Elegance v šedé se špetkou ferrari

Zdálo se, že se vila ze třicátých let po rozdělení na tři bytové jednotky, nešetrném zacházení a letech opuštěnosti již nevzpamatuje. Oči bytové designérky však dokázaly odhadnout její potenciál. Dnes se zde tyčí hrdý dům lákající ke vstupu dveřmi v odvážné červeni.

Osm let se nenašel nikdo, kdo by se odhodlal ke koupi zchátralé neobydlené vily. Jako by čekala na svou současnou majitelku, bytovou designérku Lindu Melicharovou. Poté, co se s manželem vrátili z Anglie, kde vystudovala, si pořídili hotový dům za Prahou, ale oba Pražáci, patrioti, hledali, jak se vrátit zpět do svého milovaného města.

ZAČAROVANÝ DŮM V KOUZELNÉ ZAHRADĚ

Přivedl ji k němu inzerát – ale na vedlejší dům. Jeho zbědovaný soused však zaujal mnohem více. Upoutal Lindu na první pohled. „Dům byl opravdu ve velmi špatném stavu a mé okolí mne od koupě zrazovalo. Ale já jsem se na něj díky své profesi dívala jinak. Největší devízou tohoto domu je atraktivní výhled na Prahu. I když nerada užívám výraz genius loci, k tomuto místu patří. Má šťávu, šmrnc, ducha… A když jsem uviděla anděla v zahradě, získal si mne definitivně.“ Své rozhodnutí konzultovala s architektem Josefem Vranou, stejně jako pozdější kroky při rekonstrukci. O spolupráci na architektonickém řešení požádala kamaráda architekta Martina Šimka.

SPOJENÍ SE ZAHRADOU

Dům ve strmém svahu neumožňoval přímý kontakt se zahradou. Pro nové majitele domu byl však nutný. Řešení se našlo vyvýšením terénu asi o půl metru do úrovně prvního patra, kde nyní zahrada navazuje jižní a západní terasou na hlavní společenský prostor domu. Na opačné straně domu posloužila k vyrovnání terénu stavba garáže s vegetační střechou. Garáž tak neubrala ani centimetr plochy zahrady, a navíc zde vzniklo jedinečné vyhlídkové místo. Spojení domu s garáží obstarává oblouková přístavba do výše prvního patra tvarově kopírující původní průčelí a tvořící nový vstup. K dotvoření zahrady přizvali majitelé zahradní architektku Zuzanu Debřičkovou. Přáli si vytvořit zahradu, která bude „upraveně neupravená“, a s jejím pojetím jsou nadmíru spokojeni. Základem jsou zde listnaté stromy a keře, tak jak to podle slov architektky bývalo zvykem ve 30. letech.

OTEVŘÍT PROSTOR

Všechna patra byla původně rozdělena na malé místnosti, v horních dvou zasahovaly hluboko do čtvercového půdorysu balkony. Je z nich sice nádherná vyhlídka, ale zásek komplikoval dispozici a zmenšoval obytnou plochu. Byly proto opatřeny železobetonovými stropy a jejich plocha z velké části navrácena zpět do obytného prostoru. „Mým cílem bylo dům maximálně otevřít a učinit ho pohodlným pro nás i pro hosty,“ říká paní domu. První patro tak tvoří spojený společenský prostor s kuchyní, který posuvnými balkonovými dveřmi navazuje na obytné terasy. Nevévodí mu sedací souprava, jak dnes bývá zvykem, ale jídelní stůl. Pohodlná pohovka s televizí tvoří soukromý prostor poněkud stranou od centra dění. Nepozorný host by mohl získat dojem, že zde schází kuchyňská linka i kuchyň tvoří jen varný ostrůvek, nebo spíš ostrov. Ale nechybí, jen je důmyslně ukryta za skleněnými posuvnými dveřmi. Na přání majitelky, která společně s truhlářem hledala způsob, jak ukrýt kuchyňský nepořádek a kuchyňské spotřebiče a zachovat co čisté minimalistické řešení. Maximálně otevřená je i ložnice v podkroví spojená s pracovnou, která překvapí vanou umístěnou pod sadou střešních oken. „Relax na entou,“ říká spokojená majitelka, „koupel s výhledem na nebe i na Prahu a rovnou do postele.“ Jen dětské pokoje ve druhém patře jsou klasicky uzavřené, aby mohly mít děti své soukromí. V prvním podlaží je umístěna sauna, relaxační místnost a technické zázemí. V domě je počítáno s dostatkem úložných prostorů, díky čemuž nejsou obytné místnosti přetíženy nábytkem.

ŠEDÁ, ČERNÁ, BÍLÁ

Celý dům je proveden v kombinaci těchto tří barev, jen občas je dodán překvapivý barevný akcent, například rudá ústa dveří v šedé fasádě. „Mám ráda černobílou kombinaci, je nesmírně čistá,“ říká o svém přístupu Linda. „Věděla jsem, že chci v obývacím prostoru černou elegantní podlahu, která bude pokračovat i na terasy a spojí tak exteriér s interiérem.“ Bohužel, venkovní dlažba poměrně rychle vybledla v téměř světle šedou, i tak však stále dobře ladí s fasádou. Stěny jsou čistě bílé, aby tvořily klidný podklad modernímu výtvarnému umění. I nábytek je pečlivě volen v tónech šedé a černé. Obývacímu prostoru dominují šedé židle Tecta, s nimiž ladí šeď čisté minimalistické kuchyně Bult Haup, čalouněný sedací nábytek je oděn do elegantní černé. Černo-bílo-šedivá kombinace se objevuje i v koupelnách. Volbu těchto nevtíravých neutrálních tónů umožňuje důraz na dokonalý design nábytku, dostatečný a členitý prostor, v neposlední řadě pak dostatek denního světla i kvalitní umělé osvětlení, stejně funkční jako krásné. Její záliba ve výtvarném umění a uměleckém designu pak minimalisticky zařízený interiér zútulňuje. I v ostatních patrech převládají neutrální tóny, podlaha je zde však dubová, stylově ladící s dobou vzniku domu.

NASAZENÍ A DŮRAZ NA DETAIL

Již při prvním pohledu dům zaujme kvalitním řemeslným provedením. Je dáno jednak volbou firem, se kterými majitelka spolupracuje ve své profesi, především však její maximální osobní účastí. Sama prováděla stavební dozor a doslova hlídala každý detail, vybírala a řešila pečlivě každou maličkost. Dokonce nelitovala času, aby se předem osobně seznámila s armováním, a mohla tak při stavbě garáže fundovaně dohlížet na správnou realizaci. „Všechno je kompromis, ale nakonec jsme jich ani moc udělat nemuseli. Jediným velkým ústupkem je, že jsme nemohli nechat otevřené schodiště, které jsem si vždycky přála. Ale kladlo velké nároky na vytápění a vznikal velký průvan.“ Je ráda, že se nedala odradit původním stavem domu a vybrala si ho za svůj domov. „S domem jsme si opravdu sedli – máme se rádi,“ říká o své volbě.

Miloslava Perglová
Foto: Robert Žákovič

Datum vydání: 15. 8. 2020

Edit: Andrea Moudrá