Inteligentní stodola
Vstup do domu a garáže je chráněn markýzou obloženou stejným materiálem jako krytina střechy. Foto: Ateliér 2H
Bílý štít domu na okraji obce, kterou pohltilo expandující velkoměsto, se okolní směsici pestrobarevných a exotických stylů, v současnosti tak typických pro řadu českých měst, příjemně vymyká. Možná proto, že navazuje na archetyp domu, který má v našem prostředí dlouhou tradici.
A možná také díky svému členění, kdy působí svou velikostí přiměřeně, přestože nabízí 320 m² užitné plochy a ukrývá i vnitřní bazén. Ukazuje, že navázat na tradiční estetiku domu neznamená rezignovat na soudobý komfort. Alespoň prozatím však s touto snahou zůstává v okolí víceméně osamocen.
K bílému domu klasického tvaru přiléhají dva kubusy garáže a bazénu s keramickým obkladem. Tvar do L vytváří chráněný prostor pro obytnou zahradu. Foto: Ateliér 2H
Podoba domu
Mladí manželé si pro svůj nový domov, který by více vyhovoval potřebám rozrůstající se rodiny, vybrali jeden z pozemků v nově rozparcelovaném území poblíž svého dosavadního bydliště. Na doporučení známých oslovili tři architektonické týmy, nakonec svěřili návrh domu Janu Hořejšímu a Vítu Podráskému z Ateliéru 2H. „Přiznám se, že moje představa o budoucím domě byla trochu kýčovitá,“ říká zpětně majitelka, „líbily se mi domy středomořského typu, haciendy se sloupy, nebo třeba anglické cihlové domky. Přitom neodmítám ani moderní minimalistické domy s plochou střechou.“
V následném dialogu, nad dalšími a dalšími variantami postupně krystalizovala „ta pravá“ podoba domu. Architekti zastávají názor, že dům má vycházet z kontextu okolí, do nějž je zasazen a zároveň reflektovat současný vývoj architektury: „V podobné lokalitě, de facto v satelitu, je však velice obtížné vycházet z hodnot daného prostředí, protože lze očekávat, že jeho výsledná podoba bude poznamenána různými odvážnými počiny. V zásadě jsme viděli dva možné přístupy: odmítnout nepříznivý kontext a vymezit se vůči němu, nebo nalézt vodítko v tradičním stavitelství a inspirovat se starší zástavbou o pár ulic vedle, avšak adekvátně 21. století.“
V průběhu navrhování vyvinuli i avantgardní variantu, která vycházela ze skládání domu zevnitř. „Líbila se nám například varianta se zelenou vlnou – trávníkem, který se zvedal nad bazén. Ta však byla finančně i technicky náročná, a zdálo se nám, že ne zcela bezpečná pro děti,“ vypráví majitelka. Konečná podoba vychází z archetypu domu, který se na našem území běžně stavěl už od středověku: dům s ostrým úhlem šikmé střechy a k němu přiléhající menší hospodářské objekty, chlívek, kůlna… Analogicky tak ve výsledné variantě přiléhají k bílému obytnému „stavení“ dvě hmoty – garáže a bazénu. „V české vesnici byly domy stavěny okolo návsi, za nimi byly stodoly a za nimi záhumenní cesta, silueta vesnice byla dána štíty a střechami stodol. V případě této parcely jsme byli v pozici humen – na kraji obce, proto jsme zvolili ‚stodolu‘ orientovanou štítem do ulice,“ vysvětluje Jan Hořejší. Majitelé říkají, že i když byl tento dialog náročný a dlouhý, dospěli k řešení, které jim vyhovuje, a přiznávají, že je proces tvorby domu svým způsobem vychoval, pozměnil jejich vkus.
Praktická dispozice
Obdobně se v dialogu cizelovala vnitřní dispozice domu. Paní domu o sobě říká, že je zvyklá vše řešit do praktických důsledků. S architekty pečlivě přizpůsobovali půdorys domu zvyklostem rodiny. Přízemí zaujme maximálním využitím pro společný život rodiny, zbytečně se tu neplýtvá prostorem na chodby. Z malé vstupní místnosti se šatnou a průchodem do garáže vchází do chodbičky, na níž je napojen hostinský pokoj s vlastní koupelnou a technická místnost. Rovně se prochází do obývacího pokoje s kuchyní, v jehož jižní části zůstává volný prostor sloužící k pobytu i jako komunikace k bazénu se saunou. O patro výš se komunikace přesouvá na severní stranu v podobě příjemně světlé chodby. Pod pásovým oknem se nachází řada úložných skříněk.
Obytné prostory jsou orientovány na osluněné strany – jih, východ a západ. Dětské pokoje mají společnou koupelnu, druhá přiléhá k ložnici rodičů. „Domníváme se, že je důležité, aby v domě bylo co nejméně zbytečných ploch, zejména chodeb, ale třeba i předimenzovaných koupelen. Lidé si často neuvědomují, že budou muset uklízet třeba pět záchodů, van, sprch a umyvadel a nebudou-li je pravidelně používat, mohou se v trubkách tvořit škodlivé bakterie,“ říká architekt.
ÚSPORNĚ A INTELIGENTNĚ
Dům je postaven z liaporbetonových tvárnic zateplených polystyrenem. Zřejmě by i díky kompaktnímu objemu dosáhl do kategorie mimořádně úsporných domů, kdyby spotřebu energie domu nezvyšoval vnitřní bazén. Ten je také jedním z důvodů, proč bylo k vytápění zvoleno tepelné čerpadlo. Slouží nejen jako zdroj tepla pro podlahové topení, ale i k ohřevu užitkové vody a vody v bazénu. Vnější jednotka je umístěna na severní straně domu.
O kvalitu vnitřního prostředí i úspory energie se stará řízené větrání s rekuperací. Na přání majitele je dům vybaven inteligentní elektroinstalací, která je chytrým pomocníkem i koníčkem zároveň. Inteligentní elektroinstalace umožňuje propojit řízení prakticky všech funkcí v domě – z centrálního panelu v obývacím pokoji je možné kdekoliv v domě rozsvítit či zhasnout, ovládat žaluzie, markýzu, vstupní dveře, bránu, nastavovat teplotu, sledovat záznamy bezpečnostní kamery… Pán domu si s elektroinstalací dokonale rozumí, a dokáže ji na rozdíl od jiných uživatelů plně využívat, vylaďovat, přeprogramovat… Je samozřejmostí, že lze většinu funkcí ovládat na dálku, ale jako sci-fi nám už může připadat, že je rodina může ovládat i hlasem. Na hlasový povel je možné otevřít bránu, vstupní dveře, zakódovat bezpečnostní systém, na hlas reagují i světla. Tato poslední novinka je pro celou rodinu i prima povyražením.
KLIDNĚ S AKCENTEM ČERVENÉ
K řešení interiéru si majitelé přizvali architekta Víta Solnaře, který navázal na základní koncept Jana Hořejšího. Návrh chlapeckého pokoje, který se řešil později, když se ukázalo, že místo jednoho bude hostit dva obyvatele, majitelé svěřili architektu Vítu Janečkovi. Zadáním bylo vytvořit moderní přívětivý interiér. Poměrně dlouho se hledalo barevné řešení, snad nejvíce ta správná barva pro stěrky, které dominují především na stěnách společenského prostoru. Olivová nebo šedá? Ten pravý odstín olivové se nepodařilo najít ve vzorníku, šedá, nejen proto, nakonec zvítězila. V místech, kde bylo třeba zdůraznit některý z motivů, byla využita oblíbená barva majitelky domu – červená, která se jako stuha proplétá celým interiérem, někde výrazně jako třeba v koupelně, jinde jako pouhý akcent. Interiér domu je sjednocen, a tím opticky zvětšen podlahou z běleného dubu, k sjednocení přispívají i bílé plochy nábytku a polic.
Ve vzájemném dialogu se uplatnily i mnohé nápady paní domu a inspirace z jiných interiérů. Například praktická magnetická stěna v kuchyni, která je proměnlivou galerií malířských výtvorů dětí, místem pro vzkazy, připomínky… V hlavní společenské místnosti zaujmou výrazné podhledy, které jsou odrazem jejích dvou funkcí – kuchyně s jídelnou a odpočinkové části. „Mám rád práci se stropem, aby to nebyla jen nudná plocha, na níž se kymácí svítidlo,“ vysvětluje architekt. Osvětlení interiéru je zde věnována obzvláštní pozornost, všimneme si například praktického i efektního osvětlení schodů, svítidel v bazénu či naznačené světelné linie vedoucí od vstupu k bazénu. Jinak není výsledek péče o správné osvětlení postřehnutelný, což je známkou toho, že je navrženo správně, světla je tolik, kolik je právě potřeba, a neruší. Kromě návrhu koupelen, vestavěného nábytku, kuchyňské linky a dalších pevně spojených interiérových prvků pomáhal Vít Solnař i s výběrem ostatního „volného“ nábytku. V případě, že trh nenabízel vhodný výrobek, byly autorem zpracovány podklady pro výrobu.
NA ZPRACOVÁNÍ ZÁLEŽÍ
Architekt Hořejší vypracoval i podrobný projekt pro provedení stavby, připravil zadávací podmínky k výběrovému řízení na zhotovitele stavby a sám pomáhal s výběrem. „Cením si, že jsem mohl být u této stavby od začátku až po kolaudaci, a zejména u výběru dodavatelské firmy. Mohl jsem se podívat na stavby, kterými se firmy prezentují, poznat, jaký mají vztah k řemeslu… S kvalitou dodavatelské firmy je spojen úspěch celého díla. Tentokrát jsme měli velké štěstí, vybrali jsme MA stavby z Plzně. Do výběrového řízení jsme tuto firmu zařadili na doporučení jiného architekta. Měla dobré reference i dobrou cenu. Ovšem ta nebyla tím hlavním důvodem, bez kvalitních referencí bychom ji nevybrali.“ Nadmíru spokojeni byli se stavební firmou i majitelé: „Všichni byli pro věc zapáleni, pracovali s nasazením a dělali pro nás více, než bylo jejich povinností. Stejně šťastnou ruku jsme měli i s výběrem nezávislého stavebního dozoru. Inženýr Lubomír Vašák se své práci věnoval opravdu nadstandardně.”
Vizitka domu
Autoři: Ing. arch. Jan Hořejší, Ing. arch. Vít Podráský, Architektonický ateliér 2H, s. r. o.
Projekt: Ing. arch. Jan Hořejší, Architektonický ateliér 2H, s. r. o.
Interiér: Ing. arch. Vít Solnař
Generální dodavatel: MA stavby, s. r. o.
Základy: zalamovaná ŽB deska
Konstrukce: obvodové zděné stěny – Liapor M300 mm, stěny bazénu železobetonové
Fasáda: zateplení 200 mm EPS-F, omítka Baumit, bazén – 300 mm Baumit minerální desky, obložení pásky Klinker Feldhaus, část fasády bazénu navazující na prosklenou stěnu zateplení 150 mm Baumit minerální desky, provětrávaná fasáda ze šablon DEK metal
Okna: dřevohliníková s izolačním trojsklem, Uw = 0,7 W/m2K
Střecha: šikmá, jednoduchý krov zesílený ocelovými rámy, krytina drážková Lindab Seamline
Vytápění: tepelné čerpadlo napojené na podlahové topení
Text: Miloslava Perglová
Foto: Atelier 2H
Datum vydání: 21. 3. 2024
