Chata v Megève

Najít místo, kde chcete žít, nota bene dům, v němž chcete bydlet, je vždycky velká výzva. Holandská filmová režisérka a producentka Klaartje s manželem Hannesem upsali svá srdce místu poblíž pitoreskní vesnice Saint-Nicolas de Véroce ve francouzských Alpách.

Vesnička, která je okouzlila, se rozprostírá kousek od městečka Megève, přesto jde o autentické a neokázalé místo s venkovskou atmosférou, kaplí a řadou chat rozesetých po úbočích hor. Manželům však bylo řečeno, že volných nemovitostí k prodeji je nedostatek a proto bude téměř nemožné tu nějakou najít a koupit. Rozhodli se proto pro koupi nevelkého pozemku… V tuto chvíli však zasáhl osud. Když se měli vydat podepsat kupní smlouvu, mrak sopečného prachu putující po obloze způsobil, že jejich letadlo nemohlo odstartovat, a pozemek byl ihned poté prodán jiným zájemcům. Holandský pár se však nevzdal. Výsledkem bylo, že našli chatu v dechberoucí lokalitě na dohled od Mont Blancu.

DISPOZICE CHATY

Úzká vysoká stavba je ukázkou typické venkovské chaty v savojském podání. Jsou v ní jedna obytná místnost, ložnice, koupelna a čtyři postele ve zvýšeném podlaží. Samozřejmě došlo na přestavbu a přizpůsobení chaty potřebám čtyřčlenné rodiny. Po jejím dokončení má dům i nadále pouze dvě podlaží a celková užitná plocha je 180 m2. Srdce domu tvoří otevřená kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Ve stejném podlaží je umístěna ještě ložnice rodičů, koupelna a sauna, a dále pak toaleta pro hosty. Jsou zde i dvě hostinské ložnice s koupelnami, které jsou přístupné také přímo z garáže, technické zázemí a sklad. V renovovaném zvýšeném poschodí – v oddělených ložnicích se společnou koupelnou – mají své království dvě dcery. Malý společný pobytový prostor je otevřen směrem k dolnímu podlaží.
Zvenku k chatě přiléhají na obou stranách dvě terasy, z nichž je úchvatný výhled na savojské Alpy. Klaartje, má pocit, že vzhledem k minimálním rozměrům vypadají velmi japonsky, i když v Japonsku nikdy nebyla. Čerpá zde inspiraci pro svou práci.

TRADICE I IKONY

Hannes, který vyrůstal ve velkém modernistickém domě od architekta Franka Neutry, si zde osvěžil některé své vzpomínky. Interiér zařídil poměrně současně, tedy dost stroze, s přímým tahem na branku a bez kudrlinek. Samozřejmě, že na místě ponechal rurální prvky stavby, jako je kamenná dlažba či stěna v kuchyni, trámy, staré schodiště nebo některé dřevěné prvky v exteriéru. Nahradil však tradiční savojské lovecké trofeje, jako jsou parohy, jejich bílou keramickou obdobou, která vnáší do chaty modernistický prvek. Designovou klasiku zde reprezentují ikonické židle a křeslo s podnožkou Charlese a Ray Eamesových a další kousky mobiliáře z šedesátých let. „Těmi židlemi jsme začali a celý interiér jsme vlastně vybudovali kolem nich,“ říká Hannes. Minimalistické dekorace doplňuje dokonce i nádobí v podobném duchu.

SPOLEČNĚ V OTEVŘENÉM PROSTORU

Vizuálně soudržný duch chaty podtrhují i další užité materiály, jako jsou zinek, břidlice a modřín. Některé prvky jsou původní, na jejich povrchu se podepsalo povětří, přesto jsou ve svém autentickém vzhledu používány i nadále. Na rozdíl od jiných podobných původních chat, zde je dostatek denního světla. Vysoké stropy a otevřený prostor vzbuzují v obyvatelích pocit, že jsou spolu neustále v kontaktu, nehledě na to, jestli si čtou, odpočívají nebo vaří. Hannes je také velmi hrdý na hlavní pobytový prostor, kde je ostrůvkové uspořádání v úrovni podlahy snížené o dva schůdky, které designem navazuje pro změnu na 70. léta. Tyto dva schody také jednoznačně oddělují odpočinkovou zónu od jídelny a kuchyně.
„Musím vyzvednout práci našeho stavitele, pro něhož touha po preciznosti byla doslova vášní. Musel nám snad číst myšlenky, protože věděl ještě dříve než my, co si přejeme,“ říká Hannes s uznáním.

KOLEM KRBU

Klaartje zase přirovnává přebudovávání chaty k procesu, který zažívá při natáčení, v němž už patnáct let dokumentuje Newyorčany podstupující léčebnou terapii. „Je velmi vzrušující být uprostřed dění a často je to dokonce zajímavější, než výsledek. V tom vidím podobnost mezi natáčením a rekonstrukcí domu,“ přiznává. Hlavním motivem rekonstrukce byla také touha zprostředkovat svým dvěma dcerám podobné zážitky, které zde prožívala jako dítě ona, když do Savojských Alp jezdila lyžovat. Krb v ní vyvolává primární vzpomínky na dětství, miluje, když se kolem něj všichni sejdou.
„Nikdy pro mě pojem „stálý domov“ nebyl tak zásadní, jako teď. Otec nás, děti, už předtím dost vláčel po světě, sama jsem v tom díky své práci pokračovala, dlouho dobu jsem strávila při natáčení dokumentů v Čadu. Jak jsem ale starší, začínám toužit po domově, kde bych mohla konečně zakotvit. A mám pocit, že tady se mi to začíná dařit,“ popisuje své pocity. Místní lidé celou rodinu přijali velice mile a oni jim to chtějí vracet tím, že budou využívat jejich služeb a práce v maximální možné míře – lyže si půjčují v místní půjčovně, nakupují zde jídlo a další zboží a využívají i místní řemeslníky a služby. A dům v mezičase dokonce pronajímají, čímž do oblasti přivádějí další zákazníky.

Připravila: Mirka Vernerová
Foto: Mads Mogensen

Datum vydání: 27. 12. 2019

Edit: Andrea Moudrá