Jak ušetřit rekonstrukcí
Ať je dům ve špatném stavu a nutně vyžaduje opravit, či potřebujete pouze zvětšit nebo upravit prostor pro bydlení, vždy se vyplatí myslet i na budoucí provozní náklady, tedy na snížení jeho energetické náročnosti.
A to nejen proto, že výrazně snížíte účty za vytápění domu, ale pokud provádíte větší rekonstrukci, musíte k ohlášení na stavebním úřadě přiložit i Průkaz energetické náročnosti budovy. Dobrou zprávou je, že od loňského října se zmírnila pravidla pro poskytování dotací z programu Nová zelená úsporám. Máte ještě do konce roku 2021 možnost využít dotace nejen na zateplení a výměnu oken a venkovních dveří, ale i na pořízení stínicí techniky či vybudování zelené střechy. Stojí za to informovat se na www.novazelenausporam.cz. Vše již lze vyřídit on-line a mnohé dodavatelské firmy umějí vyřídit dotaci za vás, dokonce je možné čerpat dotaci i na rekonstrukci prováděnou svépomocí. A jak víme, štěstí přeje připraveným, proto si ve stručnosti připomeňme, na co je potřeba dát pozor.
Jak moc zateplit?
I dům starý desítky let je možné rekonstrukcí proměnit v pasivní a snížit tak náklady na vytápění na minimum, třeba i na devadesát procent výchozího stavu. O energetické náročnosti rekonstruovaného domu však nerozhodne jen kvalita zateplení – tedy míra izolace a preciznost provedení bez tepelných mostů, ale jde o soubor navzájem souvisejících opatření. Situaci může komplikovat nevhodná orientace ke světovým stranám, členitost budovy a podobně. Proto je potřeba hledat optimální řešení vzhledem k vynaloženým prostředkům a konečnému výsledku. Dosažení co nejnižší energetické náročnosti jistě není jediným cílem, smyslem je i zlepšení uživatelského komfortu, ochrana stávajících konstrukcí a prodloužení životnosti domu. Je proto důležité uvažovat o rekonstrukci komplexně, nejlépe s architektem či projektantem, jak jsme zdůraznili v předchozím článku.
Pozor na vlhkost
Před zahájením rekonstrukce je nezbytně prověřit stav domu, v průběhu let se mohlo leccos změnit stavebními zásahy, přirozeným stárnutím materiálů, zanedbanou údržbou… Statiku domu může ovlivnit i výstavba v okolí či vzlínající vlhkost. Hydroizolace starších domů je velice často nedokonalá či zastaralá, proto je potřeba prověřit její stav a v případě poruch zajistit nápravu.
Něco je zcela zřejmé – mapy na zdech, výkvěty na fasádě, opadávající omítka či vlhká podlaha ve sklepě, ale ne vždy jsou závady na pohled patrné. Starší zeď se dokáže často vypořádat i s poměrně vysokým procentem vlhkosti díky tomu, že má možnost se přirozeně celoplošně odpařovat a navíc vodní páry unikají netěsnostmi v domě. Pokud však ne zcela suchou zeď nevhodně zateplíme a výměnou oken omezíme výměnu vzduchu, zeď do té doby zdánlivě suchá začne mít díky vzlínající vlhkosti problémy. Způsobů dodatečné izolace je mnoho – mechanické podřezávání, chemické injektáže, elektroosmóza, odvodnění okolního terénu… Který z nich je vhodný, musí rozhodnout odborník. Někdy je nutné metody kombinovat, někdy bude potřeba zeminu okolo domu odkopat a realizovat zcela nové svislé izolace.
Aby fasáda dýchala
I přes provedená opatření nemusí být zcela jisté, že budou obvodové zdi dokonale suché. V tom případě je vhodné zvolit takový způsob zateplení, který zamezí kondenzaci vlhkosti uvnitř konstrukce. Tedy zvolit dostatečnou tloušťku izolace s nízkým difuzním odporem, nejlépe minerální vatu, a to tak, aby každá z vrstev byla dostatečně prodyšná, včetně omítky. Nejspolehlivějším způsobem, jak zajistit, aby se mohla vlhkost ze stěny odpařovat, je provětrávaná fasáda, kde je na rozdíl od kontaktních způsobů zateplení vytvořena svislá vzduchová mezera mezi izolací a vnějším obkladem. Tou proudí vzduch a odvádí z prodyšné izolace nadbytečnou vlhkost.
Co s okny?
Okna vyměňujeme zpravidla proto, že jimi uniká ze starších domů nejvíce tepla, a to nejen okenní plochou, ale také netěsnostmi kolem něho. Nová okna by měla tato slabá místa odstranit. Při výběru oken jsou proto důležité jejich tepelně izolační vlastnosti, které musejí odpovídat kvalitě zateplení domu. Pokud usilujete o vysoce energeticky úsporný dům, je třeba volit okna s co nejnižším součinitelem prostupu tepla sklem i rámem, naopak u domu, který nehodláte dále zateplovat, není nutné sahat po špičkových produktech.
Stejně jako na kvalitě okna, záleží i na správné montáži, aby se okolí okna nestalo tepelným mostem. Připojovací spáru je potřeba ošetřit tak, aby do ní nevnikala vlhkost z exteriéru ani z interiéru.
Nezapomeňte na světlo
Hlavním úkolem oken je přivést do interiéru světlo. Jejich výměna však může světelné poměry zhoršit – moderní okenní profily mají větší pohledovou šířku, aby unesly tíhu izolačních dvojskel a trojskel, která navíc propustí do interiéru méně světla než sklo jednoduché. Proto je při rekonstrukci vhodné uvažovat o zvětšení prosklených ploch. Díky zlepšení tepelně izolačních vlastností skel i rámů si to můžeme dovolit. U starších domů se oknům vzhledem k jejich nedostatečným tepelně izolačním vlastnostem nedával velký prostor – obvykle 10 až 20 % plochy fasády, a to je pro současný světelný komfort málo.
Střecha to má nejtěžší
Při rekonstrukci staršího domu se obvykle nevyhneme opravě střechy, k její rekonstrukci však často přistupujeme i proto, že chceme využít půdní prostory k bydlení. V tom případě je nutné střechu zateplit. To však klade nároky jak na stav krovu, aby unesl i tíhu tepelné izolace, tak na novou skladbu střešního pláště. Změníme-li dosud neobývané podkroví na obytné prostory, musíme pamatovat na to, že bydlením budeme produkovat poměrně vysoké množství vlhkosti. A nesmí se stát, že tato vlhkost pronikne do střešní konstrukce, zkondenzuje zde a ohrozí tak všechny její části – krovy, izolaci i samotnou krytinu. Do zateplení podkroví se proto není radno pouštět bez projektu. Ten musí určit složení střešního pláště, druh, tloušťku a umístění izolace. Pokud je nutné vyměnit i střešní krytinu, lze s úspěchem použít nadkrokevní zateplení, které vytvoří nad krovem celistvou vrstvu bez tepelných mostů.
Na kvalitě zateplení střechy záleží samozřejmě v zimě, ale možná ještě více oceníme dobře zateplenou střechu v létě, kdy bude v podkroví příjemně i v horkých dnech – a bez klimatizace.
Pokud je třeba přistoupit k rekonstrukci celé střechy, může být vhodným řešením nahrazení dřevěné konstrukce těžkou masivní střechou z pórobetonových nebo keramobetonových dílců. Její výhodou je zejména vysoká akumulační schopnost, která napomáhá teplotní stabilitě v místnostech pod střechou, což oceníme právě v parném létě.
Tam, kde zůstává pod střechou neobydlená půda, přispěje k energetickým úsporám zateplení podlahy půdy.
Vytápění a větrání
Důsledkem rekonstrukce spojené se zateplením a výměnou oken bude značné snížení potřeby tepla na vytápění. Tomu bude potřeba přizpůsobit i otopnou soustavu, nebo zcela změnit způsob vytápění. Ke slovu přijdou úsporné zdroje s nižšími výkony. Pro domy s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění může být výhodné využití elektrického vytápění, například velkoplošných sálavých systémů, vzhledem k poměru provozních a investičních nákladů. V tom případě může být zajímavou možností kombinace s fotovoltaickými systémy. Na ty lze získat podporu z programu Nová zelená úsporám, stejně jako na termické kolektory, kotle, kamna a krby na biomasu…
VÍCE O PROGRAMU
Program Nová zelená úsporám podporuje i systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperací). Proč? Nová okna budou vždy lépe těsnit a omezí přirozené větrání domu, což má dalekosáhlé důsledky jak pro samotný dům, tak pro jeho obyvatele. Dostatek čerstvého vzduchu nejspolehlivěji zajistí systémy řízeného větrání. V rekonstruovaných domech se snadněji než centrální systém nainstalujeme do jednotlivých místností lokální větrací jednotky. Určitě by neměly scházet v ložnicích. A pokud nesvěříme větrání přístrojům, musíme se naučit častěji a účinněji větrat. Nejlépe krátce průvanem, aby se vzduch rychle obměnil, a přitom nevychladly stěny.
Otázka pro odborníka
Jak vyměnit starou eternitovou střechu za novou, zdravotně nezávadnou?
„Pro zlepšení technických vlastností dříve vyráběných eternitových střech, se do výrobní směsi přidával zdraví škodlivý azbest. V moderních vláknocementových krytinách jej nahradila PVA vlákna, která jsou zdravotně nezávadná. Vláknocementové krytiny si díky tomu zachovávají výhodu nízké hmotnosti i obdobný vzhled, což je důležité zejména při rekonstrukcích. Jsou zdravotně naprosto nezávadné a plně recyklovatelné, můžete je proto při rekonstrukci střechy s klidem použít jako náhradu za starý eternit.
K odstranění staré krytiny je potřeba přizvat specializovanou firmu nebo pokrývače s příslušným povolením, která s ní musí zacházet jako s nebezpečným odpadem.“
Martina Horkelová, Cembrit
Chraňte okna před sluncem
S výměnou oken je dobré pamatovat i na jejich zastínění – nemělo by chybět u oken orientovaných na jih či západ. Vnější stínicí prvky jsou několikanásobně účinnější než meziokenní nebo vnitřní, neboť zachytí podstatnou část tepelného záření ještě před dopadem na sklo. Na venkovní stínicí techniku – rolety, žaluzie a slunolamy je poskytována dotace z programu Nová zelená úsporám – s ručním ovládáním 500 Kč/m2 stíněné plochy okna, s inteligentním automatickým ovládáním 1 000 Kč/m2.
Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem
Datum vydání: 19. 8. 2019
