Cihla – sázka na jistotu

Je známá věc, že z cihel můžeme postavit dům přesně podle představ našich či architekta. Dokáží se však vypořádat s nároky, které na ně klade dnešní doba, kdy jsme jak ekonomickým, tak legislativním tlakem doslova nuceni k tomu, abychom stavěli domy s co nejnižší energetickou náročností? Můžeme z cihel postavit i pasivní dům?

Pochopitelně nemluvíme o klasické plné cihle, ale o vysoce sofistikovaných výrobcích z pálené hlíny, které k osvědčeným kvalitám přidávají právě to, co požadujeme od moderního stavebního materiálu. Tisíciletími prověřená pálená hlína nám přitom dává jistotu, že nás ani v budoucnu nezklame.

CIHLA VŠEUMĚL

Již ze své podstaty má pálená hlína – keramický střep – pro stavění téměř všechny neopominutelné předpoklady: pevnost, mrazuvzdornost, trvanlivost, požární a hygienickou nezávadnost. K tomu navíc přistupují další vítané vlastnosti: dobrá akumulace tepla, chemická a biologická odolnost, vyhovující prodyšnost, nízká průzvučnost či šetrnost vůči životnímu prostředí. Co schází plné cihle a na co je dnes kladen mimořádný důraz, jsou dostatečné tepelně izolační schopnosti. Na její místo tedy nastoupily dutinové cihly, které prodlužují cestu tepla prostupujícího cihelným zdivem, a navíc mu do cesty staví vynikající a levný izolant – vzduch. Nové technologie dovolují vytvořit síť až filigránsky jemných tenkostěnných komůrek. Cihly se lisují z kvalitních jemnozrnných cihlářských hlín a vypalují v pecích s řiditelným žárem. Takové cihly, mnohočetnými dutinami vylehčené tvarovky, jsou větších rozměrů, nazývají se cihelnými bloky typu therm. Zdivo z nich zhotovené dosahuje velmi nízkých součinitelů prostupu tepla při jednovrstvém zdění – bez přídavné vrstvy tepelné izolace. Nejnižších prostupů tepla, tedy nejlepších tepelně izolačních vlastností, pak dosahují tvarovky s dutinami vyplněnými účinnějším izolantem – polystyrenem, minerální vatou nebo perlitem, které splňují i při jednovrstvém zdění nejnáročnější požadavky na tepelnou izolaci domů. Technologický pokrok nezměnil jen vnitřní strukturu skladebného prvku, ale i způsob zdění. Milimetrově přesná výroba a dokonalé rovinné zbroušení bloků rozptýlily dřívější obavy z tepelných mostů ve zdivu, jež představují klasické maltové spáry. Minimální spáry mezi bloky, ve svislém směru dokonce nevyplňované maltou, jsou mnohonásobně větší překážkou unikajícímu teplu než klasické vrstvy malty ve spárách. V ložné spáře se přesně zbroušené cihelné bloky lepí tenkou vrstvou lepidla nebo polyuretanové pěny.

VARIABILITA CIHLOVÉHO ZDIVA

Konkrétní volbou druhu zdicích prvků můžeme přizpůsobit vlastnosti obvodového pláště našim potřebám a představám. Volbou konkrétního výrobku můžeme ovlivnit například zvukovou izolaci stěn domu, jejich pevnost a především tepelně izolační vlastnosti. To je oblast, ve které máme největší možnosti volby, a to nejen z hlediska našich přání a ekonomických možností, ale i z hlediska širšího kontextu, tedy ve vztahu k normám a legislativě. V současné době máme volbu postavit dům přesně odpovídající dnes platným normám, nebo postavit dům méně energeticky náročný. Prakticky řešíme vztah mezi prvotní investicí – cenou stavebního materiálu a budoucími provozními náklady, tedy kolik ušetříme, postavíme-li dům s menší potřebou tepla na vytápění. Zjednodušeně řečeno řešíme vztah pořizovací náklady versus úspory při vytápění. Pokud stavíme v dnešní době, musíme se zamyslet nad budoucností nejen z hlediska tohoto základního vztahu, ale i z hlediska očekávaného zpřísňování předpisů. Víme, že Evropská unie směrnicí o energetické náročnosti budov, známé jako 20-20-20, tlačí vývoj nekompromisně k výstavbě domů v pasivním energetickém standardu. Zatím nevíme, jak dopadne náš český proces schvalování zákona o hospodaření energií, tedy jak bude vypadat konečné promítnutí evropských limitů do naší legislativy. S velkou pravděpodobností se předpisy zpřísní a my budeme po roce 2020 nuceni nejen k výstavbě maximálně úsporných domů, ale i k jejich dodatečnému zateplování, pokud nebudou vyhovovat předpisům. Dnes tedy máme volbu, zda prozíravě stavět dům pro příští desetiletí „s téměř nulovou spotřebou energie“, jak žádá Evropská směrnice, nebo postavíme levněji podle současných předpisů. Široká nabídka zdicích systémů nám to umožňuje, na webových stránkách výrobců máme dokonce k dispozici programy, kde si můžeme porovnat jednotlivé varianty z hlediska tepelně izolační schopnosti a ceny, případně i dosažených úspor při vytápění.

PASIVNÍ DŮM Z CIHEL

Existuje poměrně rozšířený názor, že přísné požadavky na tepelnou izolaci domů dokáží naplnit jen nové technologie a materiály nebo navyšování tloušťky tepelné izolace. Snad proto, že mají stále před očima plnou popřípadě děrovanou cihlu CDM. Ještě dnes výrobci jiných materiálů ve svých reklamách porovnávají své výrobky se zdí z plných cihel, což je mírně řečeno znejasňující tvrzení. Jistě vypadá hrůzně, dočteme-li se například že „…ekvivalentem určitého systému jsou až tři metry cihelného zdiva“. Přitom z plných cihel se nestaví obvodové zdi již nejméně po tři generace. Tepelně izolační bloky – tvarovky typu therm s integrovanou izolací – dosahují parametrů využitelných pro výstavbu pasivních domů při tloušťkách téměř srovnatelných s dřevostavbami, rozdíly počítáme na centimetry. Přitom cihlové zdivo vyhoví i příznivcům stavby pasivních domů v kombinaci se zateplovací vrstvou, kdy na co nejtenčí cihlovou zeď s potřebnou únosností zvenčí přidáme silnou vrstvu tepelné izolace. Je třeba zdůraznit, že o tom, zda postavíme pasivní dům, nerozhoduje jen volba materiálu pro obvodový plášť, ale mnoho dalších okolností a podmínek, které je třeba splnit, aby měla investice do nejpokrokovějších, ale dražších cihlových výrobků smysl.

Datum vydání: 30. 11. 2015

Edit: Miloslava Perglová