojené zetlelým opadem snáze zarostou plevelem.
Zato pod keři a stromy, stejně jako na záhonech, bude vrstva listí spíše ku prospěchu. Spadané listí vytvoří izolační vrstvu chránící podzemní orgány rostlin před mrazem. Za sucha funguje jako peřina s vrstvou vzduchu mezi jednotlivými listy, po zvlhnutí začíná tlení, tedy bakteriální rozklad.
A kde něco žije, byť by to byly pouhé bakterie, tam vzniká mírné teplo. Navíc bakterie zcela zdarma vylučují jako odpadní látky dusičnany, fosfáty a další sloučeniny, které bychom jinak museli rostlinám kupovat ve formě umělých hnojiv.

Jak se nenadřít?

Na hrabání listí z cest i trávníku se nejlépe hodí vějířové pružné hrábě známé jako „samometky“. Obchody nabízejí i vysavače či fukary na listí, ale ruční práce je přece jen úspornější a šetrnější k životnímu prostředí. Rozumným kompromisem je zejména na větší travnaté plochy sekačka se samosběrem.
Sesbírané listí může putovat na kompost nebo je můžeme přihrnout ke stromům a keřům. Tam se bude pozvolna rozkládat na takzvanou listovku. Tu si můžeme vyrobit i místo kompostu, stačí listí naskládat do prodyšných pytlů, trochu prosypat mletým dolomitickým vápencem a udržovat je stále mírně vlhké.

Podzimní aranžmá po japonsku

Stačí zajímavá větvička a pár žlutých či červených listů (krásný je třeba zmarličník – má okrouhlé listy a voní po koláčích). Pak už jen použijte fantazii a aranžovací hmotu – snadno si vytvoříte podzimní ikebanu. Aranžmá doplňte odlišným materiálem, třeba trsem jeřabin, suchým obilným klasem či travinami.

Perpetuum mobile jménem fotosyntéza

Stromy si berou ze země minerály a vodu, ze vzduchu oxid uhličitý. Na jaře z těchto ingrediencí stvoří tisíce listů, které na podzim opadají a zetlí. Postupně se tak vše vrátí na místo svého původu. Další jaro se cyklus znovu opakuje. Listnáče se tak hnojí hnojivem, které si samy, s pomocí půdních bakterií a živočichů, vyrobily.

Opáčko z botaniky

Buňky v listech obsahují vedle zeleného barviva chlorofylu i červená a žlutá barviva, jenomže chlorofyl jejich barvy přebíjí. Když na podzim poklesne intenzita světla, chlorofyl se u většiny druhů stromů začne rozkládat a listy žloutnou, hnědnou nebo červenají.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Datum vydání: 13. 12. 2017

Edit: Andrea Moudrá