Jak se pluje v Parníku

Obytný objekt měl různé přezdívky. Třeba Dům na vyhlídce. S postupem času, jak získával konkrétní podobu, se však uchytila především jedna – Parník. Tvarem totiž připomíná dřevěné říční plavidlo se širokým kotevním molem směřujícím na jih. Z nástřešní paluby je vyhlídka na zeleň okolních zalesněných pahorků Brd.

Mladý pár, Hanka a Lukáš, bydlel šest let v Praze u rodičů, kde měl k dispozici sice samostatné, ale značně stísněné prostory. „Po celou dobu jsme řešili, kde budeme bydlet. Jestli v bytě nebo v rodinném domě, jestli v Praze nebo mimo ni, třeba na Moravě, odkud pocházím já,“ vzpomíná investorka. Vzhledem k tomu, že oba mladí lidé vyrostli v rodinných domech, byli zvyklí si zvát domů přátele a od jara do podzimu na zahradě grilovat, nakonec zvítězila varianta rodinného domu. S ohledem na finanční možnosti se zřekli hlavního města, ale snažili se hledat v blízkosti Prahy 5, kde mají zaměstnání. Tyto požadavky nejvíce splňovalo kopcovité Berounsko, kde se jim ostatně vždycky líbilo. Když zjistili, že se v obci Levín, asi 22 kilometrů od hranic Prahy, prodávají pozemky, rozjeli se tam podívat. „Parcela, kterou jsme si vybrali, nebyla sice rozlehlá, ale zase díky tomu byla pro nás cenově dostupná. Je z ní krásný výhled,“ vypráví Hanka.

Rodinný dům v Levíně je difuzně otevřená dřevostavba obložená dřevem z vysokohorského modřínu. Svým tvarem připomíná říční plavidlo, a proto získal pracovní název Parník.

JAKÝ SI POSTAVÍME?

Investoři se domnívali, že rodinný dům postavený podle individuálního projektu přijde podstatně dráž než typový, a proto se rozhodli pro druhou variantu. Dům, který si vybrali, se ale na jejich stavební parcelu – především pokud šlo o orientace vůči světovým stranám – vůbec nehodil. Dodavatelská firma však, místo aby provedla nezbytné úpravy projektu vycházející ze žádoucí orientace vůči světovým stranám, pohybu slunce přes den, zachování soukromí a dalších důležitých faktorů, projekt domu na pozemku pouze jednoduše otočila. „To v nás vzbudilo značnou nedůvěru a rozhodli jsme se přece jen si dům nechat postavit podle individuálního projektu. Oslovili jsme jeden ateliér s tím, že bychom si přáli malý rodinný dům – difuzně otevřenou dřevostavbu s dispozicí 4 + 1, 4 + k. k. nebo 3 + k. k. – s možností pozdější dostavby, v ceně do dvou milionů. Odpověděli nám ale, že za takovou částku dnes plnohodnotné bydlení postavit nelze. Pak jsme se už obrátili na ateliér MJÖLK. Z webu jsme znali jejich Dům pro baletku, který si majitel postavil svépomocí za pouhý milion korun. Kluci se našich požadavků nebáli. Vypracovali projekt a my jsme souhlasili hned s prvním návrhem. Dům byl značně atypický, nějaký čas jsme si zvykali, ale pak jsme si uvědomili, že je to super,“ vzpomíná Hanka s úsměvem na etapu, kdy se rozhodovalo o podobě a dispozičním řešení jejich domova.

Na vstupní prostory navazuje hlavní obytný prostor – příjemná kuchyně s jídelnou a obývacím pokojem.

VŠE KLAPALO

Poté, co manželé měli v ruce projekt domu, šlo vše už jako po drátkách. Přestože architektonický styl jejich příštího domova je značně neobvyklý, schvalování projektu proběhlo hladce a bez sebemenších problémů. Jediné zdržení způsobila firma, která měla postavit opěrnou stěnu v přístřešku pro auta. Jinak ale tempo odpovídalo představám. V červenci roku 2011 se poprvé koplo do země a loni, 8. května se manželé stěhovali. Na tom, že se podařilo téměř dodržet rozpočet, mají velkou zásluhu i investoři. „Manžel je dřevařský inženýr, navíc manuálně zručný,“ říká Hanka a pokračuje: „Skříně, kuchyňskou linku navrhl, schody, podlahy i sprchový kout sám vyrobil. Původně jsme si sami chtěli udělat i fasádu, ale pak jsme to kvůli času raději nechali na dodavatelské firmě.“ Jeden z autorů projektu, ing. arch. Pavel Nalezený (od března 2012 již studio RAKETOPLAN), spolupráci s investory a průběh stavby domu hodnotí slovy: „Investor domýšlel, hledal co nejlevnější řešení, která ale nebyla na úkor kvality a dobrého vkusu. Měl extrémní tah na branku.“

SOUKROMÍ A VÝHLED

Parník se velmi liší od okolní zástavby značně fádního architektonického stylu. Jeho jednopodlažní část vyrůstá z mírně svažitého terénu, dvoupodlažní stojí na štíhlých kovových nohách. Pod touto partií domu tak vznikl prostor, který byl vybetonován a slouží jako garážové stání, z něhož se po schodech v terénu vstupuje na terasu a z ní pak do samotného domu. Vchodovými dveřmi se vchází do haly, jejíž zdi jsou ze značné části obloženy vestavnými skříněmi. Dveřmi naproti vchodu se vstupuje do koupelny a na samostatnou toaletu. Dveře po pravé straně zajišťují spojení vstupní a obytné části domu. Po jejich projití se ocitnete v útulné kuchyni s jídelním koutem. Mycí centrum a pracovní plocha jsou situovány pod oknem, a tak přípravu pokrmů zpříjemňuje i výhled ven. Kuchyň je propojena s obývacím pokojem. V přízemí je i dětský pokoj. „Dětský pokoj dole byl výsledkem rozvahy nad bezpečností pohybu dětí v domě a úsporné dispozice,“ vysvětluje další z autorů projektu, Ing. Jan Vondrák, poněkud netradiční umístění této místnosti v domě. Spojení s patrem, kde se nachází jediná místnost – ložnice, umožňují úzké dřevěné schody. Z ložnice, zvenčí připomínající kapitánský můstek, je přístup na terasu, která od jara do podzimu nabízí příjemné posezení. „Často ji využíváme. Je to nádhera. Slunce zde v létě zapadá v devět hodin. Máme zde soukromí, protože terasa je ze dvou stran krytá,“ vzpomíná na příjemně prožité letní večery Hanka. Projekt původně počítal se střechou ložnice jako s třetí vyhlídkovou terasou, ale realizace tohoto záměru byla zatím odložena. Zato zbytek střechy nad jednopodlažní částí domu má již připravený podklad pro založení zelené střechy. A ještě něco: Na levé boční straně vykukují z domu betonové patky. To kdyby rodina časem potřebovala přece jen víc místa, snadno by se dala přistavět ještě jedna místnost.

Také v koupelně byl použit nepříliš často používaný materiál – kaučuk. Nejenže dobře izoluje, ale také mu neubližuje voda, což je v mokrém provozu, zvláště ve sprchovém koutě bez vaničky, důležité.

Vchodovými dveřmi se vchází do haly s úložnými a odkládacími prostory. Dveřmi na snímku se vstupuje do koupelny a na samostatné WC.

VYBAVENÍ INTERIÉRU

Investoři mají rádi přírodní materiály. Nesvědčí o tom pouze fakt, že zvolili dřevostavbu, její obložení vysokohorským modřínem či dřevěné terasy, ale i materiály použité v interiéru. V obytných místnostech se šlape po dubových prkenných podlahách, v hygienických místnostech byl do role podlahoviny obsazen příbuzný materiál linolea – kaučuk, který nejenže dobře izoluje, ale navíc mu (na rozdíl od linolea) neubližuje voda. Zajímavě působí i desky Rigidur bez povrchové úpravy, které byly použity na záklop stropů a k obložení stěn v ložnici. Přestože dvojice již v novém domově žije tři čtvrtě roku, většinu vybavení tvoří nábytek z předešlého bydliště. Se „zateplením“ interiéru samozřejmě počítají, ale až si něco našetří a budou si moci koupit věci, které odpovídají jejich představám, ne to nejlevnější, co trh nabízí. „Když lidé utratí spoustu z mála peněz, bývají nevrlí na svět i na sebe,“ schvaluje tento postup Pavel Nalezený. Co se týče zajištění tepelné pohody, v obývacím pokoji se topí krbovými kamny. V hlavní obytné místnosti je navíc instalováno stropní topení fungující na bázi infračerveného záření. Do ostatních místností byly z důvodu co nejnižších pořizovacích nákladů pořízeny přímotopy. Celkové náklady na vytápění naštěstí zlevňuje skutečnost, že pokud rtuť teploměru neklesne hluboko pod nulu, většinu domu stačí vytopit krbová kamna.

Technické údaje
Realizace: Rodinný dům Levín
Autoři projektu: MJÖLK architekti/RAKETOPLAN
Projektová příprava: MOLO ARCHITEKTI, s. r. o.
Hlavní dodavatel: NAGA, spol. s r. o.
Výroba skříní, kuchyňské sestavy: PAVLIS interier
Užitná plocha: 80,4 m2
Dispozice: 3 + k. k.
Stavební technologie: difuzně otevřená dřevostavba
Okna: dřevěná
Podlahy: dřevěné – dub, kaučuk
Způsob vytápění: krbová kamna, stropní infračervené vytápění, přímotopy

patro: 6 – ložnice přízemí: 1 – hala – 7,2 m2 2 – koupelna – 4,4 m2 3 – toaleta – 1,6 m2 4 – obytný prostor – 35 m2 5 – dětský pokoj – 14 m2

ZAHRADA PRVNÍ V POŘADÍ

Na otázku, co by po devíti měsících bydlení v domě změnili, Hanka krčí rameny. „Víte, je to příjemný pocit, že věci nemusíme ukládat do krabic pod postelemi, ale do skříní, ve kterých stále zbývá hodně volného místa. Dům nám připadá vzdušný, nedusíme se v něm, jak tomu bylo v jedné jediné místnosti, která nám sloužila pro všechny činnosti.“ Rozčarování způsobil pouze stavební úřad. V blízkosti domu, na pozemcích, kde se počítalo pouze s rodinnými domy, povolil výstavbu třípatrových bytovek. Ty značně naruší krásný výhled. A další plány? Nejvíce energie hodlají manželé věnovat zahradě. Již vysadili habrový plot a zasadili lípu. „Ještě bychom chtěli kousek zahrady zkultivovat, zasít tam trávník, ale zbytku ponechat přírodní charakter louky. „Manžel se už těší, jak ji bude kosit,“ usmívá se Hanka. Na řadu přijde i výstavba zahradní budky na nářadí, na kola a další věci, které mají manželé zatím uskladněny v dětském pokoji. Ten ale budou muset v létě uvolnit pro třetího člena rodiny.

Přízemí spojuje s ložnicí a horní terasou uzavřené dřevěné schodiště.

Obývací pokoj je zatím vybaven nábytkem z předchozího bydliště.

Zleva ing. arch. Pavel Nalezený (studio RAKETOPLAN), ing. arch. Jan Vondrák (MJÖLK architekti), ing. arch. Jan Mach (MJÖLK architekti)
Společné realizace a významnější projekty
2009 – rodinný dům Pikovice
2010 – Dům pro baletku
2011, 2012 – zázemí pro festival Street for Art
2011 – A Room for London – účast ve finále prestižní mezinárodní soutěže
2012 – Polar Hen – útulek pro bruslaře, realizace vítězného návrhu v mezinárodní soutěži v kanadském Winnipegu
2012 – vila Hubert, Nový Malín u Šumperka
2012 – rekonstrukce stodoly v Benešově u Semil
2012 – rozhledna v Heřmanicích na Frýdlantsku
Kontakty:
MJÖLK architekti
Pražská 12, 460 01 Liberec 3
tel.: 485 101 711
mjolk@email.cz
www.mjolk.cz
RAKETOPLAN
Žitavská 629/48, 460 11 Liberec 11
tel.: 605 514 080
studio@raketoplan.com
www.raketoplan.com