Dřez a myčka si nekonkurují

Přestože ve většině českých domácností dnes již nechybí myčka nádobí, neznamená to, že se zříkají dřezů. Kde bychom předmyli nádobí, opláchli ovoce či maso, kam s vodou z brambor? A tam, kde je dřez na nádobí, nechybí ani baterie. Bez ní by se dřez opět přiblížil úrovni škopku.

V kuchyni většinu času trávíme u mycího centra. Proto bychom se měli odpovědně zamyslet, jaký dřez a baterii si pořídíme. Správný výběr nám může značně zjednodušit i zpříjemnit práci, které v kuchyni nikdy není málo. Podle jakých pravidel bychom měli vybírat kuchyňský dřez? Určitě záleží na velikosti pracovní plochy. V žádném případě ale neplatí, že čím menší máme v kuchyni pracovní plochu, tím menší si musíme pořídit kuchyňský dřez. Naopak. Je to jako s malým bytem: Čím menší pracovní plocha, tím více musíme přemýšlet, jak s ní naložíme. I v případě menší pracovní desky si můžeme pořídit dřez alespoň standardních rozměrů, ale s výbavou, jako jsou prkénka, odkapávače, misky, které poslouží lépe než samotná pracovní deska. Na dřezu bychom neměli ani šetřit – v kuchyni u něho strávíme nejvíce času a málokterý dřez se mění dříve než po deseti letech.

NEJOBLÍBENĚJŠÍ NEREZ 
Když si ujasníme rozměry dřezu, přichází na řadu volba výrobního materiálu dřezu. Současný trh stále ještě nabízí klasiku v podobě smaltovaných dřezů. Vyrábějí se z oceli, povrchová úprava je provedena základním a krycím smaltem. I při sebeopatrnějším používání na nich zub času ale zanechává poměrně viditelné stopy. Největší zájem je o dřezy nerezové. Jsou elegantní, odolávají korozi a dobře se tvarují, což dosvědčuje nabídka nerezových dřezů nejrůznějších tvarů. Dejte však pozor na příliš levné kousky. Na pohled sice vypadají stejně jako ty dražší, ale většinou jsou vyrobeny z tenkého materiálu (tloušťka plechu je menší než 0,6 mm), a tak hrozí, že těžší předměty zanechají na dně stopu v podobě důlku, což vzhledu dřezu příliš nepřidá. Standardní tloušťka stěny nerezových dřezů se pohybuje v rozmezí 0,6 až 0,8 milimetru. Nejodolnější, ale pochopitelně také dražší dřezy mívají tloušťku 1,0 až 1,2 mm. A jaké jsou výhody a slabší stránky nerezových dřezů? Předností je kromě zmíněné elegance také odolnost vůči vysokým teplotám i v kuchyních používaným kyselinám, tím pádem dlouhá životnost. Naopak nevýhodou je, že nezabráníme tomu, aby se již po krátkém provozu na jejich povrchu objevily jemné škrábance. Ten, kdo se obává náročnosti údržby, může si pořídit nerezový dřez se zdrsněným povrchem (cena se navýší přibližně o 10 %), ale zato otisky prstů a stopy po kapkách vody na něm nejsou znatelné. Cena nerezových dřezů se pohybuje od 1500 Kč výše, záleží na tloušťce nerezového plechu a samozřejmě i na značce.

UMĚLÝ KÁMEN
Ti, kdo v kuchyni upřednostňují větší barevnost a zároveň nedokážou nerezu odpustit pavučinu jemných škrábanců, která se na jeho povrchu časem vytvoří, se mohou rozhodnout pro kuchyňský dřez z umělého kamene, který tvoří polyakrylátová pryskyřice, barevný pigment a drcený křemen. Jedná se o materiál s vysokou odolností proti poškrábání i nárazu. V případě dřezů z tohoto materiálu můžeme vybírat mezi jednolitým barevným nebo melírovaným povrchem. Výhodou dřezů z umělého kamene je, že jsou vyrobeny z monolitního a celoprobarveného kusu, proto nehrozí jako u smaltu, že by časem oprýskaly. Velmi dobře se udržují, neublíží jim teplota do 280 stupňů ani nejrůznější druhy kyselin, které používáme k přípravě pokrmů. Jediné, co můžeme dřezům z tohoto materiálu vytknout, je jejich značná hmotnost (okolo 15 kg) a vysoká cena – levnější než za 3000 Kč těžko seženeme. Vyšší investice se v tomto případě ale vyplatí, protože dřez z umělého kamene nám vydrží dlouhá desetiletí. Má prakticky nekonečnou životnost.

ŠETŘETE SVOU PÁTEŘ 
Má váš rodinný šéfkuchař výšku nad 165 cm? Pokud ano, pak mějte na paměti, že dřez byste měli umístit do větší výšky než 86 cm, do které se dnes běžně instalují dřezy. Skříňku s dřezem bez obav umístěte do výšky kolem 100 až 105 centimetrů. Zabráníte tak tomu, aby se ten, kdo u něho pracuje, musel hrbit. I malý náklon při mytí nádobí (kolem 15 až 20 stupňů) totiž už během pár minut může způsobit nepříjemnou bolest páteře. Její příčinou může být i příliš hluboký dřez – standardní hloubka 14 cm je naprosto dostačující. Odborníci nedoporučují ani dřez situovaný v rohu místnosti, pokud lze jinak vyřešit přívod a odpad vody. Za rohové skříňky a dřezy si připlatíte a „za odměnu“ pak stojíte v koutě.

ZÁLEŽÍ I NA VÝBAVĚ 
Celkový komfort nezáleží pouze na samotném dřezu, ale i na výbavě, kterou si k němu pořídíme. Pravda, jde o investici navíc, ale vyšší pohodlí za to opravdu stojí. Velmi praktická je například odkapávací plocha s vlastním odpadem nebo výsuvné prkénko, děrované misky na okap zeleniny, ovoce, případně i těstovin. Možnosti jsou ale podstatně větší – dřez můžeme vybavit např. dávkovačem čisticích přípravků. Dražší dřezy bývají vybaveny excentrickým ovládáním výpusti – knoflíkem umístěným většinou vedle baterie, kterým uvolníme odpad, aniž bychom museli sahat do špinavé vody. Pro domácnosti bez myčky nádobí odborníci doporučují dvojdřez nebo aspoň odkapávací košík, do kterého se nádobí odkládá.

NEPOSTRADATELNÁ BATERIE
Dřez se neobejde bez baterie, která by s ním měla tvořit dokonalé duo. K nerezovým dřezům se hodí výhradně baterie ve stejné barvě. Tuto podmínku splňují armatury z nerezu nebo mosazi, na které je nanesena vrstva chromu. Dřezům z kompozitních materiálů odborníci rovněž doporučují baterie s povrchem ve stejné barvě. V jejich případě se k výrobě používá mosaz, jejíž povrch se upravuje barvou. Důležitý je samozřejmě i styl. K rustikálním dřezům se nejlépe hodí mosazné kohoutkové baterie s měděným povrchem. Baterie se však neliší pouze výrobním materiálem, ale i provedením. V kuchyních se používají armatury nástěnné i stojánkové, které se připevňují na dřez nebo na desku, kohoutkové i pákové. Největší oblibě se ale těší jednootvorové stojánkové pákové baterie. Tyto směšovací baterie mají tichý chod a potřebnou těsnost. Pro komfort baterie je důležitý úhel otáčení pákou – čím je větší, tím přesněji nám umožňuje nastavit teplotu vody. Z trhu se zcela nevytratily ani dvourukojeťové (kohoutkové) armatury, které preferují především vyznavači rustikálního stylu a spotřebitelé, které mají rádi zvlášť teplou a studenou vodu. Také v kuchyních mají své místo termostatické baterie, které snižují spotřebu vody (zabraňují zdlouhavému nastavování její žádoucí teploty) a ochraňují především děti před opařením. Kuchyňské a koupelnové termostatické baterie fungují na stejném principu, liší se pouze tvarem a pohyblivostí. Rozdíl je hlavně v otočném ramenu kuchyňských baterií a jeho praktickém tvarování – mají delší a vyšší rameno. V kuchyních se používají i teleskopické baterie, a to z několika důvodů. Provzdušněný proud šetrně omyje ovoce a zeleninu, mohutným proudem se zase odstraňují zbytky nečistot na talířích, než se vloží do myčky. Usazování vodního kamene zabraňuje proudící stlačený vzduch. Nejen samotné dřezy, ale i baterie mají své vychytávky, které do značné míry mohou usnadnit práci v kuchyni. Velmi praktické jsou baterie s výsuvnou sprchovou hlavicí. Zjednoduší například napouštění vody do hrnce, protože ho nemusíme postavit do samotného dřezu, ale pouze na pracovní plochu. Sprška usnadní i mytí zeleniny, ovoce a dalších potravin.

Datum vydání: 1. 9. 2015

Edit: Alena Vondráková