Dřevostavby jsou in
Žijeme v době, která nás nutí se intenzivněji zabývat životním prostředím. A z tohoto pohledu je dřevo jedničkou – je trvale obnovitelným stavebním materiálem a dokonce jako jediné za sebou dokáže zanechat aktivní uhlíkovou stopu, protože stromy ke svému růstu potřebují CO2 a produkují kyslík. Když připočteme i další výhody, není divu, že dřevostaveb na našem území stále přibývá.
Je samozřejmé, že stavebníka kromě environmentálního prospěchu zajímají i „přízemnější“ parametry, jako náklady na stavbu i budoucí provoz domu, rychlost výstavby, nutná údržba, případná rizika… Zde je tedy stručný přehled toho, co dřevostavby nabízejí a na co je třeba dát si pozor.
Co mohou nabídnout dřevostavby?
V souladu s dobou je i zaměření na nízkou energetickou náročnost budov, a v tom jsou dřevostavby přebornicemi. Téměř všechny se stavějí v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu, dřevěná konstrukce je vždy doplněna tepelnou izolací. Přesto potřebných parametrů dosahují při relativně malé tloušťce stěn. V porovnání s jinými technologiemi tak při stejné zastavěné ploše nabídnou větší využitelný vnitřní prostor.
Nepřekonatelné jsou i v rychlosti – hrubá stavba může být hotova za měsíc, dokonce i za pár dní, záleží na použité technologii, respektive stupni prefabrikace. I u individuálně navržených domů je možné vyrobit panely, které se pak na místě smontují. Kromě rychlosti je výhodou i nízká ekologická zátěž pro místo výstavby – minimum odpadu, prachu… Další výhodou je i suchý proces výstavby, který umožňuje stavět fakticky po celý rok, nastěhovat se je možné hned po dokončení, protože není třeba čekat, až stavba vyschne.
Rizika dřevostaveb
Dřevostavby se postupně zbavují odstrašujících mýtů, vzniklých na základě přirozených vlastností dřeva, především strachu z ohně a hniloby. Každý materiál a každá stavba musí splňovat stavební předpisy. Tedy bezpečnostním a protipožárním předpisům musí vyhovět i dřevostavba.
Dnes se používá upravené, obvykle lepené dřevo s větší hustotou a vyšší odolností, kterou je možné ještě zvýšit chemickými nástřiky nebo nátěry, kombinací s jinými materiály… Obava z vyšší hořlavosti dřeva jako takového tedy není na místě, stejně jako obava z napadení škůdci či hnilobou. Těm se totiž daří jen při zvýšené vlhkosti dřeva. Je tedy nutné, aby bylo dřevo v konstrukci dostatečně vyschlé a nekondenzovala v ní vlhkost. V současné době se proto prosazují především difuzně otevřené konstrukce, které umožňují prostup vodních par z interiéru do exteriéru. Naopak u difuzně uzavřených konstrukcí je nutná naprosto precizní realizace parozábran, které nesmějí být ani v budoucnu narušeny.
Nároky na kvalitu u dřevostaveb
Precizní realizace je však nutná u každé dřevostavby, ochrana dřeva před vlhkostí je alfou a omegou správného fungování všech konstrukcí na bázi dřeva. A stejně tak kvalitní musí být i projekt. Ten musí pamatovat na množství detailů, které je třeba správně a systémově navrhnout tak, aby dům fungoval jako celek. Pak se dřevostavba dokáže vyrovnat třeba i s případnou havárií vody a nabídne kvalitní bydlení na stovky let. Na dokonalém projektu závisí i budoucí dostatečná zvuková izolace mezi místnostmi a podlažími, protože dřevo samo o sobě je špatným zvukovým izolantem.
Cena dřeva jako takového svádí k domněnce, že i dům z něho postavený bude levný. Je však srovnatelná s jinými stavebními systémy, a často i vyšší. Jedním z důvodů jsou právě vysoké nároky na projekt a realizaci a dále i to, že do dřevostavby obvykle nevolíme levná plastová okna a dveře, nákladnější je i dřevěný obklad, než omítka a podobně. Extrémně levná dřevostavba těžko nabídne dostatečnou kvalitu. A nekvalitní dřevostavba pak přinese možná více problémů, než nekvalitní zděný dům.
Akumulace ve dřevostavbě
Dřevostavbám bývá vytýkána nízká schopnost akumulace tepla. To však nemusí být nevýhodou, ale naopak. Vzhledem k dobrým tepelně izolačním vlastnostem se dům velmi rychle vytopí a energii není třeba zbytečně ukládat ve stěnách. Případně je možné dřevostavbu akumulačními prvky doplnit – betonová podlaha, cihlová vnitřní stěna a podobně.
Text: Miloslava Perglová
Foto: Salon dřevostaveb
Datum vydání: 9. 3. 2024