Jak věšet obrazy?

Rozvěsit doma vkusně obrazy a obrázky není jen tak! Jak ty pravidelné, tak zdánlivě spontánní obrazové skupiny je třeba předem naplánovat.

Pokud chcete v bytě umístit velký obraz či třeba plakát v rámu, zkrátka dominantní rozměrné dílo, které potřebuje prostor, zavěste je samostatně nad rovněž dominantní kus nábytku (například nad pohovku v obýváku nebo do ložnice nad manželskou postel). V těchto místech budou hezky působit i dva větší obrazy. Pokud dodržíte stejnou vzdálenost jak mezi nimi navzájem, tak od spodního okraje rámu k hornímu okraji nábytku, bude výsledný dojem velmi harmonický.

RŮZNÉ, NEBO STEJNÉ RÁMY?

Stěnu může samozřejmě zdobit i více menších obrázků. V případě, že máte předem daný ucelený soubor, který věšíte najednou (fotografie z cest, mapy, herbáře apod.), hodí se jeho části zarámovat stejným způsobem a umístit do pravidelné sestavy. To potvrzuje i Jan Čvančara z firmy Rámování Čvančara a Houska: „Pokud máte například sérii litografií nebo fotografií od jednoho autora, je pěkné rámovat je stejně, nebo jen do stejného typu rámové lišty, ale v různých barevných odstínech.“ Naproti tomu v otevřených sestavách, což je tehdy, kdy obrazy v průběhu času přibývají (většinou si totiž nepořizujete všechny obrazy najednou), je vlastně každý kousek solitérem. „Vůbec bych se nebál vedle sebe pověsit barokní zátiší v dobovém řezaném rámu, grafiku Františka Tichého v pěkně profilované grafické liště a minimalistické dílo současného autora v absolutně jednoduchém rámařském pojetí,“ vysvětluje Jan Čvančara. Důležité je dbát na to, aby rám slušel především obrazu, a ne jej vybírat s ohledem na interiér. Pokud je obraz citlivě zarámovaný v souladu s dobou vzniku i danou technikou (olejomalba, grafika, fotografie apod.), stane se přirozenou součástí jakéhokoli interiéru.

SKUPINY OBRAZŮ RŮZNÝCH ROZMĚRŮ

Obrazy ve stejné velikosti a tvaru se budou dobře vyjímat, pokud je pověsíte vedle sebe nebo nad sebe v pravidelném geometrickém uspořádání. Mají-li být v řadě, potom by vnější okraj prvního a posledního rámu neměl přesahovat rámec celé kompozice spolu s nábytkem. Věšte je tak, aby měly stejnou středovou linii přibližně ve výšce očí (asi 150 cm). Naopak různě velké obrazy rozvěste podél imaginárních čar, které protínají buď jejich střed, anebo jsou vedeny u jejich horní či dolní hrany. Alternativu představuje též uskupení obrazů kolem imaginárního kříže, který tvoří střed aranžmá. Obvykle větší skupiny obrazů mohou vytvářet čtverec, kosočtverec, ovál nebo kruh. Dobrou pomůckou je rozložit si obrazy na zem ještě před pověšením, než uděláte do zdi zbytečné díry. Kompozici si tak můžete i několikrát různě sestavit a tak poznat, která varianta se vám bude líbit nejvíce.

PASPARTY I SÍLA RÁMU

A platí rada, že se na malý obraz hodí subtilní rám a na velký obraz rám robustní? „Pokud se podíváte v galeriích a na výstavách na malé obrazy, kresby i fotografie, jsou vždy buď v robustních rámech, nebo, a to zvláště kresby a grafiky, v rozměrných paspartách, tak aby se umocnila jejich síla a byly na zdi tak nějak pevnější. Dá se říct, že rám silný 10 cm, který použijete k zarámování obrazu metrového, můžete použít i k zarámování obrázku o rozměru 5 x 5 cm. Takto nechával svá díla rámovat třeba oblíbený český krajinář Antonín Chittussi, který maloval v plenéru mnoho drobných krajinek,“ zamýšlí se Jan Čvančara. Každopádně platí, že pasparta coby kousek bílého či barevného kartonu kolem díla je pro obraz nadmíru důležitá. Celek zklidní a dá vyniknout rámování obrazu. K tomu grafiky, které jsou tištěné na velkých grafických listech, paspartu vlastně již obsahují.

Ing. Petr Matějíček
Frame it

„VĚŠENÍ SKUPIN RÁMEČKŮ JE UŽ SKORO VĚDA.“

• Ucelené sestavy je možné zarámovat stejným způsobem a umístit do pravidelného obrazce, vznikají tak velmi působivé celky někdy pokrývající bezmála celou stěnu. Při otevřených sestavách, které se postupně rozrůstají, je vždy dobré kombinovat různé rámy. Jakmile by obrazy neměly jednoznačný spojovací prvek, působily by uniformní rámy zcela vynuceně a nepatřičně. Různé obrazy v rámech různých velikostí a tvarů působí velice živě, platí to zejména pro dnes stále více oblíbené anglosaské sestavy rodinných fotek, kde každý rok přibudou nové fotografi e a celek je mimořádně živý. Zajímavé jsou i kombinace různých rámů stejné barvy (bílá, zlatá apod.), které jsou tak působivé, že vypadají na zdi skvěle i bez jakýchkoli obrazů.
• Při kombinaci různých rámů je vždy zapotřebí sestavu vnímat jako celek, jehož střed by měl být přibližně ve výšce očí, a vůči tomuto středu by se vše mělo zarovnávat. Oblíbenou technikou je proto umístění centrálního motivu do klíčového středového místa a spirálovité zavěšení obrazů okolo. Při věšení je vždy zapotřebí dávat pozor, aby mohutnější kusy nebyly příliš dole a opticky celá sestava nepadala na podlahu.“

NA CO ZAVĚŠOVAT OBRAZY

• Na hřebíčky a skobičky, které zatlučete kladivem. Lehčí obrazy můžete na zeď připevnit oboustrannou pěnovou lepicí páskou.
  
• Na hliníkové profily nebo dřevěné velmi mělké police obrazy jednoduše postavíte a opřete o zeď.
  
• K zavěšení lze použít i obrazové konzole, jež se upevňují na strop. Obrazy visí na neviditelných nylonových nitích. Takto zavěšenými obrazy lze posunovat do stran anebo měnit jejich výšku zavěšení.
  
• Těžký obraz vybavte dostatečně pevnými závěsy. Do zdiva použijte hmoždinky a skoby.
  
• Závěsy na obrazy lze dokoupit a přimontovat či přilepit.

DOBRÉ RADY

• Na úzkých zdech dobře vyniknou úzké obrazy. Široké obrazy naopak hezky vyzní na široké stěně.
  
• Střed skupiny obrazů by měl viset z jedné třetiny nad průměrnou výškou očí.
  
• Kompozici obrazů doplníte zajímavě hodinami nebo drobnými uměleckými artefakty.

TEXT: VANDA JESENSKÁ
FOTO: ARCHIV FIREM A SHUTTERSTOCK

Datum vydání: 16. 9. 2020

Edit: Andrea Moudrá