Dřevostavby vyžadují profesionalitu

Málokdo z nás si během života stihne pořídit víc než jeden rodinný dům. Snad proto, co se týče stavebních technologií, většinou sázíme na osvědčenou klasiku a vůči novinkám stále chováme větší či menší nedůvěru. Často neoprávněně, jako v případě dřevostaveb.

Nedůvěra vůči dřevostavbám se však pomalu, ale jistě vytrácí. Přestože zděná klasika má u nás stále převahu, počet dřevostaveb postavených na území naší republiky rok od roku stoupá. Lidé si začínají uvědomovat, že dřevostavba může poskytnout rychlé, a přitom kvalitní bydlení. Důvodů stoupající obliby dřevostaveb je hned několik: Jejich navrhování se věnují i přední architekti a řada dřevostaveb již získala významná ocenění. Rozrůstá se skupina lidí, kteří s nimi mají dobré zkušenosti a předávají je dál. V souvislosti s tím investoři přestávají věřit předsudkům, které dřevostavbám naopak ubližovaly. Důležitý je i fakt, že většina investorů pochopila, že dřevostavba není kůlnička na dříví, a proto je třeba, aby ji stavěli profesionálové. Její stavba je totiž náročnější než u zděného objektu, neboť klade mnohem vyšší nároky na chápání jednotlivých souvislostí a vazeb technologií i na větší přesnost.

Co je to shou karamatsuban

Slovní spojení shou karamatsuban zní značně cizokrajně. Však taky pochází z Japonska. V zemi vycházejícího slunce se jedná o tradiční povrchovou úpravu dřeva formou kontrolovaného opalování, během něhož dochází k vytvoření 3–4 mm silného zuhelnatělého povrchu. Ten dřevo konzervuje a zajišťuje mu přirozenou ochranu proti nepřízni počasí, plísním, mikrobům…. O takto ošetřenou fasádu se nemusíte starat 40 až 80 let. Není divu, že shou karamatsuban získává své příznivce i v Evropě. A kromě toho, černé fasády se v současnosti nosí…

Subtilnost dřevostaveb není na škodu

Pod pojmem dřevostavba si dnes jen málokdo představí srub či roubenku, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Většina moderních rodinných domů, které mají nosnou konstrukci ze dřeva, jež je součástí i dalších stavebních prvků, spadá do kategorie lehké dřevostavby. Obavy investorů z tohoto typu staveb mají celou řadu nejrůznějších příčin. Jednou z největších je nedůvěra v subtilnost moderních dřevostaveb, a tím pádem i v jejich tepelně izolační vlastnosti. Přitom dřevostavby se těší oblibě i v zemích s drsnějším klimatem, než má naše republika – například v Kanadě, ve Skandinávii, ze sousedních zemí pak v Rakousku i v Německu. Zkušenosti z těchto států ovšem dokazují, že komfort bydlení, jenž soudobé dřevostavby poskytují, je zcela srovnatelný se zděnými objekty a v některých směrech dřevostavby dokonce vyhrávají. Je pravda, že dřevostavby jsou lehké stavby, od čehož se odvíjejí jejich nižší akumulační schopnosti, než jakými disponují například zděné objekty nebo betonové monolity.

V chladných dnech je interiér dřevostaveb vytopen podstatně rychleji než u klasických domů, ale rychleji i vychládá. To však může být přednost. Během dne, kdy nejsme přítomni, nebo v noci – ke spánku jsou vhodnější nižší teploty – tak stačí obytné místnosti pouze temperovat, spotřeba energie pak není vyšší než v jiném druhu staveb. Kromě toho akumulační schopnosti dřevostaveb lze navýšit vložením například zdicích prvků nebo betonu do podlah, stropů či stěn. Jak tvrdí odborníci, tepelné stability lze dosáhnout nejen akumulací, ale především dobrou izolací, těsností domu, eliminací tepelných mostů či využitím řízeného větrání s rekuperací. Touto cestou lze dosáhnout velkých úspor energie, a proto jsou právě dřevostavby vhodné ke stavbě nejen nízkoenergetických, ale i pasivních domů. Subtilnost dřevostaveb nevadí ani za horkých letních dnů, kdy kvalitní izolace většiny dřevostaveb ochrání interiér před přehřátím. Dřevostavbu je však nezbytné vybavit i vhodným venkovním zastíněním prosklených ploch, aby nedocházelo k přehřátí interiéru vinou skleníkového efektu. Vše můžeme pojistit instalací rekuperace se zemním výměníkem, kdy se ke zchlazení vzduchu v interiéru využívá nižší teploty země.

 

 

Strašák jménem oheň

S dřevostavbami se však pojí ještě další předsudky. Investoři se obávají jejich vyšší hořlavosti, vlastnosti, pro kterou byla na našem území v 18. století jejich výstavba zakázána. Zde si je ale třeba uvědomit, že hladké desky nehoří zdaleka tak dobře jako sukovité dřevo s drsným povrchem, z jakého se dříve stavělo. Taky komíny, střešní materiály a další dnes používané stavební prvky ohni podstatně lépe odolávají, nebo jsou zcela nehořlavé. Z vyhodnocení požárů různých staveb u nás i v zahraničí plyne, že správně navržené a provedené dřevěné konstrukce odolávají požáru lépe než konstrukce ocelové. Zuhelnatělá povrchová vrstva nosných prvků ze dřeva je totiž chrání před dalším odhoříváním a pokud jsou dimenzovány tak, aby zbylá neporušená část zabezpečila jejich únosnost, jsou schopny odolávat požáru až 30 i více minut.

Dřevostavby a voda

Snad ještě větší obavu než zničení dřevostavby červeným kohoutem vzbuzuje její malá odolnost vůči vodě, vlhkosti a následnému výskytu hniloby, plísní, zabydlení dřevomorky a dalších škůdců. Dřevo opravdu hůře než jiné stavební materiály odolává vlhkosti, ale pokud se v něm nezdržuje dlouho, dřevo má možnost dýchat, neublíží mu. Před nežádoucí vlhkostí může objekt ochránit pouze nezbytná profesionalita při stavbě. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané „konstrukční ochrany dřeva“. Dále je nezbytná kvalita, přesnost stavebních prací. Mnozí laici si neuvědomují, že vlhkost neproniká do konstrukce domu pouze zvenčí v podobě zatékající dešťové vody či roztátého sněhu a podobně, ale ohrožuje ji i zevnitř. Vzniká při vaření, koupeli, ale i dýchání a tak dále. Je třeba zabránit srážení vlhkosti v konstrukci. Máte dvě možnosti. Difuzně uzavřené systémy využívají takzvanou parotěsnou vrstvu zabraňující prostupu vodních par do konstrukce i jejich případné kondenzaci. V difuzně otevřené konstrukci dřevostavby je skladba stěn tvořena tak, aby páry procházely konstrukcí ven, ale nikde nekondenzovaly na kapalnou vodu.

O tom, jaký systém bude v případě vaší dřevostavby použit, je třeba mít jasno již od začátku, protože s touto volbou totiž úzce souvisí výběr nosných prvků stavby a typů izolačních materiálů. Každý systém má svá pro i proti. Současné trendy nahrávají více do karet difuzně otevřenému systému, ale z důvodu snazší výroby, montáže, větších zkušeností i menší cenové náročnosti firmy stále často využívají systémy difuzně uzavřené. Nevýhodou difuzně uzavřeného systému je zmíněná nepropustná polyetylenová vrstva. Je velmi tenká, a tak je třeba při práci neustále dávat pozor, aby nebyla poškozena.V případě porušení parozábrany začne do konstrukce lokálně vnikat podstatně vyšší objem vlhkosti, která naruší odolnost samotné konstrukce. Na těchto místech se mohou začít tvořit plísně, které ničí jak zdravé klima v domě, tak ohrožují i konstrukci dřevostavby. V difuzně otevřené skladbě stěny není žádný prvek, který by ovlivňoval funkčnost konstrukčního systému, a lze tedy předpokládat delší životnost stavby. Jako nevýhoda mohou být vnímány vyšší pořizovací náklady a relativně malá zkušenost firem s montáží difuzně otevřených systémů. Proto je důležité dbát na kvalitu firmy, u které si necháte dřevostavbu postavit.

Jak je to s hlukem v dřevostavbě?

Dřevostavby však musejí vyvracet nejen obavy z nízké odolnosti vůči vlhkosti a ohni. Řada lidí se rovněž obává i většího hluku, před kterým nelze nikam utéct, a to zvláště v patrových domech. Ani to není opodstatněné, neboť správně navržená a postavená dřevostavba by měla splňovat závazné předpisy a normy týkající se šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory, což je sice náročnější než u klasické zděné stavby, ale proveditelné. Investor by se měl u dodavatelské firmy včas informovat, zda akustické hodnoty jejích konstrukcí splňují stanovenou normu.

Dřevostavby neubližují přírodě

Možná jste rovněž zaslechli tvrzení, že stavbou dřevostaveb devastujeme naše lesy. Není to pravda. V současnosti máme přibližně dvojnásobnou rozlohu lesů, než tomu bylo za první republiky. Roční přírůstky překračují těžbu. Vytěžené dřevo nedokážeme spotřebovat, a tak jeho značnou část v surovém stavu, tedy bez přidané hodnoty, vyvážíme, což je škoda.

Vlastnosti dřevostaveb

Přednosti

• Rychlá výstavba
• Suchá montáž umožňuje stavět i v zimě
• Levná doprava
• Nízká energetická náročnost při výstavbě i provozu
• Subtilní konstrukce šetří vnitřní prostor
• Poskytují zdravé a příjemné bydlení
• Neubližují životnímu prostředí
• Rychle vysychá, a proto je vhodná do povodňových oblastí
• Snadná recyklace

Slabší stránky

• Větší nároky na projekt i stavební práce
• Vyšší míra citlivosti na vlhkostní režim
• Přibližně o 10 % vyšší stavební náklady

NÁROČNOST ÚDRŽBY ZÁLEŽÍ NA VOLBĚ FASÁDY

V uspěchaném světě nás pochopitelně zajímá i náročnost údržby dřevostavby. Nebudeme muset každých několik let obnovit nátěr fasády? Ani z toho netřeba mít obavu. Fasádu dřevostaveb totiž nemusí tvořit výhradně dřevo, ale například omítka i nejrůznější obkladové materiály, včetně cihlové obezdívky. Příznivci dřeva pak mohou jako obklad zvolit například sibiřský modřín, který nevyžaduje žádnou údržbu, pouze časem dostane šedý odstín, nebo dřevo, které získalo větší odolnost pomocí tepelné úpravy již během výroby. Investice do těchto fasád jsou vyšší, ale během desetiletí se nám vrátí, protože nátěrové hmoty rovněž nejsou nejlevnější. Pokud dá někdo přednost fasádě například z domácího smrku či borovice, určitě ho potěší, že sice vyžaduje pravidelné ošetření některým z vhodných nátěrů, nejčastěji lazurou, ale práce s nimi je značně jednodušší než se starými nátěrovými hmotami.

Životnost dřevostavby a cena

Mnohé investory od dřevostavby odrazuje údajná kratší životnost. Jak dlouho nám dřevostavba vlastně může plnohodnotně sloužit? Nejčastěji se uvádí, že 80 až 120 let. Záleží samozřejmě na druhu dřevostavby, její kvalitě a zda se jí dostalo potřebné péče. Přestože u rodinného domu investoři zdaleka ne tak často jako u jiných investic volí nejlevnější možnosti, cena každého zajímá. Náklady na výstavbu typové dřevostavby, kde cenu ovlivňuje prefabrikace, a zděného rodinného domu se v podstatě neliší. U dřevostaveb postavených podle individuálního projektu je cena obvykle asi o 10 % vyšší. To však vzhledem k tomu, že čas jsou peníze, vyrovnává jejich jiná přednost, a to rychlost výstavby. Nic nebrání tomu, abyste za tři až šest měsíců od položení základové desky bydleli v novém domově, což je minimálně o půl roku dříve než u klasických staveb. Nejenže se dříve nastěhujete do nového, ale také ušetříte desetitisíce korun na nájmu a energiích, další desetitisíce korun uspoříte díky rychlému vyčerpání hypotéky a podobně. Další finanční úsporu přináší to, že zásluhou tenčí nosné konstrukce se šetří vnitřní prostor – na 120 m² je to přibližně 8 m² plochy, tedy jedna menší místnost.

Typy dřevostaveb

Moderní dřevostavby mohou přicházet na svět různými způsoby. Typové dřevostavby jsou většinou montované ze sendvičových panelů. Ty své označení získaly proto, že skutečně připomínají sendvič. Izolace se v jejich případě vkládá mezi dvě vrstvy dřevoštěpkových desek nebo překližky. Podstatná část jejich výroby probíhá ve výrobních halách. Na samotném staveništi se už prefabrikované díly na stavební desce pouze montují, což obvykle netrvá déle než dva až tři dny. Kdo panelové výstavbě přece jen nedůvěřuje, může upřednostnit menší míru prefabrikace, kdy se v továrně jako skládačka vyrobí pouze dřevěná konstrukce.

Individuální projekty se realizují nejčastěji pomocí konstrukčního systému two by four. Na rozdíl od předchozích způsobů celá výstavba probíhá přímo na staveništi. Její výhodou je možnost přímého dohledu, možnost úprav konstruovaného objektu i v průběhu výstavby, řešení atypických detailů… To, že části dřevostavby realizované tímto způsobem nemusí ležet přímo na základové desce, ale i na základových pasech nebo pouze na pilotách, umožňuje důkladnější větrání. Není potřeba těžká technika, a proto je možné stavět na nepřístupných místech. Nevýhodou tohoto systému je delší časová náročnost a větší závislost na počasí.

Stále oblíbenější je i systém výstavby z velkoformátových komponentů vyráběných z křížem vrstveného masivního dřeva. Při spojování jednotlivých lamel se používají zdraví neškodná polyuretanová lepidla. Tato technologie umožňuje odvážná konstrukční řešení a dřevostavbě zajišťuje výborné tepelně izolační vlastnosti. Rychlost výstavby snižuje i ekonomickou náročnost. Na území naší republiky se staví, i když v podstatně menší míře, i masivní klasické dřevěné stavby – výstavba těchto dřevostaveb je delší, trámy musí nejprve sednout, pak se teprve pokračuje další vrstvou. Je obtížnější dosáhnout žádoucích tepelně izolačních parametrů, pokud se dodržuje tradiční technologie. Masivní dřevo rovněž vyžaduje větší údržbu, ale na druhou stranu lépe odolává vodě.

Text: Alena Vondráková
Foto: se svolením firem BRAVADO, DUMRAZDVA, DŘEVOSTAVBY MC, Martin Zeman, TFH dřevěné skeletové domy, Prodesi, Ondřej Freudl, Polarhouse, Shutterstock

Uložit

Uložit

Datum vydání: 31. 3. 2024

Edit: Alena Vondráková