Energie ze slunce

Fotovoltaické solární panely dnes dovedou nejen vyrábět elektřinu, ale také zprostředkovaně (elektricky) ohřívat vodu a vytápět. Za úvahu stojí i novinky v oblasti akumulace energie.

Až do roku 2021 funguje dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ), který spravuje Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) a je určen pro vlastníky i stavebníky rodinných domů na území celé ČR a pro vlastníky bytových domů a společenství vlastníků jednotek (SVJ) v Praze. Prostřednictvím NZÚ dnes můžete získat cíleně dotaci jen na solární systém. Nemusíte provádět navíc ani zateplení objektu, ani jiná energeticky úsporná opatření. O dotaci lze žádat i u novostaveb, tedy domů před kolaudací. Podstatné však je, že všechny dotované systémy musejí být umístěny přímo na stavbě, k níž se dotace vztahuje. A pokud jste instalaci provedli bez dotace, nemáte zmeškáno. I po dokončení realizace můžete požádat o přiznání dotace – dokonce je to administrativně jednodušší a rychlejší.

Fotovoltaika?

Tento pojem už dávno není jen doménou ekologických snílků. Chcete-li jednoduchou definici, pak jde o metodu přímé přeměny slunečního záření na elektřinu (stejnosměrný proud) s využitím fotoelektrického jevu na velkoplošných polovodičových fotodiodách. Jednotlivé diody se nazývají fotovoltaické články a jsou obvykle spojovány do větších celků – fotovoltaických panelů. Jejich energetické uplatnění je stále širší.

Ohřev vody

Také vodu dnes můžete ohřívat pomocí fotovoltaických panelů pro elektrický ohřev vody (systém s ohřívačem vybaveným elektrickým topným tělesem na stejnosměrný proud). K jednoduché základní instalaci lze přidat ještě regulátor sledování bodu maximálního výkonu (Maximum Power Point Tracking – MPPT). Ten může systém výrazně prodražit (nejméně o 10 000 Kč, ale klidně také o 35 000 Kč), zato vám však bude udržovat výrobu elektřiny ze slunce vždy na maximu podle proměnlivých klimatických podmínek. Účinnost systému se tím dá zvýšit až o 40 procent. Díky tomu lze pomocí fotovoltaiky opravdu zajistit energetickou soběstačnost domácnosti, protože teplou vodu (nebo elektřinu samotnou) pochopitelně můžete využít i pro hospodárný provoz otopné soustavy. Jenže co s letními přebytky energie?

Ukládání do baterií

Elektrickou energii získanou ze slunce nemusíte jen okamžitě spotřebovávat. Můžete si ji uložit na pozdější využití – buď do reálné bateriové stanice, nebo formou tzv. virtuální baterie. Představíme vám příklad obou variant.

Domácí úložiště

Bateriová úložiště, vymyšlená a vyrobená komplet v České republice, testuje již od roku 2016 firma Fenix Group. Od roku 2018 provozuje špičkovací stanici SAS, která je jedním z největších bateriových úložišť v Česku. Výrobcem je dceřiná společnost AERS z Plzně, která také v loňském roce dokončila vývoj a certifikaci domovních modulárních akumulačních stanic s názvem AES. Tyto stanice jsou kompletně českým architektonickým řešením (know-how pochází od firmy AERS, samotná úložiště jsou sestavována ve výrobním závodě Fenix v Jeseníku). „Jako první uvádíme na trh typ AES 10 – akumulační energetickou stanici o výkonu 10 kW s kapacitou úložiště 11,25 kWh. Je to modulární systém, takže kapacitu této verze půjde jednoduše rozšířit až na 22 kWh,“ vysvětluje Cyril Svozil jr., ředitel společnosti AERS. Stanice je dodávána v provedení „all in one“: Stačí do ní připojit pouze kabely z FVE panelů a na druhé straně ji napojit na vnitřní elektrickou síť domu. Díky podobným úložištím (s přispěním státních dotací) se fotovoltaika stává cenově dostupnou alternativou pro vlastníky nemovitostí. Ve spojení s výhodami elektrických topných systémů tak dostává majitel velmi efektivní nástroj, který mu zabezpečí vysoký tepelný komfort při zachování nízkých provozních nákladů. (Více o domácím bateriovém úložišti AES najdete na www.aers.cz, možnosti elektrických topných systémů na www.fenixgroup.cz).

Energetická soběstačnost

Hlavní výhodu akumulace energie je u domácnosti posílení energetické soběstačnosti. Majitelé domů totiž mohou hospodařit s vyrobenou nebo koupenou energií podle vlastních potřeb (spotřebovávat ji v jiné době, než kdy byla uložena). Díky tomu zvýší energetickou bezpečnost, jelikož bateriový systém může fungovat i jako záložní zdroj v případě výpadku elektřiny v síti, a zároveň mají větší kontrolu nad svými výdaji, kdy dochází v konečném důsledku i k jejich snížení. Efektivní využití domácích bateriových úložišť je právě v kombinaci se solárními panely (nejvíce energie vyrobí fotovoltaika během dne, zatímco spotřeba bývá nejvyšší ráno a večer). Dalším způsobem využití bateriového systému je uložení energie koupené ze sítě mimo špičku, kdy je tarif nízký, a její pozdější spotřeba v době vyšších cen. Tím nejen spoříte své náklady, ale zároveň přispíváte k tzv. peak-shavingu, tedy vyrovnání energetických špiček.

Virtuální baterie

Stejným způsobem jako běžná baterie funguje také ta virtuální, pro akumulaci energie zde ovšem slouží samotná distribuční síť. Majitel solární elektrárny prostě pošle do sítě vyrobenou energii ve chvíli, kdy ji nepotřebuje, a následně si ji může zdarma vybrat v jiném čase. „Za provoz virtuální baterie se platí malý měsíční poplatek, začíná na částce 49 Kč měsíčně,“ říká Luboš Vrbata, vedoucí prodeje zákaznických řešení E.ON Energie. „Klienti nejčastěji využívají možnost uložit si do cloudu elektřinu v objemu tři MWh za rok, za což zaplatí 149 Kč měsíčně.“ Provozovatel za posílání energie do virtuální baterie nic nedostává a šetří tím, že si uloženou silovou elektřinu zdarma vybere v době, kdy ji potřebuje. Virtuální baterie výrazně zvyšuje ekonomickou návratnost malého domácího solárního systému.

Co je lepší?

Virtuální baterii může mít zákazník v provozu rychle a bez vysokých vstupních investic (jen za pravidelný měsíční poplatek). Není třeba nic zapojovat, ani instalovat. Přehled o výrobě a množství uskladněné elektřiny najdou zákazníci v přehledné aplikaci na webu. Fyzické bateriové úložiště je po vstupní investici již bez poplatků a dává vám vysokou míru svobody, ale vyžaduje instalaci, kontroly a drobnou údržbu. Navíc zabírá místo v domě. Není problém oba typy baterie zkombinovat.

Na kolik vyjde solární elektrárna?

Cena domácí solární elektrárny závisí hlavně na její velikosti a použitých technologiích. „Nejčastěji instalujeme solární elektrárny o výkonu 3,5 kW, jejichž průměrná cena se pohybuje kolem 200 000 Kč,“ tvrdí Luboš Vrbata z E.ON Energie. „Nicméně cena se pro klienta snižuje zhruba o 60 000 Kč díky dotacím z programu Nová zelená úsporám, které zákazníkům kompletně vyřizujeme.“

TEXT: VÍT STRAŇÁK
FOTO: ARCHIV FIREM

Datum vydání: 3. 9. 2020

Edit: Andrea Moudrá