Dům pro dvě generace

Stavba otevřená slunci, usazená ve strmém svahu, vznikala v komplikovaných geologických podmínkách. Při výběru parcely majitele oslovil především nádherný výhled na část historického centra Žamberka, s dominantou barokního kostela a úchvatným několikavrstevným panoramatem Orlických hor.

Svažitý pozemek se špatným přístupem byl původně loukou, kde se pásly ovce. Budoucí investor Vláďa si uspořádal malé výběrové řízení, z něhož vítězně vyšel architekt, s nímž se setkal již při dřívější realizaci sídla a rozlehlého zázemí úspěšné rodinné firmy. Na prvním návrhu, který majitelům představil, domácí provedli jen drobné, takřka kosmetické úpravy, s architektovou vizí byli srozuměni a spokojeni. Jak autor dvougeneračního domu, Ing. arch. Jan Hochman, uvádí, prostor nebyl sice zcela vhodný pro klasickou obytnou zahradu s přímou vazbou na dům, ale vše vyvážil krásný výhled a hlavně silné ambice investora vytvořit právě tady místo pro bydlení dvou generací ve společném domově. Zadání bylo komplikované i východním sklonem svahu – západní strana nemůže využívat pohledy do stávajících sousedních zahrad, dům bylo možné postavit pouze v podélné severojižní ose.

„A tak bylo výhodou, že v území už byly povoleny sousední nové domy s rovnými střechami a mohla vzniknout struktura dvou rodinných domů spojených prosklenou schodišťovou galerií, se zimní zahradou orientovanou na východ, s výstupem na východní terasy a s dalšími místnostmi s terasami orientovanými na jih. Koncepce, která vpustila slunce po větší část dne i do střední části domu, a dokonce umožnila sledovat z domu a teras část vlastní zahrady osluněnou a bez oslunění.“ Ačkoli je Vláďa milovníkem klasických šikmých střech, svůj domov nechal bez obav zastřešit střechou plochou, která lépe odpovídala kontextu místa.

Zahrada je zavlažována automaticky, pískovcové bloky mají v sobě zabudované zavlažování pro jednotlivé bonsaje. Cesta od terasy do nitra zahrady je značena kamennými nášlapy.

Barokní kostel usazený v nově vysázené zahradě s terénním valem.

Intimní terasa bytu je často využívaná, Vláďa si sem nechal vyvést i jeden z malých repráčků domácího audio-systému, aby mohl rozhlasové přenosy poslouchat venku na čerstvém vzduchu.

ČLENITOST A STRUKTURY DOMU
Stavba se vstupem ze severní strany vzhledově zohledňuje svou funkci, soužití dvou rodin: „Dům slouží dvěma domácnostem, a tak i hmota a vnější výraz refl ektuje tuto skutečnost stejně jako fakt, že v okolí nejsou větší domy a i tento má zapadnout do struktury zdejší zástavby. Dispozice „staršího“ domu je klasická, jenom okno ve střeše nad vstupem do jídelny zvyšuje obytný prostor a vede slunce do kuchyně. Řešení „mladšího“ domu je jiné. Čtyřčlenná rodina dcery Martiny obývá mezonetový byt, který má ve vstupním patře dětské pokoje, šatny a ložnici rodičů. O patro níž, s vazbou na zimní zahradu, vstupem na terasy a do zahrady, je hlavní denní prostor: obývací pokoj, jídelna a kuchyň, vše v otevřeném dvoupodlažním prostoru. Do tohoto prostoru vede jak okno ve střeše, které dává jižní světlo a pohledy na nebe, tak okna z ložnice a koupelny rodičů, jako připomenutí, že u televize se nemusí sedět dlouho do noci. Fasáda této části domu má výraznější cihelný keramický obklad, který sestupuje i do interiéru zimní zahrady a vytváří tak útulný kontrast k jinak důsledně prosklenému prostoru.“

PODNĚTNÉ SETKÁNÍ
Investor a architekt si setkání u stavby domu po lidské stránce velmi pochvalují. Jan Hochman podotýká: „Při práci na realizaci domu je vždy důležité, aby na začátku byly co možná nejpodrobněji defi novány všechny tužby, přání a očekávání těch, kdo budou domu říkat domov. Tato inspirace a další podněty dané místem a souvislostmi, stejně jako možnost zpracovávat úlohu od umístění domu, řešení jeho dispozice až po možnost spoluvytvářet interiér a jeho detaily, ale i řešení vazby na zahradu, jsou podmínkou kontinuity a komplexního návrhu. A pokud se vám povede, že s majitelem domu společně nasloucháte i tomu, kde má svoje místo dokonce i každý obraz a kámen v zahradě, je to radost, protože když nasloucháte, kameny i obrazy si říkají samy.“

Nejvýrazněji vybarveným prvkem hlavního obytného prostoru v „mladším“ domě je kuchyň v kombinaci zelené a hnědé. Pro oba domovy platí, že jsou bohatě vybaveny množstvím úložných prostor, a to nejen v kuchyni. O šatny a komory domácí nouzi rozhodně nemají.

DECENTNÍ LADĚNÍ
Interiéry obou domů nesou stejný autorský rukopis: „Pro interiér jsou důležité i vlastnosti povrchů, jejich textura, odolnost a vizuální přívětivost. V tomto případě byly podél schodišť a na stěny, kterých se může člověk dotýkat, použity sádrové stěrky vanilkové barvy, které jsou příjemné na dotek a nešpiní se. Na okna byly vybrány lehké a průsvitné závěsy, které neruší pohledy ven, ale omezují pohledy dovnitř. Povrchy interiéru a barvy byly voleny decentní a se sametovým leskem, tak aby zbytečně nepůsobily svými odrazy. Osvětlení je koncipováno tak, aby osvětlovalo a modelovalo prostor, ale neoslňovalo, jsou zde použity i světelné objekty jako dominanty prostoru, nebo chcete-li světelné plastiky. Tmavší keramické a dřevěné podlahy mají dávat pocit jistoty a bezpečí.“ Majitelé vlastní i stylově obdobné nábytkové zařízení, pro obě domácnosti vybírali u kvalitních německých značek Hülsta a Rolf Benz. U dcery Martiny je nejvýraznějším barevným akcentem hlavního obytného prostoru svěží zelená ostrůvková kuchyň, zatímco u sousedů volili kuchyň ve tvaru U v kombinaci smetanové a tmavého dřeva. U táty Vládi je barevnou dominantou hlavní místnosti kůží potažené červené polohovací křeslo. Vláďa je milovníkem výtvarného umění, v jeho sbírce je nejpočetněji zastoupen brněnský autor Josef Valčík.

Rodinné domy jsou spojeny prosklenou schodišťovou galerií. Promyšlená koncepce prosklení vpouští slunce po větší část dne i do střední části domu.

VIZITKA DOMU
Plocha pozemku: 4100 m2
Zastavěná plocha: 361 m2
Užitná plocha: 562 m2
Obytná plocha: 393 m2
Nosné zdi: keramické bloky s doplněnou venkovní tepelnou izolací
Úprava vnitřních stěn: sádrové omítky a benátský štuk, v koupelnách a na WC keramický velkoplošný obklad na celou výšku místnosti.
Strop: štukový, v některých částech sádrokartonový podhled
Střecha: plochá, jednoplášťová s vyztuženou hydroizolační vrstvou
Okna: dřevěná s hliníkovým opláštěním, izolační dvojsklo
Zastínění: elektricky ovládané exteriérové hliníkové rolety
Vstupní dveře: dřevěná s hliníkovým opláštěním, izolační dvojsklo
Podlahy: keramická velkoformátová dlažba, v dětském pokoji dřevěná podlaha
Schodiště: betonové s keramickými stupni a kovovým zábradlím, u dcery se dřevěnými stupni a zábradlím v kombinaci skla a dřeva
Terasa: keramická slinutá mrazuvzdorná dlažba
Zimní zahrada: systémové hliníkové profily s venkovním elektricky ovládaným zastíněním
Pergola a přístřešek na čtyři vozy: borovice mořená na ořech
Zdroj pitné vody: vlastní hlubinný vrt, doplněný městským vodovodním řadem. Zachycená dešťová voda se používá pro závlahy i jako užitková voda
Vytápění a ohřev vody: tepelné čerpadlo, kombinace podlahového a stěnového vytápění, dva teplovzdušné krby, na střeše solární kolektor
Další vybavení domu: sauna, fitness

JAK DOSTAT BAROKO NA ZAHRADU
Dům byl realizován v roce 2009, zahrada následovala záhy. Půdou vybagrovanou pro stavbu se nemrhalo, jejím přesunem vznikl terénní val osázený zelení, který pod domem vytváří novou intimní zónu. „Složitější původní terén a dům doplněný o opěrné zdi a kaskádové terasy se podařilo vyřešit tak, že horní vstupní prostor je od spodní obytné části zahrady oddělen dřevěnou pergolou krytého stání. Spodní obytné části zahrady tím získaly potřebnou intimitu a samostatná zákoutí pro obě části domu. Doplněné oplocení parcely zachovává soukromí sousedních parcel i majitelů domu a nad horizontem oplocení byl sledovatelný pouze „vypůjčený pohled“ okolních panoramat města a Orlických hor.“ Ponecháním vykopané zeminy na svahu pod domem, jejím natvarováním do vodorovné části, která navazuje na terasy, a vytvořením valu, který chrání tento prostor od pohledů zespodu, byla vytvořena intenzivně upravovaná a komponovaná obytná část zahrady s plochami trávníku, různých struktur štěrku a kamenných solitérů, s různorodou vegetací. Dolní část zahrady byla ponechána v kontrastu záměrně jako horská louka. Byl tu zachován i jediný původní ovocný strom, stará třešeň, umocňující souvislost se vzrostlou zelení dolních sousedících zahrad. Pan Hochman přiznává: „Původně jsem nechtěl nějak výrazněji ‚východní vítr‘ svých názorů na tvorbu zahrad používat i tady, ale když investor poté, co jsme spolu vybrali velké solitérní balvany, přišel s tím, že se mu líbí zahrada jeho známých, kde byla jako dominanta použita ‚suchá voda‘, prvek japonských zahrad, bylo rozhodnuto. Bylo pro mne příjemné se seznámit s tvůrcem zahrady známých, panem Oldřichem Kašparem, člověkem, který se léta věnuje bonsajím a podobně jako já také tvorbě meditačních zahrad. Moji prostorovou kompozici jsme doplnili o jeho nové pohledy na řešení s jím zapěstovanými rostlinami a dalšími dominantami bonsají, umístěnými na kamenných stélách, kamenným řečištěm a pískovcovými šlapáky. A když se umíte poklonit a najdete to správné místo, můžete si do zahrady mezi azalky a borovice posadit i baroko již zmiňovaného kostela pod zahradou.“ Zavlažování zahrady je řešeno z retenční nádrže – rezervoáru dešťové vody – doplňované podle potřeby vodou z vlastního vrtu. „Rodinný dům je typologický útvar, který by měl vždy souviset s okolní zahradou. Tady se to nakonec povedlo a zahrada se s přilehlými terasami stala místem pro setkávání, odpočinek i relaxaci a obohatila dům o další funkční i estetický rozměr. Říkám, že mám rád projekty, kdy se po první myšlence a skice zrodí v jedné ruce nejenom projekt a realizace stavby, ale i vybavení a interiér domu a navazující zahrada v kontinuální spolupráci investora a architekta.“

Ing. arch. Jan Hochman,
autor realizace
Po dlouhých letech práce koncepčního architekta jsem stále přesvědčen, že: Základem tvorby je inspirace … ambicemi klienta, duchem místa, prvním zábleskem myšlenky, kterou je nutné udržet v její původní čistotě.
Vlastní tvorba je cesta… společná cesta dvou subjektů… od nejasných přání a snů, počátečního vzájemného ostychu, nedostatku informací … k vstřícné komunikaci, partnerství na cestě za společným cílem, radosti z objevování dříve nepoznaného a jistoty, že čas strávený na této společné cestě byl dostatečný i opodstatněný a práce má realizovatelný výstup.
Cíl je vždy realizace… Zhmotnění přání a myšlenky, i když časem se prvotní stala radost z komunikace a poznávání.
Metoda práce je empatie, vstřícnost a profesionalita… spolupráce s dostatečným počtem dalších subjektů, která vede ke komplexní práci i dílu.
Moje vlastní ambice předpokládá… práci s klientem na společném díle od první myšlenky až po nastěhování a zabydlení se… od první skici až po poslední kliku a kámen v zahradě… a zároveň realizaci autorsky jednoznačné, kvalitní architektury, která odpovídá vlastním představám a zásadám, a klient, pro kterého byla vytvořena, v ní dokáže spokojeně žít a pracovat… a třeba zůstane i přátelství a dobrá reference…
Moje přesvědčení ale je, že každý člověk by si měl ponechat kousek vlastní představivosti, schopnost vnímat imaginaci, zkratku a nadsázku a tak já jsem si v ruce ponechal tužku jako nejrychlejší a nejsvobodnější spojení myšlenky a reality.
Vybrané realizace: Jako autor architektonického a provozního řešení a vedoucí projektant pracoval Jan Hochman mimo jiné na těchto stavbách:
◗ 1992 – Starožitnictví JHB, Praha
◗ 1993 – Rekonstrukce Italská, Praha, na prostory Bayerische Vereinsbank
◗ 1994–95 Sanus – soukromá klinika gynekologie, urologie a plastické chirurgie v HK (celostátní Stavba roku 1995)
◗ 1996 – Estée Lauder kosmetický salon, Praha, spolupráce arch. Dvořák a Designstudio Estée Lauder New York
◗ 1997 – Komerční kancelářská budova Metropolitan, Praha
◗ 1997 – Interiér Sluneční čajovny, Hradec Králové
◗ 1998 – 2005 – Rekonstrukce Stomatologické kliniky FNHK
◗ 1999 – Novostavba budovy České správy sociálního zabezpečení Nymburk
◗ 1999 – Komerční kancelářská budova Paramount, Praha
◗ 1999 – Vila Libišany u Hradce Králové
◗ 1999 – Truck-centrum Žamberk
◗ 1999 – Rekonstrukce a dostavba Fakultní lékárny FNHK
◗ 1999 – Vila Dobřichovice
◗ 2000 – rekonstrukce a dostavba Centra pro EU ČSSZ Karlovy Vary
◗ 2001 – Rekonstrukce a dostavba budovy České správy sociálního zabezpečení v HK
◗ 2002–2010 – Komerční kancelářská budova Metrocenter 1. a 2.etapa, příprava stavby
◗ 2003 – Rekonstrukce a dostavba Gynekologicko-porodnické kliniky FNHK,Stavba roku 2004 VČ kraje
◗ 2006 – Rodinná vila s biotopem Nové Město n. M., Stavba roku 2007 VČ kraje
◗ 2007 – Novostavba Psychiatrické kliniky FNHK, Stavba roku 2009 VČ kraje
◗ 2008 – Meditační zahrada v atriu Psychiatrické kliniky FNHK – „keramická řeka“
◗ 2008 – Rodinná vila se zimní zahradou v HK3, čestné uznání Stavba roku 2009 VČ kraje
◗ 2009 – Novostavba dvougenerační vily s bonsajovou zahradou Žamberk
◗ 2009 – rekonstrukce a dostavba čtyř operačních sálů – operační trakt Chirurgické kliniky FNHK
◗ 2010 – Rekonstrukce a dostavba Neurologické kliniky FNHK, čestné uznání Stavba roku 2013 VČ kraje
◗ 2010 – Muzeum bitvy 1866 – Chlum u Hradce Králové
◗ 2010 – Vila s aktivní stínící fasádou Malšova Lhota HK
www.atelierh1.cz