Jak se staví dům ze dřeva
Dřevostavby jsou stále oblíbenější, a tím pádem i častější. Nejen proto, že mohou být zhotoveny poměrně rychle, ale protože se u nich dá dobře aplikovat silná vrstva izolací, jejich provoz může být úsporný. Při stavbě je však třeba dbát na mnoho detailů.
Ve třetím ročníku soutěže Rockhouse byl v kategorii Projekt oceněn rodinný dům od architektky Hany Urbáškové. Jedná se o pasivní dřevostavbu, která je umístěna v prudkém svahu. Jak říká autorka návrhu, pozemek má severovýchodní orientaci, a navíc je ohraničený lesem, takže v pozdějších odpoledních hodinách už není osluněn. Ale nachází se v klidném prostředí s krásným výhledem na Brno.. Dům má prostorově úspornou formu s minimálně členěným půdorysem o velikosti 9 x 12 m. Jeho tvar, objem i velikost ochlazovaných ploch obvodového pláště se řešily s ohledem na minimalizaci tepelných ztrát. Výrazným doplňkem jsou tady ochozy, které opticky i funkčně zvětšují obytné prostory. Jižní prosklená fasáda využívá pasivní sluneční energii, a navíc umožňuje výhledy z obytných místností. Aby v letních měsících nedocházelo k přehřívání interiérů, je chráněna roletou a pergolou s popínavou zelení. Ostatní fasády jsou méně prosklené a účinně zateplené. Půdorys architektka pojala jako otevřenou dispozici s posuvnými dělicími stěnami, která umožňuje propojit do jednoho prostoru kuchyň, jídelnu a obývací pokoj. V suterénu se nacházejí vstupní prostory se šatnou, pracovna, koupelna a technické zázemí domu. Obytná část je orientována na osluněnou stranu. Garáž tu není, jako stání pro auta slouží „zastřešená terasa“ pod druhým podlažím. Fasáda je provedena z modřínového obkladu s odvětrávanou mezerou.
Návrh stavby
Stavební konstrukce autorka volila tak, aby dům získal vysokou tepelnou ochranu, zvukovou neprůzvučnost a byl odolný vůči požáru. Přízemí se kvůli zabezpečení svahu zhotovilo ze zděné konstrukce z porothermových tvárnic a železobetonového monolitického stropu. Opěrná zeď je z porothermu o tloušťce 45 cm s izolací z extrudovaného polystyrenu, ostatní obvodové zdi jsou o dvacet centimetrů tenčí, ale se stejnou vrstvou izolace. Izolací je opatřena i podlaha nad terénem. Pro druhé podlaží architektka Urbášková zvolila systém dřevěné sloupkové konstrukce, která je vyplněna hydrofobizovanou tepelnou izolací. Zateplena byla také střecha, kde je tloušťka izolace ještě o něco vyšší. Všechny konstrukce byly navrženy tak, aby se dosáhlo součinitele prostupu tepla konstrukce U< 0,15 W/(m2 K).
Izolace
Maximální pozornost se při stavbě věnovala kvalitnímu provedení tepelné izolace a difuzní fólie, která zamezuje pronikání chladného vzduchu a chrání izolaci před případným zatékáním srážkových vod. Difuzní odpor jednotlivých vrstev sendviče směrem ven klesá a jejich tepelně izolační schopnost směrem ven je co nejvyšší. Proto byly pro všechny konstrukce spočítány hodnoty rosného bodu. Střecha s nízkým sklonem je dvouplášťová se vzduchovou mezerou 10 cm. Problém nárazové ranní kondenzace na spodním líci horního střešního pláště autorka řešila zateplením horního pláště polystyrenem o tloušťce 2 cm. Pro zlepšení odvětrávání střechy a fungování takzvaného komínového efektu byly použity větrací hlavice Lomanko. Tepelně izolační okna s trojitým zasklením vyplněným argonem mají součinitel prostupu tepla dosahujícího hodnoty 0,70 W/(m2 K). Solární zisky tímto zasklením jsou vyšší než ztráta tepla prostupem v zimním období.
Důležitá je spolupráce
Při projektu i při stavbě samotné by měl autor návrhu spolupracovat s tepelným technikem, stavebním fyzikem, statikem a také s prováděcí firmou. Při stavbě tohoto typu domů totiž dochází k řaděchyb. Podle slov Hany Urbáškové, která má zkušenosti z Fakulty architektury v Brně, kde působí, bývá například málokdy zhotoven výpočet bilance zkondenzované páry tak, aby nedošlo k její kondenzaci uvnitř konstrukce. Na odborných seminářích a konferencích je to často diskutované téma, ale ten, kdo o dřevostavbě uvažuje, se s ním seznamuje většinou až v průběhu realizace svého domu. Pozornost je třeba také věnovat výběru materiálu tepelné izolace a skladbě jednotlivých vrstev stěn. Jako parozábrana bývá často uplatněna OSB deska, ale musí se přihlížet ke koeficientu jejího difuzního odporu, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti tam, kde by škodila. Při montáži je pak třeba spoje OSB desky tmelit a přelepit páskami. „Často se setkáváme s řešením, kdy je tepelná izolace vkládána mezi dvě OSB desky. V nejhorším případě je fasáda provedena z polystyrenu s omítkovinou. Taková stěna nemůže dýchat a vzlínající vlhko nebo difuzní pára způsobuje snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce,“ říká Hana Urbášková. „Může tak dojít ke vzniku plísní a růstu dřevokazných hub. Kromě toho zvýšená vlhkost způsobuje objemové změny konstrukce a zvýšení její hmotnosti snižuje její statickou únosnost a životnost.“ Důležitou součástí tepelné izolace obvodového pláště a zejména střech je kvalitní provedení difuzní fólie. Někdy ale dochází k tomu, že se při její pokládce řemeslníci „spletou“ a nerozeznají její horní a spodní líc. A aby toho nebylo málo, musí se u dřevostaveb dbát také na to, aby se zajistilo odvětrání obvodových stěn a střešního pláště. „U střech je možné odvětrání zajistit pomocí dvouplášťové konstrukce se vzduchovou mezerou, která odvádí teplo, kondenzační vodu, vlhkost z interiéru a také zajistí rovnoměrné odtávání sněhu,“ doplňuje Hana Urbášková. Poměrně obsáhlý seznam informací, na co všechno je třeba dbát a nezapomenout, může leckoho od dřevostavby odradit. Zkušenosti autorů i realizačních firem už dnes ale bývají poměrně dobré. Pokud se tedy obrátíte na ty, kteří je opravdu mají, rizika už nejsou tak velká a pozitiva převládají.
Stálý problém tepelných mostů
Aby se vyloučily tepelné mosty, jimiž proniká do konstrukce a následně i do interiérů chlad, musela se pečlivě kontrolovat kvalita práce s tepelnou izolací. Dále se dohlíželo na prostupy u komínových těles, na větrání kanalizačního potrubí a na prostupy elektroinstalace. Všechny prostupy se utěsňovaly, u elektroinstalace se použily vzduchotěsné krabice. Okenní rámy byly opatřeny těsnicími páskami. Pro přerušení tepelných mostů u venkovních konstrukcí, například u konzoly terasy, autorka zvolila řešení, které je odděluje od konstrukce domu. Také základové pasy byly opatřeny tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu, která je odolná proti zemní vlhkosti.
Energetický koncept
„Stavba působí jako termální zásobník. Teplo z ní neuniká a v zimě za větrného počasí do ní nepronikne chladný vzduch,“ říká autorka a doplňuje: „Rozhodla jsem se proto pro integrovaný systém teplovzdušného vytápění a řízeného větrání s rekuperací tepla, které zajišťují větrání i bez otevírání oken.“ Zdrojem tepla je tu elektrokotel o výkonu 6 kW, doplňují ho krbová kamna. Masivní stavba suterénu a stropní železobetonová konstrukce zajišťuje akumulaci proti letnímu přehřívání a v zimě naopak akumuluje teplo krbových kamen. „Spotřeba energie je v zimě menší, než jsme původně vypočetli,“ uzavírá kapitolu energetického konceptu Hana Urbášková. „Během poslední poměrně chladné zimy bylo mnoho slunečných dnů. Když svítilo slunce, rekuperační jednotka nepotřebovala dopoledne dohřev elektrokotlem. Elektrokotel se automaticky vypínal také při topení dřevem o víkendech.“
Autor: Hana Vítová
Foto: Jaroslav Hejzlar
Datum vydání: 8. 3. 2020
