Jak vyhrát nad zimou

Vzhledem k tomu, že myši se stěhovaly do domů dříve, než mají zvykem, a cibule má tužší slupku než obvykle, měli bychom počítat s tím, že blížící se zima nám řádně zkomplikuje každodenní život. Hrablo či sněhová fréza nám v boji s mrazem a sněhem vždycky nepomohou; podstatně účinnějšími pomocníky jsou venkovní topné systémy.

Zmiňované systémy zabrání vzniku sněhových závějí a ledových ploch i útvarů v okolí našeho domu, a to tak, že temperují příjezdové cesty, chodníky, venkovní schodiště, terasy a okapy. Kromě toho, že nám usnadní údržbu kolem obydlí, zajistí mobilitu vozidlům a bezpečnou a pohodlnou chůzi či jízdu s dětskými kočárky v místech, kde bychom se jinak brodili v rozbředlém sněhu nebo by nám hrozil nepříjemný pád. Dokonce bychom se mohli dočkat i padajícího rampouchu nebo sněhové laviny. Mohou však zabránit i prasknutí vodovodního potrubí. Kromě toho jsou venkovní vyhřívací systémy spolehlivější a ohleduplnější vůči životnímu prostředí než posypové materiály, především sůl. Navíc nepředstavují ani velkou investici. Pro představu o finanční náročnosti provozu – například ochrana okapů a svodů se u standardního rodinného domu pohybuje v řádu několika set korun. Není ani třeba se obávat náročnosti provozu – většinou spolehlivě slouží celou řadu let, aniž by vyžadovaly údržbu.

 

Doporučený topný výkon
Doporučený výkon venkovních topných systémů nejvíce ovlivňuje lokalita a výška materiálu nad topným kabelem/rohoží. Pro představu:
◗ v horské oblasti je vhodné volit výkon 300 W/m2
◗ v mírnější lokalitě postačí 200–250 W/m2
◗ zámková dlažba tloušťky 10 cm vyžaduje 300 W/m2
◗ betonová zálivka tloušťky 3 cm – postačuje 200–250 W/m2
Obecné pravidlo je, že u venkovních systémů je vhodné volit spíše vyšší výkon.

 

 

KDE POMOHOU
K boji se sněhem a ledem se u rodinných domů používají z topných systémů především topné rohože, které se nejčastěji instalují v pásech pod vjezdy nebo chodníky. U obytných objektů se topné systémy rovněž využívají k temperování podesty, vyhřívaní stupňů venkovního schodiště či vjezdu do garáže, kde zabrání i zamrzání odtokového kanálku. Dalším typem venkovního vytápěcího systému jsou topné kabely, které se však v blízkosti obytných objektů příliš nepoužívají. Jsou určeny spíše pro pokládku na větší venkovní plochy, jako jsou například parkoviště. U rodinných domů se používají k vyhřívání střech a okapových žlabů. Co se týče instalace, na pojezdových či pěších plochách se jak rohože, tak kabely většinou ukládají do písku, štěrku či přímo do betonu.

OCHRANA STŘECHY A OKAPŮ
Tající sníh, který v noci umrzá, může poškodit střechu, způsobit zamrznutí okapových svodů, a tak je vyřadit z provozu, čímž dochází k narušení fasády. Pro člověka jsou zase nebezpečné padající rampouchy a kusy ledu. I těmto nežádoucím jevům mohou zabránit venkovní topné systémy, které se instalují do žlabů, svodů, případně i do úžlabí a na hranu střech. Instalace vyhřívacího systému sice není náročná, ale přece jen se doporučuje svěřit ji odborníkovi, který nejenže má potřebné zkušenosti, ale dokáže stanovit i potřebný výkon systému. Zde je třeba vzít v úvahu celou řadu faktorů. U střech patří k nejdůležitějším například rozměry střechy a okapů, umístění objektu z hlediska klimatických podmínek a nadmořské výšky, orientace objektu podle světových stran, typ střešní krytiny a sklon střešního pláště. Důležité rovněž je, zda se jedná o takzvanou teplou střechu postrádající dostatečnou izolaci, nebo naopak o studenou, dobře izolovanou střechu.

   

Pro vyhřívání venkovních ploch se instaluje plošný příkon 300 W/m². Takto vysoký výkon je nutný, aby systém mohl správně fungovat i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Velmi důležitá je i správná regulace, která uvede topný systém do provozu již v době, kdy nebezpečí námrazy vzniká. V případě, že je systém ovládán ručně a je uživatelem uveden do provozu až v době, kdy je předmětná plocha zakryta vrstvou sněhu, může jeho odtávání trvat i více než 12 hodin (dle výšky vrstvy sněhu). Nejspolehlivější a nejekonomičtější na provoz je regulace, která snímá venkovní teplotu i přítomnost sněhu, ledu nebo vody v místě, které je chráněno před námrazou. Levnější variantou je pak regulace pouze na základě teploty. FENIX

 

ZABRÁNÍ ZAMRZNUTÍ POTRUBÍ
Velkou komplikaci může v rodinném domě způsobit zamrznutí vodovodního potrubí v období silných mrazů či nepřítomnosti v domě. Následuje popraskání trubek. Domácnost se ocitá bez vody, a rodinu navíc čekají náročné stavební úpravy, při nichž se dům změní ve staveniště. Tomu mohou zabránit topné kabely. Jejich instalace ale neznamená, že by odpadla nutnost tepelně izolovat potrubí, neboť kvalita a tloušťka tepelné izolace ovlivňuje instalovaný výkon topného kabelu i provozní náklady. Nejlepší je nechat si přesně spočítat potřebný výkon a navrhnout vhodný způsob aplikace. Ochrana potrubí proti zamrznutí se instaluje přímo na potrubí, kde se přichytí hliníkovou lepicí páskou.

 

JAK FUNGUJÍ
I venkovní topné systémy lze ovládat mechanicky, což ale není příliš ekonomické, ale i elektronicky. Nejmodernější je řízení pomocí speciálně vyvinutých termostatů. Při správné kombinaci termostatů a senzorů (vlhkostních a teplotních) systém přesně vyhodnocuje teplotní i vlhkostní podmínky, takže vytápění se zapíná pouze na nezbytně nutnou dobu a úspornost provozu se zvyšuje. Sníh či led proměněný ve vodu odtéká do dešťové kanalizace, náledí tak nemá šanci vzniknout. Systém s vhodně zvolenou regulací je sepnut prakticky pouze tehdy, když sněží, a proto odpadá i problém s odklízením sněhu a následným náledím.

 

Datum vydání: 9. 4. 2015

Edit: Alena Vondráková