Dopřejte podkroví více světla
Kam chodí slunce, tam nechodí lékař. Prastaré přísloví, ale zdá se, že se jím příliš neřídíme. V budovách trávíme příliš mnoho času, v průměru alarmujících více než 90 %. A je přitom dokázáno, že mnohé zdravotní potíže jsou zapříčiněny nedostatkem denního světla. Vpusťme ho proto do našich domovů co nejvíce. A začněme nikoliv od podlahy, ale od střechy, respektive střešních oken.
Seznam potíží, které může způsobit nedostatek přirozeného světla nebo k nim velkou mírou přispět, by mohl být velmi dlouhý. Může mít za následek nedostatečnou syntézu vitaminu A, a tím vést ke zhoršení zrakových funkcí. Bezprostředně ovlivňuje naši psychiku, je velmi úzce spojen s výskytem depresí. To jsou nejznámější důsledky nedostatku denního světla, ale mohli bychom pokračovat slabší koncentrací na učení a práci, snížením obranyschopnosti, zvyšováním hladiny cholesterolu či třeba zvýšenou agresivitou nebo naopak neustálou únavou. Světlo působí na naše biologické hodiny a ovlivňuje tak naši nervovou a hormonální soustavu. Zkrátka je v našem bytostném zájmu, aby byly naše domovy dostatečně prosvětleny. A samozřejmě abychom trávili co nejvíce času mimo budovy.
SVĚTLO I VÝHLED
A nejde jen o množství přirozeného světla, pro naše psychické zdraví je neméně důležitý kontakt s okolím – výhled, který přináší pocit volnosti, prostoru, uklidňuje nás. Jak víme, do podkroví se šikmou střechou přivedeme světlo pomocí střešních oken či arkýřů. Výhodou arkýře je právě výhled svislým oknem, avšak světelný zisk je výrazně menší. Navíc vyžaduje složitou stavební konstrukci, je tedy náročnější a nákladnější než střešní okno. Arkýři proto dáváme přednost především tam, kde chceme rozšířit obytnou plochu s větší podchozí výškou, v ostatních případech najdeme vhodné řešení pomocí střešních oken. Ani s nimi nejsme odkázáni jen na výhled do nebe.
KOUZLA SE STŘEŠNÍMI OKNY
Umístění střešních oken by se mělo řídit dvěma základními pravidly. Prosklená plocha okna by měla tvořit minimálně 10 % podlahové plochy místnosti a okno by mělo být v takové výšce, abychom bez problémů viděli z okna i vsedě. Spodní hrana rámu okna by proto měla být zhruba 90 cm od podlahy, nerušený výhled vestoje pak zajistí okno s horní hranou rámu ve výši 180 až 220 cm. Přitom však víme, že okno umístěné blíže k hřebeni prosvětlí místnost lépe než okno nižší, dopadající světlo se více rozptýlí. Co tedy upřednostnit – množství světla, nebo výhled? Řešením jsou různé kombinace oken. Jim nahrává i to, že více oken prosvětlí místnost rovnoměrněji než jedno okno velké. Můžeme tak kombinovat okna, ze kterých máme pěkný výhled, s horními, sloužícími k přisvětlení místnosti. Kombinovat můžeme i svislá a střešní okna. Návrh rozmístění oken je dobré svěřit odborníkům, kteří vezmou v úvahu sklon střechy, hloubku a typ užívání místnosti, orientaci ke světovým stranám včetně potřebné ochrany před sluncem a další faktory.
CO MÁME NA VÝBĚR?
Podle způsobu otevírání si můžeme vybrat mezi okny kyvnými nebo výklopnými. Kyvná se otevírají otočně na závěsech ve středu rámu kolem vlastní osy. Jsou konstrukčně nejjednodušší, a tedy nejlevnější, nevýhodou je, že otevřené okno zasahuje do obytného prostoru. Posunutím osy otáčení do horní třetiny vzniká výsuvněkyvné okno, které již do prostoru zasahuje minimálně. Výklopná okna se na horních závěsech otevírají směrem ven. Umožňují tak nerušený výhled a nezasahují do interiéru. Pro snadné mytí jsou obvykle doplněna kyvným systémem, setkáváme se s nimi tedy převážně jako s výklopně-kyvnými. Méně obvyklými, leč velmi atraktivními jsou odsuvná okna. Jejich nevýhodou je, že v otevřené poloze nechrání před deštěm jako okna výklopná či alespoň částečně okna kyvná. Na trhu se setkáme i s mansardovými okny, vlastně prosklenými mansardami, které spojují výhody arkýře a střešního okna. Pro zlepšení výhledu i rozšíření prosklené plochy je možné systémy střešních oken kombinovat s dolní svislou částí. Doplňková okna se instalují buď v rovině střechy, nebo v přelomu střechy může střešní okno navazovat na svislé fasádní. Vznikají tak opravdu efektní kombinace.
BALKONY NA STŘEŠE
I když konstrukce střechy nedovoluje vytvořit pevný balkon, nemusíme se o fyzický kontakt s okolím připravit díky balkonovým oknům promyšlené sestavě dvou oken. Jedná se vlastně o výklopné okno s velkým rozsahem a dolní prosklenou část s výsuvným zábradlím, které se jednoduchým způsobem vyklopí směrem ven. I balkonů můžeme sdružit více vedle sebe. A pokud máme možnost vybudovat střešní terasu, můžeme na ni vystoupit i zpod šikmé střechy. Horní výklopné okno je zkombinováno se spodním, které se otevírá do strany a umožní průchod.
NEJEN SVĚTLO
I když je zajištění světla pro okno nejdůležitější úlohou, nesmíme zapomínat na to, že jím nesmí unikat z domu cenné teplo. Musíme si proto všímat i tepelně izolačních vlastností okna. Informuje nás o nich součinitel prostupu tepla U, který se udává jak pro samotné zasklení (Ug), tak rám (Uf) i celé okno (Uw). Jinak by se v dobře zateplené střeše stalo tepelným mostem a bydlení v podkroví by nám znepříjemnil chlad i vysoké účty za topení. Teplo však nesmí unikat ani kolem okna, neméně důležitá je proto jeho instalace, správné napojení na všechny vrstvy střešního pláště. Výrobci střešních oken dodávají lemování, které vytváří vodotěsné napojení okna a střešního pláště. Díky lemování je okno dokonale chráněno před větrem, deštěm a sněhem. Střešní okna většinou vyčnívají nad rovinu střechy a rámy vystavené nízkým venkovním teplotám promrzají. Je proto nutné je zateplit, výrobci k tomuto účelu dodávají celé zateplovací sady. Stejně tak je třeba myslet i na ochranu před sluncem, k tomu slouží venkovní rolety a markýzy. I když je možné instalovat střešní okna svépomocí, pokud nejste opravdu zruční a zkušení řemeslníci, svěřte raději montáž odborné firmě. Střecha nad obytným podkrovím je složitý mechanismus, citlivý i na drobné nedokonalosti, které se mohou projevit až za dlouhý čas, ale o to nepříjemněji.
Odborná spolupráce: VELUX
Datum vydání: 23. 11. 2015