Jakou spotřebu má váš dům?

Při koupi nového auta je samozřejmostí zajímat se o jeho spotřebu, stejně jako u výběru pračky, myčky či ledničky. Obdobně bychom se měli zajímat i o energetickou náročnost svého domu. U domu je výhodou, že ji na rozdíl od sériově vyráběných spotřebičů můžeme ovlivnit, že si můžeme zvolit, jak dalece úsporný náš dům bude.

Na rozdíl od domácích spotřebičů si dům zpravidla pořizujeme jen jednou za život. Jeho pořizovací cena mnohonásobně převyšuje cenu výrobků, u kterých si neváháme za to, že „žerou“ méně energie, připlatit. U domů to již takovou samozřejmostí není, pečlivě zvažujeme návratnost každé zvýšené investice, která nám přináší úsporu budoucích provozních nákladů. Přitom obvykle jde ruku v ruce i se zvýšením kvality bydlení.

CO OVLIVŇUJE SPOTŘEBU DOMU?
O energetické náročnosti domů se v současné době hodně mluví, mluvíme o domech energeticky úsporných, nízkoenergetických, pasivních, s téměř nulovou spotřebou energie… Obecně je vnímáme jako domy dobře zateplené, které potřebují méně energie na vytápění. Zateplení je však pouze jeden z faktorů ovlivňujících energetickou náročnost domu, vytápění je jen jedna položka výdajů za spotřebovanou energii na provoz domu. Chystáme-li se stavět či rekonstruovat dům, měli bychom se o jeho budoucí energetické nároky zajímat komplexně a včas, abychom později nebyli nemile překvapeni. Energetickou náročnost domu zásadně ovlivňuje již samotný koncept a návrh domu. Tedy v prvé řadě velikost domu a jeho tvar. Dům neúměrně velký vzhledem k počtu jeho obyvatel je již a priori energeticky neúsporný. Na zvýšených účtech za vytápění se podepíše i členitost domu, protože složitější tvar zvětšuje celkovou ochlazovanou plochu jeho obálky. Vikýře, arkýře, výklenky a jiné tvarové rozmanitosti tak mají negativní vliv na energetickou bilanci domu, a navíc i v realizaci stavbu komplikují, přinášejí větší riziko závad, vzniku tepelných mostů a samozřejmě ji i prodražují. Naopak pozitivně může prospět orientace domu ke světovým stranám tak, aby dovolila do vytápění zapojit i sluneční paprsky pronikající do interiéru. Hovoříme o pasivních tepelných ziscích. Orientace a velikost okenních otvorů ovlivní i spotřebu energie na osvětlení. O energetické náročnosti domu samozřejmě rozhoduje samotná konstrukce, zejména kvalita obálky domu – obvodových stěn, oken, podlah a střechy. Nezáleží na materiálu, ale na výsledných tepelně-izolačních vlastnostech jednotlivých prvků konstrukce a na těsnosti obálky. A v neposlední řadě bude záležet na vybavení technologiemi, zejména na zvoleném způsobu vytápění a větrání. Zajistit dostatečné větrání úsporných domů je mimořádně důležité, protože u dobře utěsněných domů nedochází k přirozené výměně čerstvého vzduchu netěsnostmi.

 

ENERGETICKÝ PRŮKAZ, PROSÍM! 
Sice jsme v úvodu tvrdili, že si můžeme sami zvolit, jak dalece bude náš dům úsporný, ale není to tak doslova. Jsme v tomto ohledu limitováni právními předpisy, v současné době není možné postavit dům, který energiemi nad míru plýtvá. Pro každý nově postavený rodinný dům s podlahovou plochu nad 50 m2 a pro větší rekonstrukce musí být vypracován průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který vypracuje energetický specialista. Podle dané metodiky zařadí dům do určité kategorie od A do G. Stavební povolení získají jen domy kategorie A až C – mimořádně úsporné, úsporné a vyhovující. Pro stávající domy, které chceme prodat nebo pronajmout, je také nutné si opatřit PENB. V tomto případě nevadí, je-li dům zařazen do kategorie horší než C, tedy D až G, protože PENB má ryze informativní charakter pro kupujícího či nájemce. V průkazu nenalezneme dnes tak často užívanou klasifikaci na domy nízkoenergetické a pasivní, ale budovy úsporné – kategorie B a mimořádně úsporné (A). Za nízkoenergetické jsou považovány domy, jejichž roční měrná spotřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2, u pasivních nesmí překročit 15 kWh/m2. Tyto hodnoty je možné snadno spočítat z údajů v PENB.

JAK SE HODNOTÍ DŮM? 
Od dubna loňského roku platí nová vyhláška o energetické náročnosti budov, která mění způsob hodnocení. Dříve se na základě dostupných podkladů stanovila měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu pro daný typ objektu a na základě předem stanovených rozmezí této hodnoty byla zařazena do energetické třídy. Toto zařazení pak bylo jediným hodnotícím kritériem, zda je objekt vyhovující. Nyní se domy hodnotí pomocí více kritérií, která zohledňují kvalitu obálky budovy, účinnost technických systémů, dodanou energii a primární energii v členění na obnovitelnou a neobnovitelnou. Úplnou novinkou je výpočet spotřeby neobnovitelné primární energie (NPE), která se počítá pomocí přepočtových koeficientů – faktorů primární energie. (Diskuse vyvolává velmi vysoký koeficient pro elektrickou energii, který velmi znevýhodňuje domy vytápěné pouze pomocí elektřiny.) Hodnotí se metodou srovnávání s referenční budovou, která představuje vyhovující třídu C. Tato metoda výpočtu je přesnější, lze definovat více parametrů a odstraňuje některé nejasnosti se zařazením budov do kategorie podle způsoby využití. Pro vlastníka objektu mají výstupy i praktické využití, například si na jeho základě snadno vypočteme celkové náklady na provoz domu.

JAK ÚSPORNÝ?
Jak dalece úsporný dům si máme nechat postavit? Objasnili jsme si, že z hlediska právního nám stačí zařazení do kategorie C. Další je již naší volbou. Máme chtít dům energeticky úspornější? Vyplatí se nám to? Takto se můžeme ptát. Ale nejde jen o finanční úspory, jde také o náš komfort a naše priority. Jak dalece chceme snížit svou závislost na zvyšovaných cenách paliv? Jak hluboce ekologické máme cítění a dáváme přednost obnovitelným zdrojům? Odpovědi na tyto otázky musíme nechat na každém, na tomto místě se můžeme obecněji zamyslet nad vztahem investičních a provozních nákladů. Nízké spotřeby energie, respektive nízkých nákladů na provoz domu můžeme dosáhnout pomocí různě drahých opatření. Již v úvodu, ve výčtu faktorů, které ovlivňují energetickou náročnost domu, jsme naznačili, že neexistuje přímá úměra mezi vloženými finančními prostředky a výslednými provozními náklady. Dobrý koncept domu, jeho úsporný tvar, orientace, dispozice, pasivní solární zisky… mohou mít velký vliv na snížení provozních nákladů domu, a přitom nemusejí nijak zvýšit investiční náklady. Jinak tomu je u volby materiálů, ze kterých dům postavíme, volby zdroje tepla a dalších technologií. Je tedy na místě ptát se, zda je pro nás výhodnější dosáhnout stejné úspory pomocí investice do silnější izolace, kvalitnějších oken, anebo třeba do účinného zdroje vytápění, efektivní regulace, rekuperace tepla apod. Volba zdroje tepla má vliv i na další náklady na domácnost, například při topení elektřinou lze využít levnější proud i pro ostatní domácí spotřebiče a výrazně tak vylepšit poměr mezi investičními a provozními náklady. V úvahu je třeba brát i předpokládaný vývoj cen paliv a pevných plateb za jejich dodávku.

 

Ukazatelé energetické náročnosti budovy v PENB:
◗ celková primární energie za rok
◗ neobnovitelná primární energie za rok
◗ celková dodaná energie za rok
◗ dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok
◗ průměrný součinitel prostupu tepla
◗ součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici
◗ účinnost technických systémů

OPTIMALIZACE PROJEKTU  
V každém případě se vyplatí investovat do kvalitního projektu, který zajistí součinnost jednotlivých faktorů, která je předpokladem úsporného fungování domu. Odpověď na otázky dlouhodobé výhodnosti investic do úsporných opatření a technologií pak může dát energeticko-ekonomická optimalizace projektu, která porovná vliv investičních nákladů na provozní. Ukazuje se, že dobře navržený dům může dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu při navýšení nákladů třeba jen o 10 % oproti domu odpovídajícímu kategorii C. Při výběru toho, kdo pro vás projekt zpracuje, se nezapomeňte o optimalizaci nákladů zajímat. Ideální je, aby projektant spolupracoval s energetickým specialistou již ve fázi projektové přípravy. Mělo by to v současné době být stejnou samozřejmostí jako spolupráce se statikem či topenářem.

 

JDE TO I LEVNĚJI 
V současné době je možné získat na úsporná opatření a realizaci úsporného domu dotaci z programu Nová zelená úsporám. Program je rozložen do etap, právě běží druhá etapa – výzva – tohoto programu. Žádost o podporu je možné podat do 31. 10. 2014 nebo do vyčerpání finančních prostředků. Podpora je poskytována na snižování energetické náročnosti stávajících domů (oblast podpory A), na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností (oblast podpory B) a efektivní využití zdrojů energie (oblast podpory C). V oblasti podpory A se jedná zejména o zateplení obvodových či vnitřních konstrukcí a výměnu výplní stavebních otvorů. Podmínky jsou nastaveny tak, aby podporu získala komplexní řešení, nestačí tedy třeba jen výměna oken. Rozhodující je procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění oproti stavu před realizací opatření při dosažení daných koeficientů prostupu tepla obálkou budovy a na všech rekonstruovaných stavebních prvcích. Podle účinnosti opatření je poskytována podpora ve výši 30, 40 nebo 55 % celkových způsobilých výdajů. Podpora v oblasti B je poskytována formou fixní dotace na jeden rodinný dům ve výši 400 000 Kč nebo 550 000 Kč, podle úrovně splnění sledovaných parametrů. Jsou jimi zejména roční potřeba tepla na vytápění, součinitele prostupu tepla obálkou budovy a její průvzdušnost. Část spotřebované energie musí být zajištěna z obnovitelných zdrojů, povinná je instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací). V oblasti C je podporována výměna zdrojů tepla na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje, instalace termických solárních systémů a systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. Podrobnosti najdete Příloze II Směrnice MŽP č. 1/2014 a na stránkách Programu www.novazelenausporam.cz.

Datum vydání: 15. 6. 2015

Edit: Miloslava Perglová