Ergonomická něha v bílé
Rekonstrukce nemusí vždy představovat bourání stěn, velké stavební práce a změnu dispozic. A přesto lze díky minimalistickému designu stvořit z původně nepřehledného otevřeného společenského prostoru čistý skvost. Stačí „jen“ provést výmalbu, výměnu a úpravu nábytku a podlahy, ale hlavně mít toho správného designéra. Radomír Otýpka, který vystudoval divadelní scénografii, dovede stanovit vhodnou koncepci a má vrozený cit pro vnímání prostoru.
Dům byl postaven přibližně před šesti lety. Současná rekonstrukce interiéru zahrnovala pouze část prostor přízemí domu – ložnici, chodby a celkovou rekonstrukci otevřeného společného prostoru kuchyně a obýváku. Samotná realizace trvala zhruba dva měsíce. Horní patro, kde je mimo jiné dětský pokoj, zůstalo nezměněno. Původně se počítalo s tím, že vše má být ergonomické a odolné také kvůli velkému psu majitelů. Nicméně situace se změnila, do rodiny přibylo malé dítě a pes má nyní vstup povolený pouze na zimu do chodby.
Co Vás na tomto interiéru překvapilo?
S interiérem je to jako s oblékáním. Každý si myslí, že se umí obléknout, a na ulicích pak vidíme, jaká je realita. Proto jsem byl při zařizování interiéru v Hranicích příjemně překvapen, že si majitelé v rámci projektu budování domu nechali od architekta vytvořit i interiér. Tím však také propukl můj největší boj sama se sebou na této zakázce, neboť jsem poprvé musel vyhazovat věci, které jsou ve své podstatě funkční a koncepčně správné. Původní design byl poplatný době svého vzniku a věkově nevyhraněný. Charakteristická pro něj byla spousta otevřených či prosklených vitrin, umístěných v nejrůznějších tvarech nábytku. Když se majitelé v domě zabydleli a „osahali si“ prostor, tak jim začala vadit nefunkčnost, tvary a nepraktičnost stávajícího zařízení v nejvíce frekventované otevřené části domu. Například roh u klasického kredence byl „využitý“ pouze na hromadění prachu. Při rekonstrukci jsem zvolil kombinaci tří materiálů – umělého kamene Staronu (na jídelní stůl, barový pult a pracovní desku), bílého lesklého lamina Senosan (korpusy skříněk, panel za krbem a konferenční stolek) a profilovaných dvířek od firmy Proform (kuchyňská dvířka).
Měl investor jasně vymezené požadavky na rekonstrukci? Byla zde nějaká omezení či limity?
Celé zadání zakázky znělo – prostor maximálně prosvětlit, opticky zvětšit, vyřešit funkční a ergonomické kolize a celkově zjednodušit nábytek, ale přitom neprovádět stavební zásahy a využít všechna současná světla. Speciální požadavek – mít všechen nábytek otevřeného společného prostoru v bílé barvě. V ložnici a chodbě jsem dělal jen novou výmalbu. Ve společném otevřeném prostoru kuchyně a obýváku jsem prováděl celkovou rekonstrukci – měnil jsem všechen nábytek a navrhoval jeho nové, jednodušší tvary a zvětšil kapacitu knihovny horní galerie. Jediným stavebním zásahem byla nutná výměna podlahy, což jsme zjistili až ve chvíli, kdy jsme odstavili kuchyňskou linku a uviděli, že je prorýsovaná na měkkém původním marmoleu. Navíc základová deska pod ní praskala, a musela se sešívat a vytmelit. Přiznám se, že mi to vyhovovalo, protože nevýrazná, téměř tělová barva podlahy nezapadala do mých nových plánů. Stávající světla jsem pojal jako stabilní prvek a podařilo se mi je zakomponovat do nové scenérie, jak lze vidět například v ložnici, kde oboustranně zářící světelná polička nasvěcuje novu výmalbu. V obývací části jsem navrhl a nechal vyrobit nový nábytek a doplňky – konferenční stolek, panel za krb i korpusy skříněk – to vše je ze Senosanu. Jen dvířka skříněk jsou z Proformu. Za krb jsme dali nový panel, který musel zakrýt původní neodstranitelný sopouch krbu. Zavěšená skříňka, podsvícená ledkami jako by se vznášela mezi stropem a podlahou. Sedačka zůstala původní.
V kuchyni byly stěny původně do tyrkysova, interiér zbytečně ochlazovaly. Vymyslel jsem si společně s technology z firmy OIKOS speciální třívrstvou stěrku, kdy základem bylo bílé Raffaelo, na něj bylo bodově naneseno zlaté Aureum a finitura byla opět z bílého Raffaela, čímž se zjemnila zlatá barva a místy se dostala jakoby pod bílý závoj. Celá zeď se ve finále zalakovala, je voděodolná (v údržbové kvalitě jako lakované dřevo), plně omyvatelná. Jemná zlatá barva v základové bílé celý oddělený prostor rozsvítila. Jen za varným centrem jsem dal pro jistotu lacobel (tedy kalené sklo, které má zadní část bílou) – a to kvůli prskajícímu oleji.
Stabilní klíčové prvky, tedy podlahu a stěny, jste vybíral dle jakého hlediska?
Šlo mi zejména o povrch, odolnost, barvu a vzor, například stěnu v kuchyni a podlahu jsem dohromady vizuálně provázal. Pro společný prostor jsem zvolil novou, sytou oranžovou barvu velmi odolného plastového lina se zrnitým dezénem podobným původnímu měkkému marmoleu, která prostor rozzářila a proteplila. Snažil jsem se obývací prostor a prostor kuchyně maximálně zpřehlednit, prosvětlit a provzdušnit. V ložnici bylo trošičku jiné zadání: cílem bylo zatraktivnit stávající prostor, kdy původní červená zeď v hlavě postele přestala plnit svou estetickou funkci a bylo potřeba ji změnit. Z mnoha možností jsme nakonec po dohodě s investorem zvolili malovanou grafiku pruhů. Nejdříve se musela třikrát přemalovat a pak vypáskovat. Největší umění je spočítat úhel zlomu, aby když se pruh láme, zůstal vždy stejně široký. Pak se aplikuje barva, nechává zaschnout a pak se krycí páska opatrně strhne. Celý proces malby pruhů zabral dvěma řemeslníkům tři dny.
Scénografie mi pomáhá při tvorbě interiérů. Interiér je statický, ale snažím se do něj také dostat nějaký příběh, například dané rodiny, profesního zaměření… Sice v daleko abstraktnější rovině, nicméně mi jde o to, aby prostor na člověka mluvil, třeba už jen když jím prochází…
Kompletní změna kuchyňské linky se nese ve znamení krásy a ergonomie. Ale má navíc také velmi praktické „vychytávky“. Jaké to jsou?
Tvar kuchyně s oknem uprostřed samozřejmě zůstal nezměněn. Jinak jsem celou kuchyň dispozičně změnil, se zřetelem na stávající umístění odpadů, přívod elektřiny, vody, a tak dále. Na původním místě zůstal dřez a varné centrum se stávající odtahovou digestoří. Vytvořil jsem novou kuchyňskou linku se zcela jiným jednoduchým tvarem, barvou, povrchem a vnitřním členěním polic a zásuvek, která nahradila původní systém skříněk a vitrín. Novou linku se podařilo opticky odhmotnit tím, že jsme ji podsvítili ledkami. Velkou „vychytávkou“ na mastné a špinavé ruce je Tip-On systém na otvírání a zavírání dvířek. Grafickou zvláštností je frézovaný povrch s reliéfním motivem v geometrickém vzoru. Z jednoho kusu materiálu jsme vytvořili celé tělo dřezu a kuchyňskou desku s krycím žlábkem (nosánkem), takže nejsou nutné nehygienické spojovací lišty a při stírání dřezu nic nepadá za linku, ani se nezachycuje u těsnění. Obdélníkový barový pult jsem obrátil, postavil na délku souběžně s oknem a k němu připojil jídelní obdélníkový stůl. Zůstalo tak dost místa na průchod do obývací části. V barovém pultu jsou navíc skryty praktické zásuvky, takže má větší úložnou kapacitu. Na původním kulatém skleněném stole se jim špatně jedlo, tak jsem vyprojektoval jednoduchý originální jídelní stůl ze Staronu. K němu si majitelé pořídili nové židle, potažené kůží.
MgA. Radomír Otýpka (1979)
autor projektu
Narozen, žije a tvoří v Ostravě.
Studium:
2001 – 2005 scénografie na DiFa JAMU
2002 – letní škola ITI v Sinaji, Rumunsko
1999 – 2001 český jazyk, výtvarná výchova, FF Ostravské university
1998 – 1999 kresba, malba, grafika, Lidová konzervatoř v Ostravě
Jako scénograf působil v několika českých divadlech (HaDivadlo, Stavovské divadlo, Slovácké divadlo, aj.) Vystavoval například v roce 2009 v pražské galerii Mánes, v rámci ateliéru Platforma Ostrava. V letech 2004 až 2010 se aktivně zabýval tvorbou interiérů a vizualizací v architektonickém ateliéru Platforma Ostrava, jehož je zakládajícím členem. V roce 2010 zakládá vlastní ateliér zaměřený na interiérovou tvorbu a scénografii OTYPKA. Zabývá se také grafikou (plakáty, loga, vizitky, propagační tiskoviny, grafická úprava výstav…).
Ocenění z posledních let:
2008 – Cena laické veřejnosti v soutěži Stavba roku moravskoslezského kraje
2008 za rekonstrukci sídla fy FEBE Trade (s ateliérem Platforma Ostrava)
2008 – Hlavní cena za průmyslovou stavbu v soutěži Stavba roku Moravskoslezského kraje (s ateliérem Platforma Ostrava)
Datum vydání: 16. 11. 2015
