Jak vytápět radiátory?

Jak dosáhnout tepelné pohody v interiéru po celou topnou sezonu? Vytvořením stavu rovnováhy. Otopná tělesa uvnitř musí pokrýt všechny ztráty tepla, které uniká ven. Tepelnou ztrátu každé vytápěné místnosti vám změří (u novostavby vypočítá) zkušený projektant, zbytek už obstará topenářská firma.

Když se rozhodnete pro rekonstrukci otopné soustavy, vyplatí se konzultovat s odborníkem teploty v jednotlivých vytápěných prostorách, aby tomu následně odpovídal výkon zdroje tepla i otopných těles. K hospodárnému provozu otopné soustavy, která má vytvořit v interiéru optimální tepelnou pohodu, totiž podstatně přispívá vhodný návrh a sladění všech komponentů. Otopná tělesa patří mezi ty klíčové – jak po technické, tak i pohledové stránce.

Výkon a ekonomika provozu radiátorů

Pro správnou funkci radiátorů není nejdůležitější jejich materiál ani tvar, nýbrž jejich výkon. A zásadní význam pro výkon každého radiátoru má jeho plocha.

Jednoduše řečeno: Čím větší radiátor, tím lepší! Pokud je zdrojem tepla ve vaší domácnosti kotel, dokáže natopit vodu v radiátoru na poměrně vysokou teplotu (70–80 °C), jenže tak horká voda vám k ekonomickému vytápění neposlouží. Pro radiátory stačí teplota přes 50 °C, na kterou vám otopnou vodu ohřeje i tepelné čerpadlo. Platí, že čím je teplota otopné vody nižší, tím je provoz ekonomičtější. Velikost radiátoru musí být tedy dostatečná, aby i při teplotě otopné vody 55 °C nebo nižší byl schopen vytopit místnost, ve které je umístěn.

Zateplení domu pomůže

Chcete rekonstrukci otopné soustavy spojit s celkovou rekonstrukcí rodinného domu? To je velmi rozumné rozhodnutí! Zvýšená kvalita zateplené fasády, respektive nové obvodové konstrukce domu, vám k úspornému provozu otopné soustavy rozhodně pomůže. Když bude obvodové zdivo i střecha vykazovat zlepšené izolační i akumulační vlastnosti, nemusí být rozměr otopných těles ani v nízkoteplotní soustavě mimořádně velký. Pro nízkoteplotní vytápění je možné kombinovat různé typy otopných těles, nejsou však vhodná tělesa s rozdílným obsahem a tepelnou setrvačností. Radiátory můžete účelně kombinovat i s podlahovým vytápěním nebo krbovými kamny, která v posledních letech tvoří oblíbený doplňkový zdroj. Akumulační kamna se navíc dají hydraulicky propojit do jednoho systému s tepelným čerpadlem.

Design radiátorů? Pro výkon nepodstatný!

Přesto, že možnosti designu radiátorů jsou dnes takřka neomezené, pro jejich výkon nehraje tvar a vizuální podoba téměř žádnou roli. Konkrétní ztvárnění radiátoru může mít význam spíše svou doplňkovou funkcí (věšák, zrcadlo, rozčlenění prostoru) nebo svým hygienickým provedením, které umožňuje dokonalý úklid a vyhovuje alergikům či astmatikům. Jinak můžeme v zásadě všechny radiátory nadále dělit na článkové, deskové a trubkové. Správnou funkci otopné soustavy, rychlost náběhu radiátorů a jejich tepelnou setrvačnost (dobu akumulace tepla) však rozhodně více ovlivňuje skutečnost, z jakého materiálu jsou vyrobeny.

Co máte na výběr?

• Litina nabízí radiátory s velkým objemem, díky němuž perfektně hřejí a velmi pomalu chladnou. Náběh tepla může být pomalejší, zato tepelná setrvačnost je skvělá. Jejich výhodou je také životnost kolem 50 let. Tloušťka stěny odlitku u částí, které přicházejí do styku s teplonosnou látkou, nesmí být menší než 2,5 mm.
• Hliník se vyznačuje snadnou výrobou (tlakové lití větších ploch i složitějších tvarů) a dobrou tepelnou vodivostí: Díky tomu má zpravidla rychlejší náběh tepla, ale bohužel také rychleji vychladne.
• Ocelový plech rovněž dobře vede teplo, navíc se deskové radiátory z oceli vyznačují dlouhou životností a jsou cenově příznivé. Tepelnou setrvačnost jako litina však nenabízí.
• Měď je ze všech materiálů pro radiátory rozhodně nejdražší, ale zato jde o výborný vodič tepla, který umožňuje vysoce variabilní výrobu a vydrží i po několika desítkách let zhruba ve stejné kvalitě jako při montáži. Hodí se pro luxusní realizace.

Výkon zdroje a tepelná pohoda

K udržení tepelné pohody v místnosti během topné sezony je třeba, aby otopná tělesa pokryla všechny ztráty tepla, které uniká do venkovního prostředí. Tepelnou ztrátu jednotlivých vytápěných prostor vám vypočítá projektant. Vyplatí se konzultovat s ním vlastní představu nastavení teploty v jednotlivých místnostech, aby tomu následně odpovídal výkon zdroje tepla a otopných těles. Pokud nemáte vlastní jasnou představu, můžete se inspirovat oficiálně uváděnými údaji. V obývaných místnostech se jako výpočtová teplota uvádí 20 °C, v koupelně 24 °C a v předsíni 15 °C. Pro zdravý spánek je však dobré nepřetápět ani ložnici: Teplota zde může být nižší než v obývaných místnostech a vyšší než v předsíni. Ale všechno je na vašem rozhodnutí! Každý stupeň teploty navíc však zatěžuje nejen energetickou síť, ale také vaši peněženku. A váš organismus, který přestane být zvyklý na chlad, ztratí svou přirozenou otužilost.

Text: Vít Straňák
Foto: se svolením firem Zehnder, Laurens, Kermi, Tomton, Viadrus

Datum vydání: 5. 4. 2024

Edit: Andrea Moudrá