Dům jako vlčí doupě

I přes poměrně malé rozměry nabízí dům na úpatí Ještědu svým majitelům komfortní bydlení i pocit prostoru. Důvodem je až strojařský přístup k jeho návrhu i provedení.

Návrh domu svěřili mladí manželé dvojici architektů Ján Stempel a Jan Jakub Tesař. „Z jejich tvorby nás zaujaly především domy v Popovičkách, které odpovídaly naší představě o funkčnosti i vzhledu domu,“ vzpomíná majitel. „Důležité pro nás bylo, aby dům vyžadoval co nejmenší údržbu, byl maximálně funkční a úsporný nejen energeticky, ale především z hlediska rozpočtu.“

Přesně na milimetr

Zvolená archetypální forma domu odpovídá dané lokalitě, okrajové části Liberce, kde převládají rodinné domy s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím. Užitná plocha domu bez garáže je zhruba 110 metrů čtverečních, tedy velikost prostornějšího bytu. „Minimální rozměry stavby vyžadují až strojařský přístup k návrhu, ve smyslu precizní jak v přesnosti provedení, tak i v samotném promýšlení zadání a celkovém přístupu ke stavbě ze strany klientů. Ti věděli přesně, co chtějí, a to do posledního detailu a navíc to uměli předat dál,“ popisuje architekt Tesař. „Všechny prostory od technické místnosti až po obývací pokoj jsou řešeny na milimetr, včetně rozmístění nábytku a umístění věcí v něm. Jen tak je možné docílit, že i přes malé rozměry nabudete při návštěvě dojmu prostorného a komfortního bydlení, protože v domě není žádné promarněné místo. Vše je účelné a prostorově úsporné a přitom útulné, jako vlčí doupě. Jedná se o dům, kde majitelé chtějí být skutečně pány a nikoli otroky svého domu, kdy rodinný dům chápou jako účelný prostředek na bydlení a nikoli výstavní dědictví pro další generace.“

Soběstačné přízemí

Důležitým požadavkem majitelů bylo, aby přízemí zůstalo zcela soběstačné, tedy aby se v případě nemoci nebo později ve stáří nemuselo vystupovat do patra. Z toho důvodu je v technické místnosti sprchová baterie, v pracovně je počítáno s lůžkovou úpravou.
Největší plochu přízemí zaujímá hlavní obytná místnost, která je obývacím pokojem, jídelnou i kuchyní. Prosklenými stěnami je spojena s terasou z modřínových prken stejných jako obklad domu. Příčku mezi technickou místností a pracovnou vytváří souvislá vestavěná nábytková stěna, která probíhá celou délkou domu a je pro řešení dispozice autorské dvojice charakteristická. Je současně knihovnou, skříňkami, poličkami i místem pro vestavné kuchyňské spotřebiče. A zcela nenápadně integruje i vstupní dveře i dveře do pracovny. „Nikde není žádné hluché místo, žádná zbytečná zeď, stěny jsou maximálně funkčně využity,“ pochvaluje si majitel. Zádveří je velmi jednoduché, potřebné „špinavé“ funkce jako sušení bot a oděvů zastane technická místnost, do které se odtud vstupuje. V patře jsou dvě ložnice, každá s prostornou šatnou, koupelna a WC..

Od tvárnic ke stropu

„Máme rádi pohledový beton, a proto jsme uvažovali o přiznaných stěnách z betonových tvárnic, jako v jednom z domů v Popovičkách, ale báli jsme se, že by interiér působil tmavě. Nakonec nám architekti navrhli betonový strop, a to je podle nás to pravé,“ vypráví majitel. Pohledový beton dodává interiéru dojem jakési solidnosti, bílá barva stěn i nábytkové sestavy prostor opticky zvětšuje, stejně jako velké prosklení směrem na terasu.
K pocitu vzdušnosti interiéru nemalou měrou přispívá i absence horních kuchyňských skříněk, které by jinak místnost opticky zkrátily, a okno nad kuchyňskou linkou. O tom, jak zodpovědně a precizně přistupovali majitelé k definování toho, co v novém domě budou potřebovat, svědčí to, že si předem porovnali úložné prostory v jejich staré kuchyni s těmi, které nabízejí dolní skříňky a nábytková stěna. Zjistili, že i bez horních skříněk budou mít v nové kuchyni více místa.

Od plechu k modřínu

Dům je postaven z cihelných bloků plněných minerální vatou s obkladem z modřínových prken. O fasádě neměli majitelé zpočátku zcela jasno, zmíněné domy v Popovičkách mají fasádu modřínovou a cihelnou. Architekti v tomto případě navrhovali černý plech i vzhledem k horským podmínkám. „Trochu jsme váhali, pro kterou variantu se rozhodnout, ale nakonec jsme se přiklonili ke dřevu, konkrétně sibiřskému modřínu. I proto, že je použit téměř v sousedství našeho domu a mohli jsme pozorovat, jak stárne,“ vypráví majitel. „Z cenových důvodů se uvažovalo i o smrku, ale ten vyžaduje každé dva tři roky údržbu, takže by cenový rozdíl brzy dohnal. Odvětrávání fasády je urychleno sedmimilimetrovými mezerami mezi prkny, fasáda díky tomu působí pěkně plasticky,“ vysvětluje majitel.
A na závěr dodává, že „architekti i projektanti trefili dům zcela přesně, všechno klaplo opravdu na milimetr, a padne jako dobře ušitá rukavice.“

Vizitka domu

Architektonický návrh: Stempel & Tesar architekti – Ján Stempel, Jan Jakub Tesař
Projekt: SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec
Vedoucí projektu: Ing. František Bielik
Dodavatel: Stavební firma Hájek, s.r.o.

Zastavěná plocha: 136 m2
Užitná plocha: 137,5 m2

Založení: monolitické železobetonové pasy s vyzděným pásem prolévacích betonových tvarovek jako ztracené bednění, zakončeno betonovou vyztuženou deskou
Nosná konstrukce: zdivo z keramických bloků Porotherm T Profi
Fasáda: modřínový obklad
Krov nad obytnou částí a pultová střecha nad garáží: dřevěné konstrukce
Krytina: titanzinkový plech Rheinzink
Vnitřní příčky: v přízemí zděné, v podkroví ze sádrokartonových desek
Okna a dveře: hliníkové profily Heroal

 

Ing. arch. Ján Stempel (1959)
Ing. arch. Jan Tesař (1981)

Stempel & Tesař architekti je autorský ateliér. V jejich bohatém portfoliu převládají rezidenční stavby, mezi kterými je hned několik oceněných rodinných domů v českých soutěžích a přehlídkách. Se stálým týmem specialistů na stavební technologie, konstrukce i technické vybavení staveb nabízí komplexní servis v procesu přípravy stavby a následně její kontroly. Ve spolupráci s jejich partnerskou krajinářkou kanceláří Terra Florida  zajistí i návrh zahrady.
Kontakt:
Stempel & Tesař architekti
tel: 777 081 580
www.stempel-tesar.com

Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Text: Miloslava Perglová
Foto: Petr Vlk

Uložit

Datum vydání: 2. 12. 2017

Edit: Andrea Moudrá