Dům s intimním patiem

Elegantní uměřená vila, organicky propojená se zahradou, vyrostla na okraji Prahy místo původního domu z padesátých let. Ještě dříve tu byl rybník.

Foto: Jaroslav Hejzlar

Manželský pár hledal v blízkém okolí Prahy příjemné místo pro svůj budoucí dům. Nakonec získali pozemek, na kterém už jeden stál. Původní úvahy o tom, že by se dal nějak využít, rychle padly. Nevyhovoval dispozičně, umístěním na parcele ani velikostí. A především odporoval zásadnímu požadavku investorů na nové bydlení: mít základní obytný prostor na úrovni zahrady. Stávající domek měl totiž dominantní suterén a hlavní obytné podlaží trčelo asi 1,20 metru nad terénem. Domluvila se tedy demolice a kompletně nová stavba. Architekta vybrali pouhou náhodou. „Následně jsme oslovili ještě další dvě architektonická studia, abychom se ujistili, že jdeme správnou cestou,“ říká investor a konstatuje, že náhoda zafungovala nejlépe: „S architektem Hniličkou se nám spolupracovalo velmi dobře.“

ROK PRVNÍ

Uplynul rychle od demolice a základní studie přes diskuse nad ní, veškerá povolovací řízení a potřebná razítka až po konečný prováděcí projekt. Investoři původně chtěli celý dům v rovině, bez schodů, ale požadavek se ukázal jako nereálný, protože nechtěli zároveň slevit z množství požadovaných místností. „Výsledná varianta vznikla po delších úvahách,“ říká architekt Hnilička. „Ne snad, že bychom zásadně měnili koncepci, ta zůstávala, ale přesouvaly se místnosti, dolaďovaly detaily, osobně jsem se dlouho trápil s konečnou podobou schodiště.“

Po demolici byla podzemní část starého domu zasypána zeminou vytěženou při výkopech spodní části novostavby, vybourala se žumpa, která dnes slouží jako nádrž na dešťovou vodu. Určité komplikace nastaly při zakládání stavby, na pozemku je zavezený rybník, únosná vrstva půdy byla v různých hloubkách pod terénem. Obtížné geologické podmínky v místech stavby si tedy vyžádaly založení nepodsklepené části domu na pilotách.

PRAVOÚHLÉ ŘEŠENÍ SKRÝVÁ KŘIVKY

Základem přízemí jsou dva kvádry, příčně přes ně je položeno patro. Při pohledu z ulice tvoří obě podlaží jednotnou plochu, v zahradě fasáda ustupuje, aby se exteriér a interiér prolínaly.
Zatímco patro je myšleno jako klidová intimní zóna, přízemí zahrnuje kromě společenské zóny, pracovny a technických místností i výminek pro prarodiče. Dispozice je řešena tak, aby se jednou dalo dolní podlaží kompletně propojit. Pracovna je velmi vhodně umístěna hned za vchodem, pracovní návštěvy tak nemusí narušovat intimitu rodinného života.
Páteř domu naznačuje už přístup krytý pergolou. Vstupní hala ústí do jídelny, pomyslného srdce domu, na nějž volně a bez příček navazuje kuchyně a obývací pokoj. Jídelna je otevřená přes dvě patra, v tom horním lemuje prostor obytná galerie.
Nespornou dominantou haly a celého domu je originálně řešené schodiště, které se obtáčí kolem kruhového světlíku o průměru dva metry! „Zkoušeli jsme různé verze,“ říká architekt Hnilička, „zamýšlel jsem se dlouho nad pohybem po schodech, a přišlo mi, že točité schodiště je pro něj příjemnější. Také mi připadalo dobré vnést do pravoúhlosti domu jiný prvek.“

VTIP A PRECIZNOST

Dobrých a vtipných řešení je v domě celá řada, sledují komfort uživatele a sázejí na promyšlený a precizně provedený detail. Velké výkladce orientované na jih mají zvenku devíticentimetrové masivní hliníkové žaluzie Hella, které se dají zatáhnout a dobře odcloní sluneční záření. Jsou ovládané elektronicky a v zimě vykazují značné tepelné zisky. V horních koupelnách jsou menší světlíky ve tvaru seříznutého kužele, vrchlík z tvrzeného plastu překrytý izolačním trojsklem se odklápí motorkem. Ovládá ho čidlo, takže když začne pršet, vrchlík se zaklopí. Na galerii je z boku malé okénko, které umožňuje pohled k brance a na ulici. S tímto dobrým nápadem přišli sami investoři.

V OBJETÍ DOMU A PŘITOM VENKU

Další série zajímavých řešení se vztahuje především k žádanému propojení domu s přírodou. Přízemní podélné celky vybíhají do zahrady, mezi nimi je sevřeno venkovní patio. V letních měsících lze velká okna, která vymezují jídelnu, kuchyni a pokoj odsunout, spojit je se zahradou i patiem a vytvořit jeden velký vzdušný intimní prostor pro rodinný život. Přímo v patiu je klasický vyzděný otevřený krb na dřevo, v němž se dá i grilovat.

Bydlení prarodičů tvořené obytnou kuchyní, ložnicí a zázemím má vlastní výstup na zahradu, všechny tři pokoje v patře ústí na svou vlastní oddělenou terasu. Aby hrana vnitřního zábradlí na galerii procházela ven rovnoběžně, musela se výška toho venkovního snížit (skladba střechy zvedla úroveň podlahy na terase), a tudíž podle normy rozšířit. Architekti využili situace k vložení „květináče“, prostoru pro zeminu po obvodu terasy, kterou je možné osázet. Až vše zaroste, pocit přítomnosti zahrady se umocní. Technické oříšky a mnohé náročné detaily například u posuvů, oken, při zapouštění květníků či svinovací rolety, kterou lze stisknutím tlačítka roztáhnout nad patiem a uzavřít ho, nejsou vidět, ale fungují a zvyšují kvalitu domu. Kromě dobře navrženého promyšleného projektu má na této kvalitě zásluhu i hlavní dodavatel, kolínská fi rma IPM Building, a její subdodavatelé. Pracovali přesně a někdy i nad rámec normální stavební činnosti. V případě zmiňovaného velmi individuálně řešeného schodiště si připravili předem z dubového dřeva určité hrubé kusy, které natvarovali a na místě je pak ručně dobrušovali a dotvarovávali až k dokonalosti. „Oslovili jsme několik fi rem, a tato neměla zdaleka tu nejlevnější nabídku, ale v průběhu stavby se jen potvrdilo, že jsme zvolili správně,“ podotýká investor.

CO DĚLÁ KOMFORT

Je to výborně připravené zázemí pro různé činnosti. Z haly se vstupuje do podsklepené části domu, kde je kotelna s tepelným čerpadlem a dva sklepy. V přízemí je místnost na domácí práce s dřezem a pračkou, místem pro sušičku, žehlení a tak dále, do které ústí z horní koupelny spad na prádlo. Kuchyně vyrobená podle návrhu architektů truhlářstvím Čermák je logicky uspořádaná a má v těsném sousedství prostornou spižírnu. V navazující jídelně je stejnou fi rmou zhotovena na míru stěna. Architekt Hnilička do ní navrhl různé úložné prostory: částečně slouží jako skříň, je tu sada užitečných šuplat s plnovýsuvy a také domácí bar. Posuvné dveře mohou celý prostor uzavřít.
Sociální vybavení domu je víc než velkorysé. Od počátku si investoři přáli separátní WC, neintegrovaná do koupelen. Hned za vstupem do domu je jedno takové u pracovny, naproti je koupelna, kterou mohou použít hosté, je tu i sprcha pro psy. Další samostatná koupelna je v jednotce prarodičů. Svoje zázemí se šatnou, koupelnou a vyčleněným WC má v horním podlaží ložnice rodičů, vlastní sociální vybavení mají i dětské pokoje. Mohou si plně užívat soukromí, potkávat se mohou na obytné galerii, kde je dobré místo pro knihovnu. Celý objekt je komponovaný právě tak, aby umožnil potkávání i zaručoval intimitu. Aby usnadňoval činnosti, které patří k chodu rodiny a údržbě domácnosti, aby nabízel co nejpohodlnější život v domě, který je otevřený přírodě a splývá se zahradou. Racionální stavba s vytáhlými komínky, které odlehčují bílou hmotu, navíc nepostrádá humor. Není to skoro ideál?

Vladimíra Storchová
Foto: Jaroslav Hejzlar

Vizitka domu

Projekt: ing. arch. Pavel Hnilička
Spolupráce na projektu: Jan Dluhoš, Ondřej Dušek
Zastavěná plocha: 253 m 2
Užitná plocha: 350 m 2
Obvodové a vnitřní zdivo: keramické tvárnice Porotherm
Střecha: nad patrem a garáží konstrukce z keramických systémových nosníků Porotherm, část nad schodištěm monolitická, železobetonová
Izolace: zateplení obvodového zdiva 20 cm polystyren + omítka, střecha 30 cm
Dělicí příčky: dutinové keramické příčkovky Heluz, sádrové omítky
Schodiště: křivočaré s nosnou železobetonovou deskou s nabetonovanými stupni. Dubový obklad z masivního dřeva
Terasy: pochozí s betonovou dlažbou
Komíny: komínové tvárnice Schiedel
Podlahy: masivní dubové parkety, lité teraco, keramická a betonová dlažba
Vnitřní dveře: dřevěné obložkové, bezfalcové hladké plné
Okna: dřevěná proﬁ lů Euro, exteriérové hliníkové žaluzie Hella
Vytápění: tepelné čerpadlo, podlahové topení

Ing. Arch. Pavel Hnilička

autor projektu

Studoval na Fakultě architektury ČVUT u profesora Ladislava Lábuse a profesorky Aleny Šrámkové, po ukončení absolvoval u profesora Dietmara Eberleho na ETH Zürich postgraduální studium. Od roku 2003 je členem Komory architektů a od téhož roku vede samostatný ateliér v Praze a spolupracuje s ateliérem Baumschlager Eberle na projektech pro Prahu.
V letech 2006 – 2009 spolupracoval s Ondřejem Císlerem ve sdružení HCA – Hnilička Císler Architekti.
V roce 2010 založil společnost Pavel Hnilička Architekti s.r.o.
Získal cenu Grand Prix 2008 v kategorii novostavba, 1. místo v soutěži Nový domov 2008.
Spolu s realizací staveb se zabývá i podobou města.
V roce 2005 vydal v nakladatelství ERA 21 knihu Sídelní kaše – otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů.
Od roku 2007 je asistentem na FA ČVUT v Ústavu urbanismu.
Příležitostně publikuje články o urbanismu a architektuře, po vydání Sídelní kaše je často zván na přednášky, konference a rozhovory pro média k tématu rozpínání měst.
www.hnilicka.cz

VYJÁDŘENÍ ARCHITEKTA

„Pokud člověk o něčem dlouho přemýšlí, vytváří si na to, jak mají věci vypadat, na architekturu vůbec, vlastní názor a není možné, aby dělal všechno pokaždé úplně jinak. Tato cesta ale nemůže být nikdy uzavřena, neznamená to, že se člověk opakuje. Snad se vrací k oblíbeným materiálům, k osvědčenému řešení dveří, dejme tomu, ale jinak je to pokaždé výzva. Každý projekt je jedinečný, liší se klient, jeho zadání i pozemky. Práce na tomto projektu byla příjemná, protože jsme si s investory velmi dobře rozuměli. Myslím, že udělali dobře, že nekoupili pozemek na zelené louce, ale v zástavbě. Pro budoucí investici je velkou výhodou, když znáte okolí, jehož podoba je už určená. Pozemek je dobře orientovaný na jih s přístupem ze severu, parcela umožnila naplnit představu investorů o co největším sepětí se zahradou. Téma vztahu obytného domu k zahradě musí být vždy předmětem pečlivého a promyšleného navrhování, je to to nejcennější, co může u tohoto typu bydlení vzniknout. Za pobyt za městem platíte většinou obrovskou daň v podobě dojíždění. Bez auta se neobejdete, trávíte hodiny za volantem, a tak by odměnou měla být možnost obývat i venkovní prostor. Myslím, že to se povedlo. Celkový výraz domu je racionálně umírněný a v současném duchu oproštěný od zbytečností s důrazem na stavební řemeslné provedení detailu.“

Datum vydání: 15. 1. 2022