Jakpak jsme se vyspinkali?
Pro klidný a zdravý spánek bychom měli udělat maximum, tedy nepodcenit jak výběr postele a matrace, tak i vhodných lůžkovin. Zejména pokud patříte mezi čtvrtinu populace, kterou tvoří alergici…
Mezi nejčastější alergeny patří prach, roztoči a plísně. Známá písnička „mám alergii na pe- ří“ je ale tak trochu ohraná… Alergie na peří je poměrně vzácná a byla prokázána jen u velmi malého množství lidí. Ve skutečnosti se totiž jedná spíše o alergie na prachové částice a mrtvá těla roztočů či jejich exkrementů, které se mohou ukládat v nekvalitních výrobcích plněných necertifikovaným peřím.
VSAĎTE NA PREVENCI
Alergickou reakci mohou spustit třeba i plísně, které se v peří začnou tvořit, což může mít za následek kožní reakci nebo až chronický ekzém. Prvními příznaky jsou kýchání, svědění kůže a slzení. Staré péřové duchny proto raději rovnou vyhoďte a pořiďte si nové, s kvalitním a certifikovaným peřím. V obchodě si peřinu i polštář osahejte – měly by být načechrané bez tvrdých částí nebo žmolků. Jak tkanina, tak švy musí být nepropustné, aby se peří nedostalo ven. Peří a prachové peří musí mít certifikát ohledně praní a sterilizace, samotné lůžkoviny pak musí být v originálním neporušeném obalu. Hřejivost peřiny určuje množství výplně – více peří rovná se více tepla. Barva peří bývá bílá, ale nelekněte se, pokud je v peřině část peří tmavší – to nijak nesnižuje kvalitu a je zárukou přírodního výrobku.
Ideální polštář na spaní?
◗ Ne příliš velký, ani příliš malý.
◗ Měl by lehce podepírat hlavu i krk (podporovat krční páteř) a končit pod okrajem ramen.
◗ Boky polštáře by měly být vyšší (vícenaplněné) kvůli správnému uložení ramene (aby se svaly mohly uvolnit).
◗ Potah i výplň polštáře by měly být pratelné při 60 °C nebo vhodným způsobem čistitelné.
NEPŘEMÁHEJTE SE!
Pokud se i přesto péřových výrobků obáváte, nezbývá než je vyměnit za takzvané hypoalergenní přikrývky a polštáře, které jsou pratelné při vysokých teplotách. Ideální jsou třeba umělá vlákna (často připomínají peří), která výborně odvádějí vlhkost a zabraňují tak usazování roztočů. Tolik oblíbená dutá vlákna našla inspiraci v chlupech ledních medvědů – i ty jsou uvnitř duté, a proto medvědi tak dobře snášejí zimu a koupel v mrazivé chladné vodě. Do polštářů se používají polyesterová vlákna tvarovaná do malých kuliček nebo chmýří. Napodobují vlastnosti přírodního peří – polštář můžete zvesela natřásat, čechrat a snadno i prát. Pro klid duše můžete zkusit i speciálně upravené povlaky proti roztočům – jde v podstatě o fyzickou bariéru mezi roztočem a vámi. Alergeny se tak během noci nedostanou do vašich dýchacích cest, a naopak k roztočům nemají šanci pro niknout šupinky vaší kůže, na kterých si tak rádi pochutnávají.
PRO ZDRAVÉ DÝCHÁNÍ…
Vodu ve zvlhčovači vzduchu je nutné měnit alespoň jednou za tři dny – kvůli možným bakteriím a choroboplodným zárodkům. Zvlhčovač umístěte na zem a nejlépe mimo dosah oken a dveří, aby se nesnižovala jeho účinnost kvůli proudění vzduchu. Zdroj: CONCEPT
PŘÍLIŠ SUCHÝ VZDUCH?
Problém častý zejména v zimním období, kdy je mnoho domácností a především ložnic pěkně vytopených. A čím je vzduch v místnosti teplejší, tím více vody je schopen pojmout, klesá tak jeho relativní vlhkost. Ta se v obytných místnostech v zimě pohybuje kolem pouhých 20 % (doporučená hranice je 40 – 50 %) a vede tak ke zdravotním problémům, jako jsou dráždivý kašel, zánět nosohltanu nebo zvýšená únava. Pokud si nezvykneme na chladnější prostředí alespoň v ložnici, pak nezbývá než si vzduch uměle zvlhčovat. Jak? Zvlhčovačem vzduchu. Existují dva druhy – ultrazvukové a parní. Ty první jsou ideální do bytů, zejména do dětských pokojů. Vytvářejí z vody miniaturní kapičky, které jsou vyfukovány do vzduchu, kde se jejich odpařováním zvyšuje vzdušná vlhkost. U parního zvlhčovače vzniká vodní pára, která se smísí se vzduchem a ochladí na požadovanou teplotu. Ultrazvukové modely mají vyšší pořizovací náklady, ale levnější provoz, u parních je tomu naopak.
odborná spolupráce: À LA MAISON a CONCEPT
Datum vydání: 16. 10. 2015