Jemně levitující kvádr

Neobvyklá nástavba vilky v BrněŽabovřeskách tvarem odkazuje na blízkou kolonii Nový dům, která vznikla v roce 1928 jako manifest architektury. Majitelé s novým stavem domu získali nádherný výhled a oproti původnímu objektu jedno patro navíc, přestože celková výška stavby zůstala zachována.

Na počátku byl starší třípodlažní, částečně podsklepený zděný rodinný dům se sedlovou střechou, v níž bylo částečně vestavěné podkroví. Ateliér Maura dostal jasné a srozumitelné zadání. Provozně oddělit první dvě podlaží od původní ho mezonetového podkroví a vybudovat dvě nové bytové jednotky. Bylo evidentní, že se rekonstrukce neobejde bez zásahů do exteriéru. Nejen kvůli oddělení dvou provozů – kanceláře se zázemím a bytů – ale také proto, že dům příliš elegantním kabátem neoplýval…

Fasáda je vyvedena decentně, v kombinaci dvou světlých kávových odstínech nátěrů. Barevnost byla pochopitelně dodržena i na níže položené, nově postavené garáži pro tři automobily. Střecha garáže je připravena na ozelenění extenzivním porostem. Foto: Studio TOAST

RYCHLÁ AKCE

Jak architektka Veselá uvádí, času nebylo nazbyt. Tlak na rychlé zpracování kvalitního projektu ale zajistil autorkám značnou dávku svobody při tvorbě: „Projekt vznikal velmi rychle, jelikož investor potřeboval co nejdříve přestěhovat svoji kancelář, tak snad proto volnost v navrhování byla velká. Dům se však nachází v památkové zóně, tudíž bylo nutné dodržet dané regulativy, například ponechání sedlové střechy do uliční fronty. Ale kubus nového schodiště, který rozehrává novou hru s objemy do dvorní fasády, byl přijat. Mohlo tak vzniknout vzdušné a prostorné třetí patro s velkou terasou, otevřené na jih do zahrady.“ Architektka považovala v tomto případě za naprosto přirozené sáhnout po tradičních materiálech, zvolila tedy klasickou pálenou cihlu, omítku, dřevo a lícové zdivo, které bylo při stavbě nakonec zaměněno za keramický obklad.

PROČ TAKOVÁ KRABICE?

Dům se nachází v údolí pod Wilsonovým lesem, který Žabovřesky odděluje od honosnější Masarykovy čtvrti. O pár ulic dál stojí kolonie Nový dům, jež vznikla v roce 1928 jako manifest architektury. Inspirace funkcionalistickými krabicemi je zjevná a jak architektka doufala, i trochu zábavná. Nejdůležitější bylo vytvořit prostorný vzdušný interiér, což se neobešlo bez expandování do venkovního prostoru, přestože jemně levituje nad zemí.

VÝHLED DO VŠECH SVĚTOVÝCH STRAN

Nová nástavba v původním mezonetovém podkroví nyní vypadá takto: z podesty venkovního schodiště vejdete do bytu 3 + 1. Z podélné chodby lze vstoupit do pokoje, do koupelny a do haly zakončené kuchyní, v níž ústí praktický příruční stolový výtah. Odsud se dostanete i na terasu, která je posuvným oknem propojena s obývacím pokojem.

Na čtvrtém podlaží získali majitelé byt s dispozicí 2 + k. k., přístupný z dalšího ramene schodiště. V předsíni hned u vstupu se nalézá šatna a toaleta, za posuvnými dveřmi je prostorný obývák s kuchyňským koutem a prosklenou skládací stěnou u jižní terasy. Z obytného prostoru můžete vstoupit na terasu na severozápadní straně. Další krásnou vyhlídku nabízí balkon přístupný z koupelny.

Výsledný vzhled interiéru byl plánován již při stavbě samotné, skříně jsou zabudované, police v nikách, osvětlení v podhledech a ve stěnách. Barevná kombinace exteriéru se propisuje do vnitřního prostoru v podobě odstínů tmavě hnědé v kombinaci se světlou kávou.

ČESKÁ REALITA

S jakými problémy a neduhy se stavba musela potýkat? Tisíckrát omletá písnička, kterou v redakci slýcháme bohužel příliš často. „Klasickým problémem v české kotlině je realizace projektu, tím mám na mysli stavbu, komunikaci různých profesí na malém prostoru a většinou ve velmi krátkém čase a samozřejmě s fi nančním omezením… Trápí mě, že stále není samozřejmostí stavbu provádět tak, jak je navržena, a že detaily, které jsou již u našich sousedů běžné, si doslova na stavbě musíte vydupávat. Vždycky mě však těší spokojený klient,“ vyznává se Markéta Veselá.

Jana Matoušková

Foto: Studio TOAST