Dům na jižní stráni

Rodina Hanky Zemanové, známé autorky biokuchařek a propagátorky zdravého stravování, žije na Sedlčansku v domě, který tvarem vsadil na osvědčenou klasiku, připomíná vesnickou školu. Manželé z Prahy přesídlili do kopcovitého kraje, kam jezdívala Hanka v dětství na chalupu.

Vzhled domu, dispozice i stavební technologie byla Zemanovým zřejmá. Chtěli difuzně otevřenou nízkoenergetickou dřevostavbu, která dýchá stěnami a udržuje příjemné klima bez nutnosti rekuperace. Tvar domu si navrhli sami, zakreslení provedl Oldřich Hozman z Ateliéru Arc, který také do projektu citlivě začlenil některé z prvků feng shui. Dispozici několikrát zvětšovali, zmenšovali, propočítávali, aby jakž takž vyšel rozpočet, jako realizátora zvolili tehdejší českou pobočku rakouské firmy LUX-Haus. Investoři měli také dávno promyšlenou orientaci domu, vchod a ložnici chtěli logicky směřovat k východu, kuchyň a terasu k jihozápadu. V přízemí je hlavní obytný prostor, obývací pokoj s posezením, kuchyň se spižírnou, jídelna, pracovna, toaleta, komora s kotlem a psí sprchou, veranda se šatnou. Do patra umístili ložnici, dětský pokoj, koupelnu a pokoj pro hosty se samostatným příslušenstvím. Rezervu do dalších let tvoří podkroví, zatím využívané jako úložný prostor.

VE STYLU MODERNÍ PROVENCE

Světlý útulný dům ovládá bílá, smetanová a vanilková barva. A samozřejmě všudypřítomné dřevo. Majitelé jednoznačně dávají přednost přírodním materiálům, podlahu nechali položit z masivního dubu, dům je zařízen nábytkem z masivu a množstvím textilií z přírodních vláken. Tvar kuchyně byl dán prostorem mezi francouzskými dveřmi a vstupem do přehledné spižírny, která je pro každou nadšenou kuchařku velmi důležitá. Pracovní deska má tvar písmene L, je doplněna praktickým ostrůvkem, vše je krásně při ruce, funkční a pohodlně obsluhovatelné. Stěny jsou zde obloženy anglickými ručně vyráběnými dlaždičkami. Kuchyňský ostrůvek je opatřen deskou z masivního dubu bez povrchové úpravy, Hanka dřevo moří dýňovým bioolejem. Nadčasový nábytek z masivního dřeva vyrobený na zakázku se se Zemanovými stěhoval z předchozí adresy, perfekcionistka Hanka se ho chystá napatinovat a opatřit keramickými úchytkami, až na to někdy vyjde čas. Mísnosti jsou doladěny množstvím obrazů, fotografií a doplňků v příjemném ženském stylu, mezi oblíbené umělce se řadí malířka Markéta Kotková. Domem se vznášejí hejna pestrobarevných ptáčků, které malovaly máma Hanka s malou Natálkou.

ZELENÉ OKOLÍ

Zahradu v mírném svahu zakládali nadvakrát, první pokus nevyšel úplně šťastně. Bylo třeba navézt tuny úrodné půdy, aby na suché stráňce mohly vzniknout terénní vlny. Každou návštěvu zaujmou vysoké záhony, pýcha manžela Honzy. Skládají se z několika různě tlejících vrstev, teplota na záhonech je vyšší než v běžné okolní půdě, což prospívá rostlinám, které rostou rychleji. Výška záhonů také brání jejich rychlému zaplevelení. V části zahrady uzpůsobené k pohodlnému odpočinku nyní neschází ani dětský koutek, prolézačky a pískoviště. Po upravené zahradě se kromě čtyřleté princezny Natálky důstojně prochází třináctiletý psí děda Jonáš, mají zde výběh ovce a slepice. Letošním obohacením okolí domu bude letní kuchyň, právě se staví cihlový domeček s dalším venkovním posezením. Zahrada náleží živým bytostem, auta s jejich typickými pachy mají své vymezené místo, byla vykázána na okraj pozemku do samostatného dřevěného přístřešku.

NEŽ NAŠLI TO SVÉ

Když manželé Zemanovi hledali vhodnou lokalitu pro svůj rodinný dům, rozhlíželi se v okolí Prahy a stále pomyslně zvětšovali okruh, kde by to ještě připadalo v úvahu. Pátrali po vsi s infrastrukturou, dobrým vlakovým spojením do hlavního města, školou a školkou v obci. Nakonec všechno dopadlo jinak, přesně podle rčení: když lidé plánují, bohové se smějí. Zemanovi zjistili, že důležitější je citová vazba na místo, kde chtějí žít. V té době teprve plánovali otevřít dnes již hladce fungující biopekárnu, ideálně v budově dřívější prodejny Jednoty nebo podobném objektu. Když se objevilo vhodné zázemí pro pekárnu v rodné tátově vesnici, bývalá jídelna JZD, vrhli se na podnikání a rok přitom žili na chalupě po dědovi. Po dvou letech hledání a váhání se pak pro svůj domov rychle rozhodli během pár dnů a dodnes nelitují. Koupili pozemek o rozloze přibližně jednoho hektaru, louku bez vzrostlých stromů na jižní stráni s krásným výhledem. Vesnicí sice nevedou vlakové trasy, ale spojení do Prahy autem je poměrně rychlé. V novém domově narazili na fungující sousedskou komunitu a do pekárny to mají pět kilometrů.

PRAŽÁCI NA VSI

Hančin manžel Honza, láska již od gymnázia, pochází z Vinohrad, Hanka ze Strašnic. Přestože byli zvyklí téměř každý víkend pobývat v přírode, celoroční pobyt ve venkovském domě vyžaduje své. Na dědově chalupě zažili pořádnou zimu, stávající rodinný dům jim poskytuje již veškerý současný komfort. Sžívání s jiným prostředím ale ani tak nebyla úplná pohodička brnkačka, na odlišný běh vesnického života si museli měšťáci postupně zvykat, trvalo jim to zhruba dva roky. Jak Hanka nyní spokojeně konstatuje: „Počáteční omezení se projevilo jako dar. Město stírá rozdíly mezi dnem a nocí, v deset večer je stále možné cokoli, dojít si nakoupit… Město prostě tepe pořád. Na vsi je v zimě kolem páté hodiny utrum. Naučili jsme se napojit na přírodní rytmy, oba jsme trochu zvolnili, v posledních letech jsme byli příliš zavalení prací. Život na venkově má mnoho výhod. Neustálý kontakt s přírodou, nádherný výhled, klid… Vlastní vypěstované bylinky, vajíčka a mnoho dalších důležitých ingrediencí pro zdravou kuchyni. Prádlo můžu sušit venku, krásně a jinak voní než ve městě. Dítě lítá po zahradě, je na čerstvém vzduchu a nemusíte se o ně bát. A v noci místo pouličního osvětlení vidíme hvězdy.“
Jana Matoušková
Foto: Filip Habart

Datum vydání: 24. 5. 2020

Edit: Andrea Moudrá