Geometrie barevných fasád

V městské části Brno – Žebětín se na jedné ulici nachází pět typů nízkoenergetických rodinných domů, které navíc vypadají z každého úhlu jinak. Skvěle vybraný terén umožňuje dosáhnout zajímavých zákoutí, kompozic i pohledů na okolí. Jejich další nezaměnitelnou charakteristikou jsou atypické balkony, terasy a opěrné gabionové zdi.

Zahrada a zeleň se tak stávají nedílnou součástí interiérů domů. Tyto rodinné domy prostě mají co nabídnout. Návrh koncepce domů a zeleně svěřil investor do rukou svého dlouholetého spolupracovníka, architekta Jaroslava Černého. Původní obec Žebětín je poměrně hustě zastavěná, zejména rodinnými domy. Krásu a malebnost jí dodává přírodní památka Žebětínský rybník a rozsáhlé lesy. Žebětín tak má kolorit poklidné příměstské lokality. Dříve zde byly soukromé zahrady a veřejná prostranství. Rodinné domy tak nyní leží v zóně čistého bydlení – mělké údolní nivě poblíž ochranného pásma lesů. Investorská společnost, která domy realizovala, zajišťovala také celý proces od jejich projektování přes financování, výstavbu až po prodej.

Jaké je urbanistické a architektonické řešení domů v Žebětíně?

Jde o deset rodinných domů, jejichž zástavba byla uskutečněna ve dvou etapách. Domy se liší nejen velikostí a tvarem, ale také barvou a odlišným „tvaroslovím“ (vzorem) obkladových desek. V I. etapě výstavby byla vybudována technická infrastruktura včetně přístupové komunikace a tři atriové nízkoenergetické rodinné domy (ve dvou typech provedení) s červenou a tmavě šedou fasádou. V II. etapě byly realizovány dvě řady budov – dohromady sedm domů (každý samostatný typ) na druhé straně ulice a nahoře nad ní ve svahu. Terasovitá zástavba stvořila kompaktní lokální urbanistickou obytnou jednotku, kterou charakterizují stejné použité materiály i architektonické pojetí a prvky. Propojuji zde venkovní a vnitřní prostory budov. Domy jsou dostatečně prosluněné, neboť si vzájemně nestíní, mají velké prosklené plochy a většina jejich obytných místností je obrácena k jihu. Shora jsou korunovány zelenými střechami s obrácenou skladbou izolací, navazujícími na terasové uspořádání pozemků. Terénní rozdíly jsou vyrovnávány gabionovými zdmi. Tyto vytvářejí i částečné orientační ohraničení jednotlivých pozemků. Navrhl jsem také projekt sadové a terénní úpravy, tedy ozelenění zahrady, trávník, včetně oplocení a prvků drobné architektury.

Co se skrývá za tajemstvím barevných fasád a odlišným tvaroslovím obkladových desek?

Budovám dominují různé barvy fasád, tvary a materiál jejich obložení. Na červenou a šedou barvu I. etapy výstavby navazuje i jedna ze dvou řad domů II. etapy. Červené svislé desky fasády byly navrženy jako čárový kód. Kontrastem k nim jsou tmavě šedé desky zhotovené jako podélné pásy s břidlicovým profilem. Druhou řadu domů II. etapy výstavby tvoří skupina tří vil s převážně bílým a menšinově tmavě šedým obkladem. Bílé desky mají na povrchu břidlicový reliéf, který má vytvářet snovou iluzi „čerstvého sněhu“. Tvarosloví těchto barevných obkladových desek je dáno jejich vzory – tedy čtverce jsou v bílé a obdélníky v tmavě šedé. Kombinací svébytných geometrických tvarů jednotlivých hmot bílošedých domů bylo dosaženo futurologické a až nadpozemské struktury. Bytový komplex je konstrukčně založen na cihelném zdivu s monolitickými stropy, opláštěném provětrávanou fasádou s cementotřískovými deskami a tepelnou izolací. Celková tloušťka výsledné skladby fasády je 172 mm, což zajišťuje dostatek tepla a úspor energie pro jeho obyvatele. Součástí venkovních zdí domů je často i gabionové obložení. Při pohledu zdálky vidíme, že barevná kompozice celého obytného komplexu je citlivě zakomponována do panoramatu obce.

OPĚRNÉ GABIONOVÉ ZDI

Před vlastní výstavbou objektů byly provedeny hrubé terénní úpravy s vytvořením jednotlivých úrovní pro založení domů včetně opěrných gabionových zdí. Podle pokynů výrobce a stanoviska geotechnika byly zdi založeny na plochých základových pasech, gabiony plněny plochým kamenivem skládaným do líce a zbytek byl dotvořený volně sypaným kamenivem (frakce 32–63 mm až 125 mm), o šířce 1,0 m a hloubce 0,5 m. Na oplocení byly použity drátěné treláže.

Co všechno je ve standardní výbavě jednotlivých domů? Jak jsou typově a materiálově řešena okna, schodiště, podlahy a další?

Výbava všech typů rodinných domů je jednotná a nadstandardní. Patří k ní krb, podlahové vytápění, počítačová síť do všech místností se dvěma vstupy a serverovým rozvaděčem, wi-fi, kondenzační kotel, řídicí jednotka topení, závlahy s nádrží na dešťovou vodu, terasa se zahrádkou na střeše, dřevem obložená schodiště, dřevěné dveře na míru, dřevěné plovoucí podlahy a italská keramika Marazzi. Veškerá okna a venkovní dveře jsou z hliníkových profilů bílé a šedé barvy, zasklené izolačním dvojsklem a opatřené kováním s mikroventilací. Na oknech jsou umístěné venkovní žaluzie. Dveře jsou provedené jako atypické a z větší části prosklené na celou světlou výšku. Vnitřní podlahy jsou plovoucí dřevěné a keramické, venkovní podlahy na balkonech či terasách s betonovou dlažbou, garáž s keramickou. Vnitřní schodiště jsou převážně betonová s dřevěným obkladem, případně ocelová s dřevěnými stupni. Garážová vrata jsou pro větší komfort automatická s větracími otvory. Součástí domů je systém řízené závlahy, převážně využívající dešťové vody, a příprava na realizaci domácího bazénu. Ostatní úpravy a ozelenění jsou individuálně realizovány majiteli domů.

Jak vypadají dvojdomky?

Jednobytové dvojdomky mají dvě nadzemní podlaží propojená jednoramenným schodištěm, rovnou střechu a předsazenou garáž. Ze vstupního zádveří v přízemí domu se dostaneme do přízemní obytné části domu – tedy obývacího pokoje s jídelnou s kuchyní. Obývací pokoj nabízí možnost umístění krbu a vchází se z něj na za hradní, částečně krytou terasu. Součástí vstupního zádveří přízemí je také velmi praktická, samostatná technická místnost (praní, vytápění, úklid s plynovým kondenzačním kotlem), toaleta včetně sprchového koutu a východ na přilehlý dvorek. Schodištěm z obývacího pokoje vystoupáme do druhého patra, kde nalezneme tři ložnice a dvě koupelny s WC. Z ložnice rodičů je vstup na obytnou zelenou terasu nad garáží.

Vizitka
Projektant: Jitka Hloušková
Statika: Ing. František Girgle
Dodavatel: INVO, spol. s. r. o.
Investor: INVO Real s.r.o.
Zastavěná plocha: 100,9 m2; 139 m2
Užitná plocha celkem: 174,6 m2; 288,1 m2
Konstrukční systém: zděný, monolit
Střešní krytina: zelené střechy
Fasáda: větraná, Cetris desky (červené, šedé); Cetris desky (bílé, šedé, žluté)
Zateplení: Orsil 16 cm
Okna: hliníková, Schüco
Vnitřní dveře: atyp, bezfalcové
Podlahy: dřevěné plovoucí, keramické
Vytápění: plynový kondenzační kotel, podlahové
Ostatní (terasa): betonová dlažba 60 x 60 cm, automatická závlaha

Co mají navíc luxusní vily?

Vily jsou samostatně stojícími domy se dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím s dvojgaráží a rovnou střechou. Dispoziční řešení vil vychází ze společného provozního schématu. Vzhledem k variabilitě uspořádání těchto prostor se jednotlivé domy od sebe liší, a tím poskytují jejich uživatelům jistý pocit individuality. Obytný prostor 1. NP je propojen s venkovní obytnou terasou s venkovním posezením, kam lze situovat bazén. Skrze vstupní zázemí vcházíme do jídelny a společenské části do- mu s možností umístění krbu. Na jídelnu přímo navazuje kuchyň propojená s technickou místností (viz dvojdomky). Po jednoramenném schodišti se dostaneme do 2. NP, kde je galerie s domácí pracovnou a knihovnou, překrývající spodní jídelnu a otevřená do obývacího pokoje. U schodiště nalezneme i přístup k uzavřené části se dvěma ložnicemi (šatnou či posilovnou a koupelnou s WC) a u hlavního vstupu privátní ložnici rodičů (se samostatnou koupelnou). U zádveří je samostatné WC pro hosty a také přístup do garáže a skladu v 1. NP. Schodiště dále pokračuje na 2. NP do ateliéru s výstupem na střešní zahradu s terasou ve 3. NP. Výhled do okolí je vskutku nádherný.

 

Ing. arch. Jaroslav Černý

Narodil se v Brně. Vystudoval VUT FAST Brno (1960–66). Pracoval ve firmě Keramoprojekt Brno (1966-68), pak Brnoprojekt – Stavoprojekt Brno (1968–90). Později vyučoval na Fakultě architektury VUT Brno (1990–95). Svou samostatnou firmu, nazvanou Ateliér A3, si založil roku 1990. Architektonický návrh II. etapy bytového komplexu na ulici Ríšova v Žebětíně zpracoval architekt Jaroslav Černý se svým synem Richardem (také architektem), který v té době pracoval na několika podobných projektech v Los Angeles v USA. www.arch.cz/cerny

Uložit

Datum vydání: 12. 10. 2015

Edit: Jana Středulová